Karlův most si zaslouží odborníky

Právo12.3.2002
Autor: Michael Hvížďala
Již šest století spojuje pravý a levý břeh Vltavy v Praze Karlův most. Těžko dneska může někdo říci, kolik nohou přes něj za tu dobu přešlo z malostranské na staroměstskou stranu a naopak.

Jisté ale je, že stamilióny lidí by na most nikdy nevkročily nebýt nejlepších odborníků a stavitelů historie, kteří část svého života věnovali tomu, aby most mohl žít co možná nejdéle. Už Karel IV., který 9. července roku 1357 položil základní kámen mostu, vybral pro jeho postavení ty nejlepší z nejlepších. Stavbu řídil architekt Svatovítské katedrály Petr Parléř, stavitelem byl Jan Ottl z Malé Strany. Navíc pro správu mostu založila staroměstská obec zvláštní Úřad mostu Pražského, který pracoval až do konce 18. století.

Ničivé povodně

Most, tehdy zvaný Pražský či Kamenný, byl dokončen okolo roku 1402. O třicet let později ale povodeň pobořila pět pilířů, což si vyžádalo opravu, která se protáhla až do roku 1503. Náročná rekonstrukce zmátla některé prameny natolik, že toto datum nepřesně považují za termín dokončení mostu. Zkázou pro most by se dala nazvat povodeň ze září roku 1890. To už se most jmenoval Karlův. Některé zdroje uvádějí, že tento název nese od roku 1848 a má jej "na svědomí" K. H. Borovský, jiné letopisy tvrdí, že jméno Karlův má most až od roku 1870. Při zmíněné povodni naplavené dříví jako beranidlo roztlouklo dva pilíře, s nimi se zbortily i tři klenby. Rozsáhlá oprava si vyžádala opět ty nejzkušenější mistry. Železné kesony (podvodní základy), pomocí kterých byly pilíře nově zakládány, dodala Pražská akciová strojírna, dříve Ruston a spol. Návrh kesonů vypracoval inženýr této strojírny Albert Vojtěch Velflík, pozdější dlouholetý profesor mostního stavitelství na ČVUT. Stavbu dostala v nabídkovém řízení maďarská firma G. Gregersen a synové z Budapešti. Protesty, že firma nebyla česká, se podařilo rozptýlit tím, že byla nejlepší ve svém oboru a že dokázala rekonstrukci zahájit nejdříve. Všechny tyto skutečnosti výrazně napomohly tomu, že obnova zřícené části mostu byla dokončena již v listopadu 1892. Opravy dalších pilířů, povodní sice nezbořených, ale poškozených, odstartovaly na začátku 20. století a byly už v režii nejlepších českých firem. Kesony dodala mostárna Bratři Prášilové a spol., stavbu měla na starost firma Kress a Bernard.

Betonové myšlení

Poslední rekonstrukci mostu - na přelomu šedesátých a sedmdesátých let minulého století (1966 - 1975) měli v rukou také experti své doby. "Betonové myšlení", socialistický přístup dělníků a liknavý postoj investora - státu - ale způsobil, že už v roce 1979 technici upozorňovali na zhoršující se stav mostu. Připomínali i jeho nedostatečnou údržbu. Nejslabším článkem rekonstrukce se ukázal nový odvodňovací systém spolu s izolacemi, jehož špatná kvalita je hlavní příčinou současných problémů. Problematická je také železobetonová deska uložená pod dlažbou mostu, která měla sepnout poprsní zdi (boční zdi sloužící jako zábradlí) a také zkvalitnit již zmíněnou izolaci proti vodě. Už přes deset let se připravuje rekonstrukce další. Velmi slabá publicita způsobila, že dneska o této akci Pražané neví téměř nic, pouze poslední měsíce se jim dění kolem Karlova mostu dostalo do povědomí díky veřejné sbírce. Jen málokomu je ale známo, že projekt z roku 1991 byl odmítnut, ideový návrh byl přijat o dva roky později, stavební povolení úřady vydaly v roce 1997 a že loni město vyhlásilo soutěž na dodavatele rekonstrukce tzv. I. etapy, tedy opravy polí pouze na malostranském nábřeží.

Rekonstrukce plná otazníků

Proč není zpracován projekt rekonstrukce celého mostu? Kdo, jak, kdy a za kolik celý most opraví? Na tyto otázky nezná nikdo odpověď, současné vedení města především. Těžko si představit jakoukoliv stavbu, kde investor nemá kompletní projekt včetně financování. U národní kulturní památky to platí dvojnásob. Vládnoucí koalice ODS a ČSSD tři roky o rekonstrukci neřekla téměř nic, nyní vidina podzimních komunálních voleb všechny její snahy výrazně urychlila. Se stavebními pracemi I. etapy chce začít co možná nejdříve (plánuje se duben), zda to je to nejlepší pro most, se zdá být pro vedení města až druhořadé. Proti této snaze se před několika měsíci postavila skupina odborníků sdružených v Českém svazu stavebních inženýrů, Klubu za starou Prahu či stojících zcela mimo tyto instituce. Chtějí, převedeno na rčení, jediné: dvakrát měř a jednou řež. A dodávají: není kam spěchat, Karlův most se nebortí. Navíc ani kasičky, do kterých má veřejnost od loňského září na opravu přispívat, nesignalizují blížící se start oprav. Na začátku února tam podle oficiálního vyjádření magistrátu bylo pouhých třicet šest tisíc korun. Mostní inženýři, geotechnici, odborníci na izolace proti vodě, na betonové konstrukce i statici dávají přednost odborné, důkladné, komplexní, oponované přípravě opravy celého mostu včetně ekonomické rozvahy a až poté jsou pro zahájení stavebních prací, které by odstranily ty nejhorší vady mostu, stavebních prací, které by vyřešily problémy celého mostu, a do třetice stavebních prací, které by mohly díky dočasné lávce třeba sledovat i Pražané. Těžko se mohou úředníci magistrátu a členové vedení města svými znalostmi mostních konstrukcí rovnat profesionálům v tomto oboru, jak se o to donedávna snažili. Navíc není možné odborný tým oponentů sestavovat až pod tlakem opozice a veřejného mínění, jak to vedení města před pár dny udělalo. Karlův most si přece zaslouží, a věděli to moc dobře už naši předkové, aby specialisté dohlíželi na důležité stavební zásahy již od samotného počátku příprav i v průběhu rekonstrukce. Je v zájmu nás všech, aby opravu jedné z nejcennějších a nejobdivovanějších českých památek připravovali a prováděli nejlepší odborníci ve vzájemné shodě tak, aby se Karlův most letos 9. července v klidu a ve "zdraví" mohl dožít svých 645.narozenin.

(Autor je člen zastupitelstva hl. m. Prahy za US)

Redakce IN
Naprostý souhlas s titulkem - Karlův most si skutečně zaslouží odborníky.