Každá pražská část by měla mít své azylové centrum-rozhovor s radní hl. m. Prahy Mgr. Hanou Halovou, uveřejněný v měsíčníku Moderní obec, v čísle prosinec 2005

Nejvíce potřebné sociální služby v Praze jsou pro osoby s tělesným postižením, seniory, rodiny s dětmi, děti a mládež ohrožené delikvencí a osoby společenské nepřizpůsobivé, zejména bezdomovce. Vyplývá to z průzkumu, který Magistrát hl. města Prahy uskutečnil ve 22 městských částech. Jeho zpracování iniciovala už v roce 2004 radní Mgr. Hana Halová, které jsme položili následující otázky:

Každá pražská část by měla mít své azylové centrum

 

 

 

Moderní obec | 8.12.2005 | rubrika: Správa a rozvoj | strana: 36 | autor: EVA SADÍLKOVÁ

Nejvíce potřebné sociální služby v Praze jsou pro osoby s tělesným postižením, seniory, rodiny s dětmi, děti a mládež ohrožené delikvencí a osoby společenské nepřizpůsobivé, zejména bezdomovce. Vyplývá to z průzkumu, který Magistrát hl. města Prahy uskutečnil ve 22 městských částech. Jeho zpracování iniciovala už v roce 2004 radní Mgr. Hana Halová, které jsme položili následující otázky:

* Co vedlo hlavní město k tomu, aby zmapovalo stav sociálních služeb na svém území?

Především jsme chtěli získat souhrnný přehled o tom, jaké služby se poskytují a jaká je jejich úroveň. Takový materiál dosud nikdy zpracován nebyl. Nyní máme k dispozici informace o organizacích, uživatelích sociálních služeb, typech poskytovaných služeb, způsobech financování apod. Je to kvalitní základna pro zavádění komunitního plánování, zejména metod plánování sociálních služeb, což by mělo přispět k optimalizaci jejich sítě v hlavním městě.

* Jaká jsou hlavní zjištění uvedeného průzkumu?

V Praze existuje více než 600 organizací poskytujících sociální služby. Většina se zaměřuje na více typů služeb, které se překrývají a doplňují a jsou určeny pro několik skupin uživatelů. Například různé formy poradenství, které jsou spojeny s nabídkou dalších služeb, poskytuje téměř 50 % subjektů, 26 % zařízení má centra denních služeb, 22 % se zaměřuje na krizovou pomoc. Stále málo organizací se však soustřeďuje na problémové děti a mládež, na podporu bydlení, další možnosti zaměstnání třeba jen přechodných atd.

* A jak vypadá situace z hlediska jednotlivých skupin uživatelů?

Nejvíce organizací se stará o seniory a dále o osoby s tělesným postižením a osoby v krizi. Nejméně jich poskytuje služby uprchlíkům a ohroženým osobám (prostitutkám nebo lidem HIV pozitivním). Pokud jde o neziskový sektor, ten se více než z 50 % podílí na všech typech poskytovaných sociálních služeb. Výjimkou jsou pečovatelské služby, u nichž převažují organizace zřizované jednotlivými městskými částmi. Podobně je to v případě náhradní rodinné péče, kterou zajišťují téměř ze 70 % organizace zřizované hlavním městem Prahou.

* Na co především vyhlašuje magistrát granty a pak vydává peníze?

Hlavní město Praha podporuje v rámci grantového řízení především organizace zajišťující péči o osoby se zdravotním postižením, seniory a rodiny s dětmi. Vedle těchto skupin podporuje ale také prevenci kriminality a rozvoj dalších aktivit. O granty se každoročně hlásí poskytovatelé sociálních služeb a finanční prostředky jsou poskytovány na přímou sociální službu. V letošním roce byly vyzvány městské části, aby se k činnosti jednotlivých organizací, které působí na území příslušné městské části, vyjádřily. Tento krok by měl přispět k tomu, že poskytnuté finanční prostředky budou využity na potřebné služby. Letos hlavní město Praha v prvním kole grantového řízení rozdělilo celkem 216 mil. Kč. Koncem léta pak město poskytlo ze svých rezerv dalších 15 mil. Kč, které byly použity na dofinancování činnosti nestátních neziskových organizací v oblasti sociálních služeb.

* Máte přehled o tom, jak se tyto dotace využívají?

Samozřejmě probíhají finanční kontroly, které spočívají v kontrole hospodaření poskytnutých finančních prostředků - zda byly vynaloženy účelně a efektivně, zda byly poskytnuty sociální služby, na které byly finanční prostředky žádány. Bohužel v současné době chybějí uzákoněné standardy kvality sociálních služeb, podle kterých by bylo možné hodnotit úroveň kvality poskytovaných služeb. Stanovovat by je měl nový zákon o sociálních službách. V budoucnosti by pak byly podporovány pouze potřebné a akreditované sociální služby.

* Problémem Prahy jsou stále víc bezdomovci, jak jim můžete pomoci?

Bezdomovců je v hlavním městě asi 4,5 až 5 tisíc, ale je pravda, že jejich počet se zvyšuje. Alespoň na částečném řešením se magistrát stále nemůže dohodnout s jednotlivými městskými částmi. Chtěli bychom, aby v každé z nich bylo určité místo, tzv. azylové centrum, kde by se tito lidé mohli za minimální poplatek vyspat, umýt, případně najíst. Mohl by tam také být psycholog, lékař apod. Koncepci na zřizování těchto zařízení už jsme zpracovali, ale městské části se k tomuto návrhu stavějí negativně. Všichni sice tento problém chtějí řešit, ovšem už nemají zájem poskytnout objekt. Navzdory tomu, že jim na případné úpravy poskytneme potřebné investice. Přáli bychom si, aby každá městská část disponovala podobným zařízením, jaké mají charitativní organizace, zejména Arcidiecézní charita, Armáda spásy či Naděje. Například Naděje v Bolzanově ulici, v návaznosti na ordinaci denního centra, má místnost, kde může nemocný bezdomovec nějakou dobu pobýt. Bohužel toto středisko je nucené objekt v Bolzanově ulici k 31.12. 2005 vyklidit, jelikož budova byla vrácena v restitučním sporu a nový majitel dal společnosti Naděje výpověď. Tyto organizace mají dobrou koncepci péče o bezdomovce v rámci reintegračních programů. S lidmi postiženými sociálním vyloučením tam pracují a mnohé se jim podařilo dokonce vrátit do běžného života.

Foto popis| Jak uvedla radní Mgr. Hana Halová, v Praze existuje více než 600 organizací poskytujících sociální služby.

8. prosince 2005
8. prosince 2005