Kolem severozápadního obchvatu jsou ostré spory
Právo - 15.5.2001
Vleklý spor o podobu severozápadní části vnějšího silničního okruhu kolem metropole, jenž by se měl stát součástí dálkové trasy, spojující severozápad Evropy s jihovýchodem, se zúžil na dvě varianty a vyostřil se.
Praha prosazuje řešení okruhu na svém území, proti se však nyní postavil Středočeský kraj, ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), některé severní části hlavního města a ekologové. Věc rozhodne ministerstvo životního prostředí (MŽP) během srpna. "Z hlediska ochrany ovzduší a krajiny se jako nejméně konfliktní jeví varianta Ss," stojí v příloze k usnesení rady pražského magistrátu z počátku letošního roku s tím, že "k realizaci doporučuje variantu J". Varianta J s mostem přes Sedleckou skálu, kterou preferuje jak investor, jímž je Ředitelství silnic a dálnic (ŘDS), tak pražské zastupitelstvo a rada, vede z Ruzyně jihovýchodně od Přední Kopaniny a od Horoměřic, přes Suchdol a údolí Vltavy, jižně od Čimic a severně kolem Dolních Chaber do Březiněvsi. Varianta Ss s mostem u Roztok je navržena z Ruzyně do Tuchoměřic, severozápadně od Velkých Přílep, severně nad Řeží a nad Klecany k dálnici D8. Vliv různých variant okruhu na životní prostředí se posuzuje z pohledu mnoha faktorů, jež sdružuje studie EIA (Environment Impact Access), konečný verdikt pak vysloví MŽP. "Těžko říci, jak to dopadne, proces by ale mohl být ukončen v srpnu," sdělil Právu ředitel odboru výkonu státní správy pro Prahu Miroslav Kuklík. "V české kotlině nelze nalézt místo, kde by se dala vést liniová stavba bez toho, že by někdo protestoval. Rozhodně nepodporujeme komunikaci, která se zapíchne rovně do Prahy a přes ni se potom doprava horko těžko pasíruje," uvedl ministr životního prostředí Miloš Kužvart (ČSSD) a dodal, že další kroky musí nyní udělat obce, kterých se trasa obchvatu dotkne, a připomínkovat ji.
Město versus kraj
"Domníváme se, že je potřeba táhnout obchvat do středních Čech," konstatoval středočeský krajský hejtman Petr Bendl (ODS). Rovněž krajští zastupitelé by výstavbu obchvatu Prahy rádi na území středočeského regionu viděli i proto, že by přinesla řadu investičních možností a pracovních příležitostí do oblastí, které to nutně potřebují. "V neposlední řadě jde o rozvojové možnosti letiště," řekl Bendl. Současně ale upozornil, že kraj těžko může zahájit konkrétní projekční řízení, když nemá k dispozici žádné finanční prostředky. K názoru Středočechů se připojilo iMPO. "Mohu doložit zájem investorů o toto území. Jeho atraktivnost pro investování se mnohonásobně zvýší právě vhodným umístěním severozápadního okruhu," napsal mimo jiné ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr v dopise ministru dopravy Jaromíru Schlingovi. Právě Schling podle pražského primátora Jana Kasla (ODS) podporuje postoj Prahy. "Varianta J je navíc schválena dotčenými orgány životního prostředí pro územní plán města," řekl Právu před několika dny Kasl a dodal: "Kvůli propojení průmyslových zón není potřeba dálnice." Primátorovi vadí, že středočeští zastupitelé nekonzultovali svou přízeň pro variantu Ss s metropolí. "V souladu s usnesením zastupitelstva i rady si dovolím konstatovat, že toto unáhlené rozhodnutí vydal Středočeský kraj bez toho, abychom měli možnost o věci hovořit, jednat a vzájemně se informovat o argumentech," napsal Kasl v dopise Kužvartovi. Podle Bendla konečné rozhodnutí o územním plánu v okolí varianty Ss icelého středočeského regionu by pak mělo krajské zastupitelstvo vydat na podzim s tím, že mu budou předcházet jednání s metropolí. Pražští zastupitelé zároveň na své dubnové schůzi požádali MŽP, aby stanovisko k trase okruhu urychleně vydalo, a to v souladu snázorem města.
Magistrát versus městské části
Na jednání zastupitelstva o variantách silničního okruhu zazněly nejrůznější názory, vystoupili i starostové dotčených městských částí. "Rada naší městské části se vyslovila pro variantu Ss, kromě středočeského hejtmana nás podporují i Suchdol a Lysolaje," informovala Právo Věra Doušová, místostarostka Dolních Chaber, jichž by se varianta J citelně dotkla. "Podle studie EIA je ta varianta ze všech hledisek nejméně vhodná, přitom v závěru se náhle praví, že je stejná jako všechny ostatní," posteskla si Doušová. Podle ní navíc v parametrech varianty J nejsou uvedeny náklady na obrovské výkopy zeminy. "Jde o téměř dvakrát vyšší částku," poznamenala. "Rada se přiklonila k nejhorší variantě, protože tato verze vede územím Prahy," sdělil Právu Jaroslav Korf ze sdružení Ekofórum, jež se ohrazuje proti tomu, že se varianta J klene nad chráněnými územími. "Z hlediska dopadu na životní prostředí je nejpřijatelnější varianta Ss," potvrdil nedávno Právu Josef Pavlík z magistrátního odboru životního prostředí. Podle něj je vypracování a vyhodnocení studie EIA náročným úkolem, který srovnává kritéria jdoucí proti sobě. "Z dopravního hlediska je nejlepší varianta J. Čím je totiž okruh od centra dál, tím méně je atraktivní pro řidiče," konstatoval zase Kamil Kotek z magistrátního odboru dopravy. "V Berlíně je okruh 30 kilometrů od města," oponovala mu Doušová. Vnější okruh se má stát součástí dálkové trasy Berlín-Praha-Bratislava- Budapešť-Sofia-Istanbul. Podle sdružení Ekofórum odhaduje magistrátní útvar rozvoje počet automobilů, které okruhem denně projedou, asi na 80 tisíc. "Tranzitní doprava se do metropole nesmí dostat," prohlásil ekolog Korf. "Vnější silniční okruh musí předcházet okruhu vnitřnímu, abychom tu neměli tranzitní dopravu," potvrdil i primátor Kasl. Vnitřní severozápadní okruh pak představuje úsek od Strahovského tunelu s tunelem pod Stromovkou po Troju. Kasla podpořil ináměstek pro dopravu Martin Hejl (ODS). "Jedná se o ohrožení statisíců Pražanů," prohlásil. Podle Kasla je podstatné i uchránit tzv. zelené pásmo okolo metropole. "Tedy volnou krajinu za hranicemi Prahy," uzavřel Kasl. Jednání mezi městem a ministerstvem životního prostředí jsou naplánována na 28. května, těžko však očekávat, že by v zamotané a vleklé kauze nastal náhlý zlom ve prospěch jedné z variant.
Redakce IN, Luděk Schreib
Názory zainteresovaných stran vyjádřené v článku poměrně přesně ilustrují především rozdílnost zájmů, tedy to, co kdo od okruhu očekává.
Praha od něho chce řešení dopravní situace, tedy to, aby na okruh mohla převést dopravu doposud projíždějící centrem a ulevit tak vnitřním částem města. Aby toto okruh plnil, musí pokud možno těsně přiléhat k městu, protože jinak ho řidiči prostě používat nebudou a budou jezdit po stávajících trasách. Při cenách benzinu je to naprosto logické.
Střední Čechy toto vše příliš nezajímá a okruh pro ně je spíš možností, jak si zajistit rozvoj určité části svého regionu - kde bude nová silnice a tedy "dopravní obslužnost", tam je šance získat investory pro komerční zóny atd. Pracovní síla tady je, blízkost Prahy taky a pozemky jsou levnější než v hlavním městě.
Ministr Grégr má v tomto směru zájem naprosto shodný. Chce využít stavbu nových komunikací pro své projekty. Má to ostatně v kompetenci a řešení dopravní situace Prahy je pro něj nesporně až na úplně posledním místě. Za to odpovídají spíše jeho kolegové z resortů dopravy a místního rozvoje a pokud ustoupí jeho tlaku, bude to jejich problém. A samozřejmě problém Prahy. Stát si tím navíc vyřeší i kus nové komunikační sítě dálničního typu, protože okruh odsunutý od Prahy bude sloužit spíše jako dálnice, než jako městský okruh.
Co chce ministerstvo životního prostředí je tradičně těžké říci, protože už asi nikdo neumí odlišit, kdy se ještě chová jako státní úřad a posuzuje vlivy stavby na životní prostředí a kdy se už nechává strhnout často poněkud obtížně čitelnými ekologickými představami.
Nicméně jedno je vcelku jasné. Za rozdílnými názory stojí v podstatě logické zájmy, z nichž ani jeden nelze označit za špatný. Ale stát přistoupil na to, že bude financovat silniční okruh, který má řešit potřeby Prahy a tuto roli podle všech hodnocení plní nejlépe pouze jediná varianta okruhu. A to varinata zahrnutá v územním plánu Prahy. Ostatní se už od role řešit pražskou dopravu více či méně vzdalují a pokud je někdo prosazuje, měl by to minimálně poctivě říci i Pražanům.
Vleklý spor o podobu severozápadní části vnějšího silničního okruhu kolem metropole, jenž by se měl stát součástí dálkové trasy, spojující severozápad Evropy s jihovýchodem, se zúžil na dvě varianty a vyostřil se.
Praha prosazuje řešení okruhu na svém území, proti se však nyní postavil Středočeský kraj, ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), některé severní části hlavního města a ekologové. Věc rozhodne ministerstvo životního prostředí (MŽP) během srpna. "Z hlediska ochrany ovzduší a krajiny se jako nejméně konfliktní jeví varianta Ss," stojí v příloze k usnesení rady pražského magistrátu z počátku letošního roku s tím, že "k realizaci doporučuje variantu J". Varianta J s mostem přes Sedleckou skálu, kterou preferuje jak investor, jímž je Ředitelství silnic a dálnic (ŘDS), tak pražské zastupitelstvo a rada, vede z Ruzyně jihovýchodně od Přední Kopaniny a od Horoměřic, přes Suchdol a údolí Vltavy, jižně od Čimic a severně kolem Dolních Chaber do Březiněvsi. Varianta Ss s mostem u Roztok je navržena z Ruzyně do Tuchoměřic, severozápadně od Velkých Přílep, severně nad Řeží a nad Klecany k dálnici D8. Vliv různých variant okruhu na životní prostředí se posuzuje z pohledu mnoha faktorů, jež sdružuje studie EIA (Environment Impact Access), konečný verdikt pak vysloví MŽP. "Těžko říci, jak to dopadne, proces by ale mohl být ukončen v srpnu," sdělil Právu ředitel odboru výkonu státní správy pro Prahu Miroslav Kuklík. "V české kotlině nelze nalézt místo, kde by se dala vést liniová stavba bez toho, že by někdo protestoval. Rozhodně nepodporujeme komunikaci, která se zapíchne rovně do Prahy a přes ni se potom doprava horko těžko pasíruje," uvedl ministr životního prostředí Miloš Kužvart (ČSSD) a dodal, že další kroky musí nyní udělat obce, kterých se trasa obchvatu dotkne, a připomínkovat ji.
Město versus kraj
"Domníváme se, že je potřeba táhnout obchvat do středních Čech," konstatoval středočeský krajský hejtman Petr Bendl (ODS). Rovněž krajští zastupitelé by výstavbu obchvatu Prahy rádi na území středočeského regionu viděli i proto, že by přinesla řadu investičních možností a pracovních příležitostí do oblastí, které to nutně potřebují. "V neposlední řadě jde o rozvojové možnosti letiště," řekl Bendl. Současně ale upozornil, že kraj těžko může zahájit konkrétní projekční řízení, když nemá k dispozici žádné finanční prostředky. K názoru Středočechů se připojilo iMPO. "Mohu doložit zájem investorů o toto území. Jeho atraktivnost pro investování se mnohonásobně zvýší právě vhodným umístěním severozápadního okruhu," napsal mimo jiné ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr v dopise ministru dopravy Jaromíru Schlingovi. Právě Schling podle pražského primátora Jana Kasla (ODS) podporuje postoj Prahy. "Varianta J je navíc schválena dotčenými orgány životního prostředí pro územní plán města," řekl Právu před několika dny Kasl a dodal: "Kvůli propojení průmyslových zón není potřeba dálnice." Primátorovi vadí, že středočeští zastupitelé nekonzultovali svou přízeň pro variantu Ss s metropolí. "V souladu s usnesením zastupitelstva i rady si dovolím konstatovat, že toto unáhlené rozhodnutí vydal Středočeský kraj bez toho, abychom měli možnost o věci hovořit, jednat a vzájemně se informovat o argumentech," napsal Kasl v dopise Kužvartovi. Podle Bendla konečné rozhodnutí o územním plánu v okolí varianty Ss icelého středočeského regionu by pak mělo krajské zastupitelstvo vydat na podzim s tím, že mu budou předcházet jednání s metropolí. Pražští zastupitelé zároveň na své dubnové schůzi požádali MŽP, aby stanovisko k trase okruhu urychleně vydalo, a to v souladu snázorem města.
Magistrát versus městské části
Na jednání zastupitelstva o variantách silničního okruhu zazněly nejrůznější názory, vystoupili i starostové dotčených městských částí. "Rada naší městské části se vyslovila pro variantu Ss, kromě středočeského hejtmana nás podporují i Suchdol a Lysolaje," informovala Právo Věra Doušová, místostarostka Dolních Chaber, jichž by se varianta J citelně dotkla. "Podle studie EIA je ta varianta ze všech hledisek nejméně vhodná, přitom v závěru se náhle praví, že je stejná jako všechny ostatní," posteskla si Doušová. Podle ní navíc v parametrech varianty J nejsou uvedeny náklady na obrovské výkopy zeminy. "Jde o téměř dvakrát vyšší částku," poznamenala. "Rada se přiklonila k nejhorší variantě, protože tato verze vede územím Prahy," sdělil Právu Jaroslav Korf ze sdružení Ekofórum, jež se ohrazuje proti tomu, že se varianta J klene nad chráněnými územími. "Z hlediska dopadu na životní prostředí je nejpřijatelnější varianta Ss," potvrdil nedávno Právu Josef Pavlík z magistrátního odboru životního prostředí. Podle něj je vypracování a vyhodnocení studie EIA náročným úkolem, který srovnává kritéria jdoucí proti sobě. "Z dopravního hlediska je nejlepší varianta J. Čím je totiž okruh od centra dál, tím méně je atraktivní pro řidiče," konstatoval zase Kamil Kotek z magistrátního odboru dopravy. "V Berlíně je okruh 30 kilometrů od města," oponovala mu Doušová. Vnější okruh se má stát součástí dálkové trasy Berlín-Praha-Bratislava- Budapešť-Sofia-Istanbul. Podle sdružení Ekofórum odhaduje magistrátní útvar rozvoje počet automobilů, které okruhem denně projedou, asi na 80 tisíc. "Tranzitní doprava se do metropole nesmí dostat," prohlásil ekolog Korf. "Vnější silniční okruh musí předcházet okruhu vnitřnímu, abychom tu neměli tranzitní dopravu," potvrdil i primátor Kasl. Vnitřní severozápadní okruh pak představuje úsek od Strahovského tunelu s tunelem pod Stromovkou po Troju. Kasla podpořil ináměstek pro dopravu Martin Hejl (ODS). "Jedná se o ohrožení statisíců Pražanů," prohlásil. Podle Kasla je podstatné i uchránit tzv. zelené pásmo okolo metropole. "Tedy volnou krajinu za hranicemi Prahy," uzavřel Kasl. Jednání mezi městem a ministerstvem životního prostředí jsou naplánována na 28. května, těžko však očekávat, že by v zamotané a vleklé kauze nastal náhlý zlom ve prospěch jedné z variant.
Redakce IN, Luděk Schreib
Názory zainteresovaných stran vyjádřené v článku poměrně přesně ilustrují především rozdílnost zájmů, tedy to, co kdo od okruhu očekává.
Praha od něho chce řešení dopravní situace, tedy to, aby na okruh mohla převést dopravu doposud projíždějící centrem a ulevit tak vnitřním částem města. Aby toto okruh plnil, musí pokud možno těsně přiléhat k městu, protože jinak ho řidiči prostě používat nebudou a budou jezdit po stávajících trasách. Při cenách benzinu je to naprosto logické.
Střední Čechy toto vše příliš nezajímá a okruh pro ně je spíš možností, jak si zajistit rozvoj určité části svého regionu - kde bude nová silnice a tedy "dopravní obslužnost", tam je šance získat investory pro komerční zóny atd. Pracovní síla tady je, blízkost Prahy taky a pozemky jsou levnější než v hlavním městě.
Ministr Grégr má v tomto směru zájem naprosto shodný. Chce využít stavbu nových komunikací pro své projekty. Má to ostatně v kompetenci a řešení dopravní situace Prahy je pro něj nesporně až na úplně posledním místě. Za to odpovídají spíše jeho kolegové z resortů dopravy a místního rozvoje a pokud ustoupí jeho tlaku, bude to jejich problém. A samozřejmě problém Prahy. Stát si tím navíc vyřeší i kus nové komunikační sítě dálničního typu, protože okruh odsunutý od Prahy bude sloužit spíše jako dálnice, než jako městský okruh.
Co chce ministerstvo životního prostředí je tradičně těžké říci, protože už asi nikdo neumí odlišit, kdy se ještě chová jako státní úřad a posuzuje vlivy stavby na životní prostředí a kdy se už nechává strhnout často poněkud obtížně čitelnými ekologickými představami.
Nicméně jedno je vcelku jasné. Za rozdílnými názory stojí v podstatě logické zájmy, z nichž ani jeden nelze označit za špatný. Ale stát přistoupil na to, že bude financovat silniční okruh, který má řešit potřeby Prahy a tuto roli podle všech hodnocení plní nejlépe pouze jediná varianta okruhu. A to varinata zahrnutá v územním plánu Prahy. Ostatní se už od role řešit pražskou dopravu více či méně vzdalují a pokud je někdo prosazuje, měl by to minimálně poctivě říci i Pražanům.
16. května 2001
16. května 2001