Portál Pražana
Kongresové centrum dostalo dotaci a příslib půjčky
Zastupitelstvo Prahy dnes po delší diskusi vzalo na vědomí zprávu o investičních nákladech vynaložených na rekonstrukci a dostavbu Kongresového centra Praha (KCP) a schválilo návrh městské rady, podle něhož Praha ze svého rozpočtu poskytne KCP účelovou dotaci ve výši 206 000 tisíc korun. Dále poslanci schválili záměr poskytnout KCP půjčku ve výši 169 000 tisíc korun „za předpokladu získání finančních prostředků v rozsahu 105 000 tisíc korun z Ministerstva financí ČR“.
Návrh rady poslancům předložil náměstek primátora Jiří Paroubek, který nejdříve stručně zrekapituloval problémy, které investici předcházely. Mimo jiné uvedl, že projekt začal s výrazných skluzem, že se město muselo vypořádat s existencí platných nájemních smluv, za které muselo nájemcům poskytnout kompenzace dříve, že mohlo palác vyklidit a začít přestavovat atd. Za největší problém Paroubek označil fakt, že Praha musela celou věc řešit prakticky bez podpory státu, který sice přijal závazek uspořádat kongres Mezinárodního měnového fondu, ale postupně tři vlády odmítly se na přípravě potřebných jednacích prostor podílet. Jedinou výraznou účastí státu tak nakonec zůstala záruka za půjčku, kterou si Kongresové centrum na rekonstrukci a dostavbu vzalo.
K účelové dotaci a záměru poskytnout společnosti Kongresové centrum Praha ( kterou stoprocentně vlastní město) další půjčku, Paroubek uvedl, že celkové náklady, které si investice vyžádala, a s nimiž se nepočítalo, jsou 480 miliónů korun. Z toho 375 miliónů korun rada navrhuje pokrýt z prostředků Prahy, přičemž 206 miliónů bude kryto dnes schválenou dotací a 169 miliónů korun má být kryto půjčkou, u níž byl dnes schválen záměr ji poskytnout. O dalších 105 miliónech korun Praha jedná s vládou. Pokud jde o využití těchto peněz, 135 miliónů korun ze schváleného úvěru bude použito na uhrazení nákladů vzniklých ukončením nájemních smluv před zahájením rekonstrukce, 11 miliónů na protipožární úpravy, které bylo nutné v rámci rekonstrukce provést a 60 miliónů padlo na „azbest“. Ten byl použit, když se kdysi stavěl Palác kultury (nyní KCP), je v rozporu s hygienickým předpisy a bylo nutné ho při rekonstrukci odstranit.
Diskuse byla obsáhlá, někteří poslanci opoziční Unie svobody kritizovali především fakt, že KCP slibovalo nepřekročení nákladů na investici (2,8 miliardy korun) a nyní přichází s dalšími požadavky. Požadovali detailní vyčíslení nákladů, vyvození osobní odpovědnosti vůči managementu společnosti a řešení budoucnosti kongresového centra. Z jejich řad padly také návrhy na prodej Kongresového centra.
S požadavkem na systémové řešení budoucnosti Kongresového centra se ztotožnil i Paroubek, který už v úvodní řeči řekl, že to musí být nyní logický další krok. Půjde o to rozhodnout zda má do společnosti vstoupit strategický partner, jaký si v ní má město zanechat podíl…prostě z hlediska ekonomiky a prosperity posoudit všechny možnosti dalšího fungování KCP. K přímému prodeji části majetku se nepřímo vyjádřil také generální ředitel KCP František Dušek, když uvedl, že už dostal nabídku prodat pozemky související s KCP za 500 miliónů korun. „Kdybychom ji přijali, nemuseli jsme sem dnes vůbec chodit“, řekl, ale jak dodal, prodej by byl nyní nevýhodný. Naznačil tak i fakt, že výhledově nevyhnutelně začne diskuse o využití území kolem Kongresového centra, a že někteří investoři už „zavětřili“, že jde o zajímavou investiční příležitost. Prodávat bez posuzování budoucnosti Kongresového centra a v obecné rovině bez posouzení celkových městských priorit a zájmů v tomto území, by z tohoto pohledu bylo pro město nevyhnutelně předčasné. A výsledek hlasování naznačuje, že si tento fakt dobře uvědomuje i většina poslanců.
K celkové prověrce investice Paroubek uvedl, že probíhá audit, takže výsledky hospodaření bude mít město v poměrně krátké době k dispozici. A bude tak možné posoudit i práci managementu společnosti.
Primátor Jan Kasl ve svém vystoupení uvedl, že se KCP dopustilo některých chyb, ale upozornil také na to, že při svém nástupu do funkce zjistil, že celá investice a její příprava je v kritickém stavu, který nezaručuje že bude objekt pro kongres připraven. Následující změny ve vedení společnosti, kontrolní dny na úrovni primátora a další kroky nakonec vedly k tomu, že kongres MMF proběhl úspěšně a pořadatelská role Prahy byla vysoce oceněna i v mezinárodní měřítku. Striktně přitom odmítl obvinění vznesená poslancem US Michaelem Hvížďalou, že vysoké výdaje jsou výsledkem lobystických zájmů firem spojených s ODS a ČSSD, jejichž financování podporovaly. Připomenul, že původně plánované náklady stavby byly mnohem vyšší a řekl: „Věřte, že stavba je postavena za takové peníze, které máte uvedeny“. Kasl také uvedl, že za padesát miliónů korun, které Praha na rekonstrukci KCP připlácí, získává mimo jiné koncertní sál, jaký chtěli ve městě kdysi stavět Japonci za zhruba dvě až tři miliardy. Tento koncertní sál je také jednou z investic, s nimiž se původně nepočítalo, a podílí se na zvýšení nákladů.
Návrh rady poslancům předložil náměstek primátora Jiří Paroubek, který nejdříve stručně zrekapituloval problémy, které investici předcházely. Mimo jiné uvedl, že projekt začal s výrazných skluzem, že se město muselo vypořádat s existencí platných nájemních smluv, za které muselo nájemcům poskytnout kompenzace dříve, že mohlo palác vyklidit a začít přestavovat atd. Za největší problém Paroubek označil fakt, že Praha musela celou věc řešit prakticky bez podpory státu, který sice přijal závazek uspořádat kongres Mezinárodního měnového fondu, ale postupně tři vlády odmítly se na přípravě potřebných jednacích prostor podílet. Jedinou výraznou účastí státu tak nakonec zůstala záruka za půjčku, kterou si Kongresové centrum na rekonstrukci a dostavbu vzalo.
K účelové dotaci a záměru poskytnout společnosti Kongresové centrum Praha ( kterou stoprocentně vlastní město) další půjčku, Paroubek uvedl, že celkové náklady, které si investice vyžádala, a s nimiž se nepočítalo, jsou 480 miliónů korun. Z toho 375 miliónů korun rada navrhuje pokrýt z prostředků Prahy, přičemž 206 miliónů bude kryto dnes schválenou dotací a 169 miliónů korun má být kryto půjčkou, u níž byl dnes schválen záměr ji poskytnout. O dalších 105 miliónech korun Praha jedná s vládou. Pokud jde o využití těchto peněz, 135 miliónů korun ze schváleného úvěru bude použito na uhrazení nákladů vzniklých ukončením nájemních smluv před zahájením rekonstrukce, 11 miliónů na protipožární úpravy, které bylo nutné v rámci rekonstrukce provést a 60 miliónů padlo na „azbest“. Ten byl použit, když se kdysi stavěl Palác kultury (nyní KCP), je v rozporu s hygienickým předpisy a bylo nutné ho při rekonstrukci odstranit.
Diskuse byla obsáhlá, někteří poslanci opoziční Unie svobody kritizovali především fakt, že KCP slibovalo nepřekročení nákladů na investici (2,8 miliardy korun) a nyní přichází s dalšími požadavky. Požadovali detailní vyčíslení nákladů, vyvození osobní odpovědnosti vůči managementu společnosti a řešení budoucnosti kongresového centra. Z jejich řad padly také návrhy na prodej Kongresového centra.
S požadavkem na systémové řešení budoucnosti Kongresového centra se ztotožnil i Paroubek, který už v úvodní řeči řekl, že to musí být nyní logický další krok. Půjde o to rozhodnout zda má do společnosti vstoupit strategický partner, jaký si v ní má město zanechat podíl…prostě z hlediska ekonomiky a prosperity posoudit všechny možnosti dalšího fungování KCP. K přímému prodeji části majetku se nepřímo vyjádřil také generální ředitel KCP František Dušek, když uvedl, že už dostal nabídku prodat pozemky související s KCP za 500 miliónů korun. „Kdybychom ji přijali, nemuseli jsme sem dnes vůbec chodit“, řekl, ale jak dodal, prodej by byl nyní nevýhodný. Naznačil tak i fakt, že výhledově nevyhnutelně začne diskuse o využití území kolem Kongresového centra, a že někteří investoři už „zavětřili“, že jde o zajímavou investiční příležitost. Prodávat bez posuzování budoucnosti Kongresového centra a v obecné rovině bez posouzení celkových městských priorit a zájmů v tomto území, by z tohoto pohledu bylo pro město nevyhnutelně předčasné. A výsledek hlasování naznačuje, že si tento fakt dobře uvědomuje i většina poslanců.
K celkové prověrce investice Paroubek uvedl, že probíhá audit, takže výsledky hospodaření bude mít město v poměrně krátké době k dispozici. A bude tak možné posoudit i práci managementu společnosti.
Primátor Jan Kasl ve svém vystoupení uvedl, že se KCP dopustilo některých chyb, ale upozornil také na to, že při svém nástupu do funkce zjistil, že celá investice a její příprava je v kritickém stavu, který nezaručuje že bude objekt pro kongres připraven. Následující změny ve vedení společnosti, kontrolní dny na úrovni primátora a další kroky nakonec vedly k tomu, že kongres MMF proběhl úspěšně a pořadatelská role Prahy byla vysoce oceněna i v mezinárodní měřítku. Striktně přitom odmítl obvinění vznesená poslancem US Michaelem Hvížďalou, že vysoké výdaje jsou výsledkem lobystických zájmů firem spojených s ODS a ČSSD, jejichž financování podporovaly. Připomenul, že původně plánované náklady stavby byly mnohem vyšší a řekl: „Věřte, že stavba je postavena za takové peníze, které máte uvedeny“. Kasl také uvedl, že za padesát miliónů korun, které Praha na rekonstrukci KCP připlácí, získává mimo jiné koncertní sál, jaký chtěli ve městě kdysi stavět Japonci za zhruba dvě až tři miliardy. Tento koncertní sál je také jednou z investic, s nimiž se původně nepočítalo, a podílí se na zvýšení nákladů.
25. ledna 2001
25. ledna 2001