Kongresovému centru má půjčit banka, jež se prodává

Právo - 22.3.2001
Pražští radní v úterý souhlasili s tím, aby hlavní město prostřednictvím První městské banky (PMB) poskytlo Kongresovému centru Praha (KCP) půjčku až 169 miliónů korun. Přitom právě o prodeji této banky se rozhoduje. Věc musí schválit zastupitelstvo na konci března.

Deficit, který vznikl překročením nákladů rekonstrukce KCP kvůli zasedání světových finančníků, odhadl náměstek primátora Jiří Paroubek (ČSSD) na necelou půlmiliardu korun. Původní rozpočet opravy přitom počítal s náklady ve výši 2,8 miliardy korun, které kryly obligace a úvěr u Živnostenské banky. Pražští zastupitelé již v lednu rozhodli o poskytnutí účelové nevratné dotace do KCP ve výši 206 miliónů korun. Souhlasili i se záměrem poskytnout centru půjčku až 169 miliónů, ovšem za předpokladu, že dalších 105 miliónů uvolní ministerstvo financí. "Neuzavírám se žádnému jednání, které ve prospěch KCP budou nadále probíhat," uvedl k tomu ministr Pavel Mertlík. Jednání s ministerstvem přesto žádný výsledek dosud nepřinesla. Vedení KCP musí podle informací Práva peníze vzápětí použít na umoření dluhů a úroků. Pražští radní tedy 29. března předloží zastupitelům návrh o půjčce, aniž by bylo jasné, zda představitelé KCP dostanou peníze ze státního rozpočtu. Zmíněných až 169 miliónů korun má poskytnout PMB. Radní v úterý jedním dechem rozhodli zastupitelstvu doporučit, aby většinu akcií PMB město prodalo francouzsko-rakouskému konsorciu Dexia a Kommunalkredit. "Není zatím jasné, zda s prodejem akcií zároveň zanikne značka PMB," odpověděl na dotaz Práva, zda KCP bude žít z francouzsko-rakouských peněz, radní Zdeněk Kovářík (ODS). Podle něj však KCP získá půjčku od PMB dříve, než do ní vstoupí zahraniční konsorcium. Jaká je tedy budoucnost zadluženého KCP? "Jakmile bude KCP vydělávat, začne splácet své dluhy," konstatoval v lednu primátor Jan Kasl (ODS). "Město by mohlo významně snížit v KCP svůj majetkový podíl a hledat partnera, který by zajistil splácení dluhů a prosperitu KCP," sdělil Právu rovněž v lednu Paroubek. Podle něj musí být věc řešena zásadně. "Chci se vyhnout jako správce pražské pokladny tomu, aby za mnou za půl roku někdo z KCP přišel s tím, že potřebuje dalších sto či dvě stě miliónů. Nehledě na to, že ministerstvo financí zřejmě pro KCP neuvolní požadovaných 105 miliónů korun, a tak budou požadovány po nás," dodal.

Redakce IN
Formulace, že Kongresovému centru půjčí peníze banka, kterou Praha prodává, je samozřejmě pravdivá, vyznění článku naopak už trochu zavádí...Tím, že naznačuje jakési možné potíže spojené s tím, že banku převezme jiný majitel, a že se neví co s ní bude.
Obecně v životě platí, že když si někdo půjčí od banky, která poté případně zanikne, většinou se nezmění vůbec nic. Prostě se věřitelem stane někdo jiný a úvěrové smlouvy platí dál A pokud by se něco měnilo (třeba by si banku odnesl Fantomas), vydělává na tom ten, kdo si peníze půjčil...Tedy pokud už si peníze vyiikasoval. V tomto případě navíc zájemce deklaruje, že chce První městskou banku dále provozovat, což vcelku věrohodně dokazuje i tím, že si do podmínek koupě akcií zařadil klausuli, aby město v bance nějaký čas ponechalo své účty. V tom je ostatně, realisticky vzato, momentálně hlavní cena tohoto ústavu.
A pokud jde o banku, dobré úvěry samozřejmě patří k jejímu cennému majetku. Proto se banky o poskytování úvěrů zajímavým subjektům (ke kterým firma vlastněná Prahou i přes své vysoké úvěrové zatížení patří) ucházejí. Konečně, z půjčovaných peněz banky žijí, proto dobrý úvěr cenu banky spíše zvyšuje.