Kryl je znovu aktuální

Muž, který podpořil vznik koncertu, radní Václav Novotný: „Dávno mě nic neoslovilo jako tento koncert,“ říká pražský radní pro kulturu a náměstek primátora Václav Novotný. Koncertu v Lucerně dal osobní záštitu a říká, že pro něho šlo o mnohem víc než jen politickou podporu.

* Koncert Karla Kryla pro vás prý byl srdeční záležitostí. Čím vás tak oslovil?

Je mi 55 a na Krylovi jsem vyrostl. Samozřejmě, deska Bratříčku, zavírej vrátka vyšla v omezeném počtu a ne každý ji měl, takže jsme si ji nahrávali a nahrávali po kazetách, až ji měl úplně každý. Kvalita byla příšerná, ale to vám bylo jedno. Dlouho jste s tím žil, až to ve vás začalo trochu uvadat, protože najednou jste byl dospělý a začal mít jiné starosti. A pak přišel listopad 1989. A byl tady Koncert pro všechny slušný lidi. Nevím, kdo tehdy dokázal ze dne na den zorganizovat takovou akci ve Sportovní hale chvíli po 17. listopadu. Ale byli tam všichni, které jste do té doby nemohl vidět. A mezi nimi Karel Kryl! Nikdo z nás ho tehdy neviděl živého a najednou tam stál. Malý pán s kytarou na obrovském pódiu a povídá: Nazdar, občani. A já si říkám, že má pravdu. Najednou fakt nejsme soudruzi, ale občani.

* Jak se vám tedy líbilo současné pojetí jeho písní v Lucerně?

Bralo mě to za srdce od začátku téměř do konce. Interpreti byli vesměs skvělí. Vždycky jsem věděl, že je někdo, kdo si říká Xindl X, ale přiznám se, že jsem si pod tím nikoho nedokázal představit. Takže mi bylo sympatické, když přišel vousatý chlapík s kytarou a hezky civilně zazpíval svoje pojetí Kryla. Líbila se mi Aneta Langerová, písnička Děkuji v podání sester Irglových i Divokej Bill. Kdo se mi naopak hodně nelíbil, byl Tomáš Klus.

* To mi vysvětlete.

Měl jsem pocit, že od Kryla chce strhnout pozornost na sebe. Nejen proto, že začínal několikrát. Ale prakticky ve všech písničkách mu odešel text a měl potřebu prezentovat spíše sebe. Kdybych ten pořad stříhal, Kluse bych vystřihnul. Je mi ale jasné, že bych tím popudil polovinu národa, která ho miluje. A naštěstí, politici už tu nejsou od toho, aby říkali, co má kdo poslouchat.

* Kryl byl ale hodně kritický i k politické garnituře, která přišla po listopadu 1989. Jak jste tehdy jeho slova vnímal?

Když jsem Karla Kryla v 90. letech poslouchal, trochu mě tím popouzel. Říkal jsem si, co se mu pořád nelíbí, máme už přece svobodu. Dnes s odstupem tomu rozumím a vidím, že měl v hodně věcech pravdy. A není to jen případ českých novodobých dějin. Vezměme si i současné dění na Ukrajině. Krylova slova jsou zde zase aktuální. Koncert na pozadí těchto událostí byl alespoň pro mě i mnohem naléhavější.