Kultura stimuluje ekonomiku-rozhovor radního hl. m. Prahy Mgr. Bohumila Černého, uveřejněný v Listech hl. m. Prahy, v čísle říjen 2005

Novým členem Rady hl. m. Prahy je Bohumil Černý (ODS). Před svým zvolením zastával jako zastupitel města funkci předsedy komise Rady pro památkovou péči na území hl. m. Prahy a byl členem Výboru pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch. Počátkem září se stal radním pro resort kultury, památkové péče a cestovního ruchu.

Kultura stimuluje ekonomiku

 

 

Listy hlavního města Prahy | 3.10.2005 | rubrika: Život v metropoli | strana: 7 | autor: (sch)

Novým členem Rady hl. m. Prahy je Bohumil Černý (ODS). Před svým zvolením zastával jako zastupitel města funkci předsedy komise Rady pro památkovou péči na území hl. m. Prahy a byl členem Výboru pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch. Počátkem září se stal radním pro resort kultury, památkové péče a cestovního ruchu. Zaujal tak uvolněné místo po Igoru Němcovi, který byl jmenován ředitelem Úřadu pro ochranu osobních údajů.

S nástupem každého nového člověka do funkce se zcela přirozeně spojují naděje různých subjektů na vyřešení jejich situace. Zvláště lidé působící v oblasti kultury jsou velmi citliví na tyto změny.

Úvodem bych chtěl říci, že většina pražské veřejnosti nemá ucelenější představu o rozsahu podpory, kterou hlavní město Praha věnuje kultuře. Kulturu v Praze nepředstavují pouze živá vystoupení umělců, ale především infrastruktura kulturních zařízení, která postihují snad celou šíři uměleckých oblastí. Jen pro ilustraci: město ze svého rozpočtu hradí činnost 19 příspěvkových organizací. Jde například o Symfonický orchestr hl. m. Prahy (FOK), Galerii hl. m. Prahy, Muzeum hl. m. Prahy, 11 divadel, ale také Městskou knihovnu, hvězdárnu a planetárium, Národní kulturní památku Vyšehrad a Pražskou informační službu. V současné době, která je v mém případě vymezena intervalem jednoho roku, se budu snažit o vypracování analýzy, která bude východiskem pro transformaci vybraných organizací v soukromoprávní subjekty financované z více zdrojů. Jde o nastavení pravidel vyvážených z hlediska kompetencí, finančních prostředků a pojmenování oblastí, které budou spoluvytvářet „páteř“ kultury v Praze. Je třeba zmínit, že v hlavním městě působí také řada kulturních institucí celostátního významu (Národní divadlo, Národní muzeum, Národní galerie), zřízených MK ČR. V této souvislosti by mělo docházet i k hlubší spolupráci s organizacemi města na projektech mezinárodního významu.

Optimalizace stávající sítě kulturních zařízení zřizovaných městem je jednou stranou mince. Jsou zde však další profesionální i neprofesionální subjekty, které se spolupodílejí na kulturním obrazu města.

Na základě své činnosti ve Výboru pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch jsem poměrně dobře obeznámen se systémem grantové podpory kultury. Dosáhnout shody mezi výší požadovaných finančních prostředků a možnostmi hlavního města bude vždy obtížné. Svědčí o tom nejenom každoroční vzrušené diskuse po oznámení výsledků grantové komise, ale i naše poznatky z dalších evropských měst. To, že si každý umělecký obor nárokuje výsadní postavení mezi ostatními a že autoři kulturních projektů ten svůj pokládají za nejpřínosnější, považuji za logickou součást kreativního myšlení. Je však třeba také vzít v úvahu, že situování kulturních aktivit soukromoprávních subjektů by mělo být pokud možno rovnoměrně orientováno na celé území města. Osobně se domnívám, že grantová politika hl. m. Prahy je transparentní a její výstupy jsou přístupné všem zájemcům.

Obraz kulturního města nevytvářejí jenom současné umělecké počiny, ale i jeho tradice. Máte více než dvacetiletou zkušenost s památkovou péčí a jste předsedou komise Rady hl. m. Prahy pro památkovou péči na území hl. m. Prahy. Z jakého úhlu zamýšlíte přistupovat k propojování historického dědictví s živým uměleckým děním?

Urbanisticko-architektonické dědictví města, jehož historické jádro bylo zapsáno na seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO, vytváří dle mého soudu ojedinělý rámec pro dialog mezi kulturními tradicemi a současným uměleckým pohybem. Z tohoto hlediska jsem přistupoval k problematice památkové péče v Praze, ať již šlo o otázky spojené s metodikou památkové ochrany v městských historických rezervacích nebo o grantový systém na obnovu nemovitých památek, církevních objektů a kulturních zařízení. Vytváření esteticky hodnotného a přitažlivého městského prostředí totiž také působí jako významný stimulátor ekonomiky. Svědčí o tom neustále narůstající počet zahraničních turistů a Praha se tak dnes řadí mezi nejnavštěvovanější světové metropole.

Foto popis| NOVÝ ČLEN Rady hlavního města Prahy Bohumil Černý.
Foto autor| FOTO: DAVID TURECKÝ

11. října 2005
11. října 2005