Kulturní granty podle nových pravidel

 

/Zpráva z 23. jednání Rady hl. m. Prahy 16. 6. 2009/

 

Městská rada dnes souhlasila s návrhem Grantového systému hl. m. Prahy na léta 2010 - 2015, který navrhl Poradní sbor primátora hl. m. Prahy pro oblast kulturní a grantové politiky. Schvalovat ho nyní bude zastupitelstvo Prahy a poté ho ještě město předloží Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, aby mohl být posouzen i v Evropské komisi.

 

„Grantový systém je komplikovaná a citlivá věc a systémy, které Praha používala ještě z doby před mým nástupem do funkce, označila i evropská komise za netransparentní a měla k nim další výhrady. Tyto grantové systémy a jejich úpravy vyvolaly protesty, které vyvrcholily petičními akcemi, v nichž některé skupiny vznesly požadavky na úpravu grantového systému. Dali jsme odborné veřejnosti možnost takovýto grantový model navrhnout, a protože se chceme se vyhnout případným dalším problémům a obviněním, že pražský model z pohledu evropské legislativy nějakým způsobem narušuje rovné příležitosti a pravidla dovolené a nedovolené veřejné podpory, necháme ho znovu posoudit i  v Bruselu. Nový systém navrhl poradní sbor, tedy lidé vybraní samotnou kulturní sférou, a my jejich návrh respektujeme, i když očekávám i další diskuse, protože ani samotným kulturním odborníkům se nepodařilo v modelu grantové podpory oddělit ziskový a neziskový sektor. Byl to jeden ze základních požadavků loňské petice. Odborníci od nás dostali prostor takovýto grantový model navrhnout, ale jak se ukázalo, měli jsme pravdu, je to prostě nereálné. Nicméně navržený grantový systém je otevřený všem subjektům bez ohledu na jejich právní subjektivitu, jedinou striktní podmínkou je, že jejich činnost a projekty musejí odpovídat kulturně politickým záměrům vyjádřeným v Koncepci kulturní politiky hlavního města Prahy, která už byla přijata,“ řekl radní Milan Richter.  

Jak uvedl, grantový model znovu zahrnuje  jednoleté i víceleté granty a aplikuje bodový systém a dvoukolové hodnocení žádostí, při němž je odděleno posouzení odborné úrovně projektu od přidělování konkrétní výše grantu. Hodnocení žádostí a projektů bude nadále v rukou grantové komise, novinkou je vyšší počet nezávislých externích hodnotitelů a to, že rozhodnutí o přidělení nebo nepřidělení grantů bude zveřejňováno i se zdůvodněním. Posiluje se i kontrola ekonomiky projektů a následně využití prostředků, které žadatelé dostanou. Podpora města kultuře bude rozdělována ve čtyřech kategoriích. Kategorie A jsou přímé dotace a patří do ní kontinuálně financované kulturní instituce – příspěvkové organizace. Další kategorie už jsou grantové. Do kategorie B spadá podpora kontinuální a periodické činnosti v objektech ve vlastnictví hl. m. Prahy, do kategorie C podpora kontinuální a periodické činnosti - akce v ostatních objektech a do kategorie D roční granty a projektové financování. Tyto kategorie tvoří jakousi kostru grantového systému a vyjadřují míru zájmu, a tedy i účasti Prahy na zajištění činnosti kulturních a uměleckých subjektů třemi způsoby - přímým financováním, víceletými granty na činnost a jednoletými granty na projekt nebo celoroční činnost. Granty mají být v novém grantovém modelu poskytovány maximálně do výše vyrovnaného rozpočtu a mohou krýt maximálně. 70 % rozpočtových nákladů projektů.

Grantová komise je patnáctičlenná, složená ze čtrnácti odborníků (po dvou za každý ze sedmi oborů), jako patnáctý člen jí předsedá člen městského zastupitelstva. Je jmenována Radou hl. m. Prahy na návrh Poradního sboru, který spolupracuje s odbornou veřejností, dosavadními členy GK, odbornými institucemi, po projednání a doporučení výboru pro kulturu a volný čas Zastupitelstva hl. m. Prahy. Grantová komise vybere a schválí za každý obor expertní hodnotitele.

„Každý grantový model je samozřejmě kompromisem, protože se pokouší rozdělit méně peněz mezi žadatele, kteří vždy budou žádat řádově více. Už to vylučuje absolutní spokojenost žadatelů. Model je navržen na pětileté období počínaje příštím rokem, takže kulturní sféře zajišťuje určitou stabilitu, nevylučuji ale, že se může dále vyvíjet,“ řekl radní Milan Richter, který materiál radě předkládal.

Poradní sbor ve svém Návrhu systému financování pražské kultury také definoval kulturní zařízení, která podle jeho názoru mají spadat do tak zvaného páteřního systému pražské kultury. Jde v této chvíli pouze o názor Poradního sboru, který není ani v kulturní veřejnosti konsensuální, a bude proto dále diskutován. 

„Rada tuto informaci od Poradního sboru dostala a předpokládám proto, že se objeví i na veřejnosti, nicméně chci upozornit, že to nebylo téma, které bychom projednávali. Schvalovali jsme pouze grantový systém. Způsob transformace bude ještě dále diskutován na širším kulturním fóru tak, aby v této záležitosti bylo dosaženo opravdu obecného konsensu. Teprve poté může přijít na řadu její projednání v orgánech města. Berte proto další informaci pouze jako to, čím fakticky je – současným názorem Poradního sboru, který jak další práce tohoto orgánu, tak širší diskuse ještě může výrazně změnit,“ konstatoval Richter.

 

Faktografie:

Poradní sbor primátora hl. m. Prahy pro oblast kulturní a grantové politiky (dále Poradní sbor) byl ustaven v létě 2008 k řešení osmi konkrétně zadaných úkolů, které lze shrnout do tří okruhů:

• návrh nového systému financování pražské kultury
• návrh průběhu druhé etapy transformace příspěvkových organizací hl. m. Prahy
• aktualizace kulturní politiky hl. m. Prahy.

Materiál projednaný v radě řeší první dva okruhy, aktualizací kulturní politiky se bude sbor zabývat následně a přepokládá, že všechny své úkoly dokončí nejpozději v létě 2009.

Předkládaný materiál definuje budoucí prostředí pro uměleckou a kulturní činnost a financování kulturních služeb v Praze a otevírá tak prostor pro uskutečnění druhé etapy transformace příspěvkových organizací města. Dále Poradní sbor doporučil subjekty k transformaci, stanovil její cíle a formuloval svá doporučení týkající se tzv. páteřní sítě kulturních organizací.

Názor Poradního sboru na dotační principy, zejména uplatnění tzv. bodového systému posuzování grantových žádostí, se v období od podzimu 2008, kdy byl předložen materiál k jednoletým grantům, do dubna 2009, kdy byl formulován víceletý dotační model, vyvíjel. Byl ovlivněn také praktickými zkušenosti grantové komise.

Ve III. etapě své práce Poradní sbor zapracuje tyto materiály do Koncepce kulturní politiky hl. města Prahy.

 

 

V Praze 16. 6. 2009

 

---

Ing. Milan Richter - radní hl. m. Prahy pro oblast kultury, památkové péče a volného času

Do funkce zvolen 30. 11. 2006. Působnost v oblasti podpory kulturních projektů, spolupráce s institucemi kulturními, cestovního ruchu, ochrany památek, volného času.

---