Ladronka je opět prázdná
Právo - 3.4.2003
Autor: Lukáš Rychetský
MĚSTSKÉ TROSKY
Historie usedlosti Ladronka sahá až do 17. století, kdy ji v letech 1699-1700 na svém motolském panství nechal postavit italský hrabě Filip Ferdinand z Ladronu jako zájezdní hostinec. Tak sloužila až do 19. století. O století pozdějí získala Ladronka dnešní podobu klasické zemědělské usedlosti. "Ve 20. a 30. letech 20. století Ladronku využívala armáda a později sloužila k bydlení," sdělil Právu Roman Laube, jenž se minulosti Ladronky věnuje několik let. Obyvatelé to neměli lehké, jelikož voda v usedlosti takřka nebyla a fungovala jen suchá toaleta. "Ač se to zdá neuvěřitelné, v 50. letech žilo v Ladronce deset rodin, které úřady z hygienických důvodů postupně vystěhovaly na vznikající sídliště Petřiny," uvádí chystaná publikace Romana Laubeho 300 let Ladronky. V 60. letech odešli poslední nájemníci. Od té doby Ladronka stále chátrala až do roku 1985, kdy se novým vlastníkem stala správa Pražských silničních a vodohospodářských staveb, která zahájila rekonstrukci. Ta byla ale brzy zastavena. V roce 1991 usedlost přešla do vlastnictví hlavního města Prahy. V červnu roku 1993 byl magistrát upozorněn pražským ústavem památkové péče na její havarijní stav.
Alternativní a autonomní centrum
V září roku 1993 do té doby chátrající Ladronku obsadila skupina squatterů z okruhu dnes již neexistující anarchistické federace a pražského časopisu Autonomie. Těm se v ní podařilo během krátké doby vybudovat centrum alternativní kultury, jehož jméno bylo známé i za hranicemi ČR a metropoli do té doby chybělo. Přičiněním squatterů zde vznikl prostor, který byl otevřený pro nejrůznější nekomerční aktivity, ať již šlo o divadelní představení, přednášky, promítání nebo koncerty hudebních kapel z domova i zahraničí. Po sedmi letech nelegálního užívání statku, 9. listopadu 2000, byli squatteři násilím z Ladronky vyobcováni, a to paradoxně v době, kdy Ladronka již nechátrala a sloužila jako kulturní centrum pro tisíce mladých lidí. Zásah městské policie, při kterém byli přítomni i radní hlavního města Filip Dvořák a Rudolf Blažek (oba z ODS), byl vyšetřován, ale pak odložen s tím, že nebylo potvrzeno porušení zákona.
Stále není znám budoucí nájemce
Společnost Santé, která měla podle smlouvy Ladronku zrekonstruovat na exkluzívní zdravotnické zařízení, po vyhnání squatterů odstoupila od smluv. Dalším nájemcem byla schválena společnost IB Holding, která zde měla vybudovat společenské a sportovní centrum s kavárnou a restaurací. Té ale pražští radní vypověděli smlouvu letos v zimě, protože městská kasa podle primátora Pavla Béma (ODS) nezískala kvůli srpnovým povodním 50 miliónů na chystanou rekonstrukci. Osud Ladronky bude znám až po novém výběrovém řízení na nájemce i dodavatele rekonstrukce. "Je třeba zracionálnit nákladnou rekonstrukci," řekl Bém Právu s tím, že sanační práce by měly začít ještě letos. "My jsme zrekonstruovali všechny cesty, jak pro bruslaře, tak pro cyklisty a pro pěší. Po celé délce parku je nové veřejné osvětlení, obnovila se poutní křížová cesta a kaple," řekl Právu starosta Prahy 6 Tomáš Chalupa (ODS) a doplnil, že Praha 6 sdělila magistrátu své stanovisko pro funkční náplň Ladronky, kde počítá s vybudováním zázemí pro sportovní areál, vznikem bowlingové dráhy, občerstvení a restaurace. Tři roky po zániku autonomního centra je tedy Ladronka stále prázdná, ačkoli jedním z hlavních důvodů pro vystěhování mělo být urychlené vybudování nového sportovního centra.
Autor: Lukáš Rychetský
MĚSTSKÉ TROSKY
Historie usedlosti Ladronka sahá až do 17. století, kdy ji v letech 1699-1700 na svém motolském panství nechal postavit italský hrabě Filip Ferdinand z Ladronu jako zájezdní hostinec. Tak sloužila až do 19. století. O století pozdějí získala Ladronka dnešní podobu klasické zemědělské usedlosti. "Ve 20. a 30. letech 20. století Ladronku využívala armáda a později sloužila k bydlení," sdělil Právu Roman Laube, jenž se minulosti Ladronky věnuje několik let. Obyvatelé to neměli lehké, jelikož voda v usedlosti takřka nebyla a fungovala jen suchá toaleta. "Ač se to zdá neuvěřitelné, v 50. letech žilo v Ladronce deset rodin, které úřady z hygienických důvodů postupně vystěhovaly na vznikající sídliště Petřiny," uvádí chystaná publikace Romana Laubeho 300 let Ladronky. V 60. letech odešli poslední nájemníci. Od té doby Ladronka stále chátrala až do roku 1985, kdy se novým vlastníkem stala správa Pražských silničních a vodohospodářských staveb, která zahájila rekonstrukci. Ta byla ale brzy zastavena. V roce 1991 usedlost přešla do vlastnictví hlavního města Prahy. V červnu roku 1993 byl magistrát upozorněn pražským ústavem památkové péče na její havarijní stav.
Alternativní a autonomní centrum
V září roku 1993 do té doby chátrající Ladronku obsadila skupina squatterů z okruhu dnes již neexistující anarchistické federace a pražského časopisu Autonomie. Těm se v ní podařilo během krátké doby vybudovat centrum alternativní kultury, jehož jméno bylo známé i za hranicemi ČR a metropoli do té doby chybělo. Přičiněním squatterů zde vznikl prostor, který byl otevřený pro nejrůznější nekomerční aktivity, ať již šlo o divadelní představení, přednášky, promítání nebo koncerty hudebních kapel z domova i zahraničí. Po sedmi letech nelegálního užívání statku, 9. listopadu 2000, byli squatteři násilím z Ladronky vyobcováni, a to paradoxně v době, kdy Ladronka již nechátrala a sloužila jako kulturní centrum pro tisíce mladých lidí. Zásah městské policie, při kterém byli přítomni i radní hlavního města Filip Dvořák a Rudolf Blažek (oba z ODS), byl vyšetřován, ale pak odložen s tím, že nebylo potvrzeno porušení zákona.
Stále není znám budoucí nájemce
Společnost Santé, která měla podle smlouvy Ladronku zrekonstruovat na exkluzívní zdravotnické zařízení, po vyhnání squatterů odstoupila od smluv. Dalším nájemcem byla schválena společnost IB Holding, která zde měla vybudovat společenské a sportovní centrum s kavárnou a restaurací. Té ale pražští radní vypověděli smlouvu letos v zimě, protože městská kasa podle primátora Pavla Béma (ODS) nezískala kvůli srpnovým povodním 50 miliónů na chystanou rekonstrukci. Osud Ladronky bude znám až po novém výběrovém řízení na nájemce i dodavatele rekonstrukce. "Je třeba zracionálnit nákladnou rekonstrukci," řekl Bém Právu s tím, že sanační práce by měly začít ještě letos. "My jsme zrekonstruovali všechny cesty, jak pro bruslaře, tak pro cyklisty a pro pěší. Po celé délce parku je nové veřejné osvětlení, obnovila se poutní křížová cesta a kaple," řekl Právu starosta Prahy 6 Tomáš Chalupa (ODS) a doplnil, že Praha 6 sdělila magistrátu své stanovisko pro funkční náplň Ladronky, kde počítá s vybudováním zázemí pro sportovní areál, vznikem bowlingové dráhy, občerstvení a restaurace. Tři roky po zániku autonomního centra je tedy Ladronka stále prázdná, ačkoli jedním z hlavních důvodů pro vystěhování mělo být urychlené vybudování nového sportovního centra.
3. dubna 2003
3. dubna 2003