Z historie modelu

Antonín Langweil se narodil 13. 6. 1791 v Českém Krumlově. Vystudoval hospodářskou školu na schwarzenberském panství, ale protože miloval umění, stal se krátký čas i studentem vídeňské výtvarné Akademie. V roce 1819 si založil v Praze na Staroměstském náměstí litografickou dílnu. Roku 1826 vystavoval Symphorien Caron v pražském Platýzu model Paříže, na kterém pracoval 16 let. Tato výstava na Langweila velice zapůsobila a probudila tak jeho dávný sen znázornit město na modelu. Nejprve zhotovil Klementinum, pak Clam-Gallasův palác, jehož majitel hrabě Clam-Gallas byl známý podporovatel umění. Langweil doufal, že se postupně najdou další zájemci o modely svých domů a paláců. První větší celek modelu se objevil roku 1829 na výstavě v Richtrově domě na Staroměstském rynečku. Tříletou úmornou práci reprezentovalo zhruba 600 domů Starého Města. Výstava byla hodnocena velmi kladně a věnoval se jí v zasvěcených komentářích i dobový tisk. Povzbuzen tímto úspěchem pokračoval Antonín Langweil, který byl zaměstnán jako sluha v univerzitní knihovně, ve své práci na neobvyklém koníčku. S další částí modelu se Pražanům pochlubil roku 1831 opět v Richterově domě. Model byl léta rozebírán, skládán… Model Antonína Langweila se stal po smrti tvůrce součástí sbírek Národního muzea. Putoval po jeho budovách a expozicích, ale nakonec se v roce 1954 „usadil“ v Muzeu hlavního města Prahy. Díky velkému úsilí pracovníků Muzea hlavního města Prahy a restaurátorů, akademických malířů, manželů Boudových, kteří odvedli téměř detektivní práci (k modelu neexistovala žádná dokumentace) byl model vyčištěn, opraven a byly nahrazeny také poškozené či ztracené části. Restaurování trvalo plných osm let; od roku 1961 do roku 1969.

Zdroj Muzeum hl. m Prahy