Magistrát slaví

Za těch 225 let zažila Praha i její vedení mnoho dramatických, tragických i šťastných událostí. Prahou se přehnalo mnoho nepokojů, přírodních katastrof a revolučních změn. Tvář Prahy se za dvě a čtvrt století existence magistrátu změnila v mnoha ohledech k nepoznání. V městské radě zasedli nejvýznamnější osobnosti českého společenského a kulturního života. Na primátorském křesle usedli velcí hrdinové, ale také muži, kteří představovali pro Prahu spíš hanbu.

Právě v srpnu přitom budeme vzpomínat na některé z těch mnoha zlomů, jimiž si Praha i celá země musely projít. Opět si připomeneme výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy, zoufalství Čechoslováků z bezprecedentního barbarismu sovětských vojsk i boje, jež Pražané s okupanty svedly o své město i vlast.

Právě v srpnu si ale vzpomeňme na události relativně nedávné, na ničící povodně, které v roce 2002 zdevastovaly metropoli, připravily o domov tisíce lidí a ochromily život celého města.

Letos si ale připomeneme ještě jedno nesmírně významné výročí. Právě letos uplyne dvacet let od pádu komunismu v roce 1989. Stejně dlouho, jako trvala nadvláda komunismu v této zemi, trvaly také snahy tuto moc svrhnout. V roce 1989 se konečně podařilo vybojovat naší vlasti svobodu, za jejíž obranu platily statisíce lidí svou svobodou, majetkem i životem.

Co mají všechny tyto události společného? Například to, že ať už šlo o boj proti okupantům, statečné prosazování demokracie nebo záchrana města a jeho obyvatel před záplavami, vždy jsme se dokázali spojit proti nepříteli – lidskému i přírodnímu – bojovat společně a jednotně. Ať byly chvíle jakkoli vypjaté a tragické, přinesly nám všem i něco dobrého: vědomí jednoty, solidaritu a vzájemnou pomoc.

Přál bych nám všem, abychom si letos v srpnu našli čas zastavit se, připomenout si minulost, prožít přítomnost a těšit se na budoucnost ve vzájemné solidaritě, k níž nás nebudou nutit tragické události. Přál bych také Praze a jejím obyvatelům stovky a tisíce dalších šťastných a úspěšných let.