Město už nemusí dotovat Kongresové centrum Praha

Město už nemusí dotovat Kongresové centrum Praha

/Zpráva z jednání Zastupitelstva hl.m. Prahy dne 24. 2. 2005/

Kongresové centrum Praha, a. s., (KCP) není od druhé poloviny roku 2003 závislé na finanční pomoci hlavního města - a mělo by to tak zůstat i do budoucna. Představenstvo KCP rozhodlo o přeúvěrování splátek velkých úvěrů (restrukturalizaci stávající dluhové služby), které KCP tíží, do delšího časového období. Pražští radní a dnes i Zastupitelstvo hlavního města Prahy s tímto postupem souhlasili a schválili prodloužení záruky hl. m. Prahy na takto restrukturalizované úvěry.

„Díky prodloužení splátek úvěrů ze současných čtyř na deset let se podaří vytvořit nejen fond na pokrytí těchto splátek, ale i volné peníze na částečnou modernizaci Kongresového centra Praha,“ řekl Jan Bürgermeister, náměstek pražského primátora a předseda představenstva KCP, a dodal: „Kongresové centrum by tak mohlo velmi výrazně posílit svou konkurenceschopnost. To by přispělo i k prohloubení prestiže Prahy a České republiky na mezinárodním poli.“ Zároveň se také zlepšuje pozice KCP pro připravovaný vstup strategického partnera. Vytvoření pro Prahu co nejvýhodnějších podmínek této transakce je nejdůležitějším úkolem vedení kongresového centra.

KCP, které je v majetku metropole, si muselo vzít úvěry na nezbytnou rekonstrukci a dostavbu před Výročním zasedáním Mezinárodního měnového fondu a skupiny Světové banky v roce 2000. Vyšlo tak vstříc českému státu, včetně konkrétních požadavků organizátorů při rekonstrukci stávajících budov a stavbě nového objektu, kde je dnes hotel Holiday Inn Prague Congress Centre, kanceláře a obchodní plochy. K získání potřebných peněz vydalo KCP obligace za dvě miliardy korun, které jsou splatné v roce 2014, a bankovní úvěry v celkové výši 969 milionů korun. Od státu, na jehož žádost a kvůli jehož potřebám a požadavkům k této modernizaci došlo, však KCP nedostalo ani korunu. Stát se pouze ujal role garanta obligací. Díky možnosti pořádat velké akce v prostorách KCP přitom Česká republika a následně i Praha přes daňové odvody získají příjmy ve výši cca 500 milionů Kč ročně. Tyto finance by v případě, že by Praha a ČR neměly k dispozici budovu KCP, skončily v zahraničí. „Docházelo ke kuriózní situaci. KCP si na svůj provoz dokázalo a dokáže vydělat. Před odpisy a splátkami úvěrů každoročně disponuje částkou okolo dvou set milionů korun, díky výši splátek dluhu mu ale nezbývaly peníze na modernizaci stávajících budov a zařízení a investice do jejich dalšího rozvoje,“ vysvětlil generální ředitel KCP Michal Kárník. Hlavní město navíc KCP každoročně pomáhalo se splátkami dotací 20–90 milionů korun. Počínaje rokem 2004 však KCP o dotaci Prahu nepožádalo, podařilo se mu splátky nejprve odsunout a nyní rozložit na delší časové období. „S dluhem si tak dokážeme poradit sami a ještě budeme schopni i částečně investovat,“ dodal Michal Kárník.

Kongresové centrum Praha je každoročně místem mnoha významných mezinárodních i tuzemských akcí. Například v roce 2002 se zde uskutečnil Summit NATO. Stejně jako zasedání Mezinárodního měnového fondu a skupiny Světové banky proběhla i tato prestižní akce velmi úspěšně (reference organizátorů na www.kcp.cz). Navíc žádné jiné město na světě do té doby nehostilo dvě takové prestižní akce v tak krátké době po sobě. A to právě díky Kongresovému centru Praha, které je jako jediné v České republice schopno komplexně zajistit setkání pro více než 1 500 účastníků, včetně středně velkých a menších prostor pro jednání kongresových sekcí.

Vzhledem k výraznému zpomalení růstu potřebných investic z důvodu zadlužení se však KCP nemohlo dále rozvíjet potřebným tempem. „Velmi vážně hrozilo, že Kongresové centrum Praha přijde o pověst moderního objektu nabízejícího služby na nejvyšší úrovni,“ upozornil Jan Bürgermeister.   

V Praze 24.2.2005