Metropole má pihu na tváři
Slovo - 10.9.2001
Při Dnech evropského dědictví se v republice o víkendu otevřelo na sedm set památek. Navštěvníci v nich obdivovali téměř tři stovky doprovodných akcí, které připomněly, že kulturní dědictví má nejen svou hmotnou, ale i duchovní podstatu.
Zpěvy, tance a muzika v lidových krojích spolu s ukázkami lidové tvořivosti - paličkování, malování na skle, zdobení kraslic i perníků, figurky ze slámy a šustí, to vše nabídly Národopisné slavnosti, které se konaly v sobotu v pátém pražském obvodě při příležitosti Dnů evropského dědictví. Již počtvrté připomněly, že to, co nám odkázali předci, nespočívá pouze v architektonických památkách, ale má i své hodnoty duchovní. "Je ostudou města a státu, že hlavní město dosud nemá prostor pro národopisnou expozici. Jsme snad jedinou metropolí v Evropě, která domácím a zahraničním návštěvníkům nepřipomíná lidové kulturní tradice, hodnoty, které formují společnost," uvedl v prostorách smíchovské radnice ředitel historického oddělení Národního muzea v Praze Eduard Šimek. Tam se slavnost kvůli dešti musela přesunout z Kinského zahrady. Ta není pro slavnosti vybírána náhodou. Tamní letohrádek, kde byla kdysi etnografická sbírka umístěna, zeje již od roku 1986 prázdnotou a čeká zoufale na rekonstrukci. "Česká společnost čeká nejen na opravu budovy. Národopisné oddělení muzea má zpracovaný projekt na moderní národopisnou expozici, v níž se uvažuje o živém pojetí klasické expozice se soudobými múzickými i výtvarnými projevy lidové kultury - výstavami, koncerty, ukázkami unikátní řemeslné práce, s besední a společenskou činností," připomněla ředitelka národopisného oddělení muzea Jiřina Langhammerová. Na lepší časy se začalo blýskat v červenci 1999, kdy byl letohrádek v Kinského zahradě převeden do správy národního muzea s tím, že stát zajistí peníze na jeho rekonstrukci a na zprovoznění muzea. Dopomohla tomu i petice občanů, kterou obě komory parlamentu příznivě přijaly. "Pro rok 2001 získalo muzeum ze státního rozpočtu vstupní sumu na rekonstrukci, která pokryje náklady na projekt ke stavebnímu povolení a první kroky složité rekonstrukční práce. Věříme, že v následujícím období bude státní rozpočet pro naše potřeby dostatečně štědrý, abychom mohli muzeum v roce 2003 otevřít," uvedla Langhammerová. Národopisné oddělení muzea pečuje o dvě stě tisíc sbírkových předmětů, které představují jeden z největších a nejkvalitnějších kompletů v Evropě. Rekonstrukce letohrádku si vyžádá zhruba sto milionů korun.
Redakce IN
Zástupci Národního muzea by možné mohli volit svá slova o ostudě, alespoň ve vztahu k Praze, uvážlivěji. Praha jim totiž pro expozici dala k dispozici Letohrádek v Kinského sadech, přičemž muzeum se zavázalo, že tuto nemovitost opraví. Že zatím nedostalo peníze od státu už je věc, které jde mimo Prahu. Ta dokonce nemovitost za několik miliónů korun opravila alespoň natolik, aby nepokračovalo její chátrání a nespadla dříve, než začne muzeum plnit svůj slib.
Při Dnech evropského dědictví se v republice o víkendu otevřelo na sedm set památek. Navštěvníci v nich obdivovali téměř tři stovky doprovodných akcí, které připomněly, že kulturní dědictví má nejen svou hmotnou, ale i duchovní podstatu.
Zpěvy, tance a muzika v lidových krojích spolu s ukázkami lidové tvořivosti - paličkování, malování na skle, zdobení kraslic i perníků, figurky ze slámy a šustí, to vše nabídly Národopisné slavnosti, které se konaly v sobotu v pátém pražském obvodě při příležitosti Dnů evropského dědictví. Již počtvrté připomněly, že to, co nám odkázali předci, nespočívá pouze v architektonických památkách, ale má i své hodnoty duchovní. "Je ostudou města a státu, že hlavní město dosud nemá prostor pro národopisnou expozici. Jsme snad jedinou metropolí v Evropě, která domácím a zahraničním návštěvníkům nepřipomíná lidové kulturní tradice, hodnoty, které formují společnost," uvedl v prostorách smíchovské radnice ředitel historického oddělení Národního muzea v Praze Eduard Šimek. Tam se slavnost kvůli dešti musela přesunout z Kinského zahrady. Ta není pro slavnosti vybírána náhodou. Tamní letohrádek, kde byla kdysi etnografická sbírka umístěna, zeje již od roku 1986 prázdnotou a čeká zoufale na rekonstrukci. "Česká společnost čeká nejen na opravu budovy. Národopisné oddělení muzea má zpracovaný projekt na moderní národopisnou expozici, v níž se uvažuje o živém pojetí klasické expozice se soudobými múzickými i výtvarnými projevy lidové kultury - výstavami, koncerty, ukázkami unikátní řemeslné práce, s besední a společenskou činností," připomněla ředitelka národopisného oddělení muzea Jiřina Langhammerová. Na lepší časy se začalo blýskat v červenci 1999, kdy byl letohrádek v Kinského zahradě převeden do správy národního muzea s tím, že stát zajistí peníze na jeho rekonstrukci a na zprovoznění muzea. Dopomohla tomu i petice občanů, kterou obě komory parlamentu příznivě přijaly. "Pro rok 2001 získalo muzeum ze státního rozpočtu vstupní sumu na rekonstrukci, která pokryje náklady na projekt ke stavebnímu povolení a první kroky složité rekonstrukční práce. Věříme, že v následujícím období bude státní rozpočet pro naše potřeby dostatečně štědrý, abychom mohli muzeum v roce 2003 otevřít," uvedla Langhammerová. Národopisné oddělení muzea pečuje o dvě stě tisíc sbírkových předmětů, které představují jeden z největších a nejkvalitnějších kompletů v Evropě. Rekonstrukce letohrádku si vyžádá zhruba sto milionů korun.
Redakce IN
Zástupci Národního muzea by možné mohli volit svá slova o ostudě, alespoň ve vztahu k Praze, uvážlivěji. Praha jim totiž pro expozici dala k dispozici Letohrádek v Kinského sadech, přičemž muzeum se zavázalo, že tuto nemovitost opraví. Že zatím nedostalo peníze od státu už je věc, které jde mimo Prahu. Ta dokonce nemovitost za několik miliónů korun opravila alespoň natolik, aby nepokračovalo její chátrání a nespadla dříve, než začne muzeum plnit svůj slib.
10. září 2001
10. září 2001