Portál Pražana
Mezinárodní violová soutěž Oskara Nedbala 2022
Letos se koná již 4. ročník Mezinárodní violové soutěže Oskara Nedbala. 1. kolo soutěže se uskutečnilo prostřednictvím videonahrávek, 2. kolo a finále se odehraje v sále Pražské konzervatoře 30. září a 2. října. Vstup zdarma.
- 1 minuta čtení
1 minuta čteníSoutěž je pro violisty ve věku do 30 let (včetně) všech národností. Letos se přihlásilo 70 violistů ze 24 zemí a do 2. kola z nich postoupilo 14. Povinnou skladbou v semifinále je Romantický kus op.18 pro violu a klavír Oskara Nedbala, na výběr mají účastníci ze Sonát pro violu a klavír od skladatelů - B. Martinů, P. Hindemith (op.11/4), R. Clarke, J. Brahms (op.120/1 a 2), F. Schubert, N. Paganini, J. Feld (Sonáta), M. Reger nebo H. Vieuxtemps. Finalisté mohou zvolit Koncert D dur op. 1 C. Stamitze nebo Koncert D dur F. A. Hoffmeistera. Ve finále soutěže se může zapojit i publikum - bude se hlasovat o cenu publika pro jednoho z finalistů.
Harmonogram:
30. září 2022 (Pražská konzervatoř, Dvořákovo nábřeží 2, Praha 1)
9:30 hodin - 2. kolo soutěže
19.00 hodin - vyhlášení výsledků 2.kola
1. října 2022
Zkouška finalistů s Karlovarským symfonickým orchestrem v Karlových Varech
18:00 hodin - Laureátský koncert, Ami-Louise Johnsonu (Švédsko, 2.cena 2021) - viola, Libuše a Radim Pančochovi - klavír
Kostel sv. Vavřince, Hellichova 18, Praha 1
rezervace míst na nedbalcompetition@gmail.com
2. října 2022 (Pražská konzervatoř, Dvořákovo nábřeží 2, Praha 1)
Finále soutěže
15:00 hodin - generální zkouška finalistů s Karlovarským symfonickým orchestrem
17:00 hodin - finále soutěže za doprovodu Karlovarského symfonického orchestru
19:00 hodin - vyhlášení výsledků a předání cen
| www.violacompetition.com/cs |
Oskar Nedbal
Violista, dirigent a skladatel Oskar Nedbal (1874 – 1930) patřil k nejvýznamnějším žákům Antonína Dvořáka. Profesionální mezinárodní hudební kariéru zahájil v devadesátých letech 19. století jako violista slavného Českého kvarteta. Od roku 1906 do vzniku Československé republiky (1918) působil ve Vídni jako dirigent Tonkünstlerorchestru. Spolupracoval též s řadou vynikajících zahraničních divadelních a symfonických orchestrů (včetně České filharmonie) a brzy si vydobyl renomé světově uznávaného dirigenta. Jeho skladby z mládí jsou věnovány především komornímu oboru (písně, skladby pro klavír, housle, violoncello) a neprávem stojí v pozadí jeho pozdější úspěšné tvorby jevištní (balety, operety). Od roku 1923 působil v čele Slovenského národního divadla v Bratislavě.