Most slavil 650. let od založení
Tisíce Pražanů i turistů využily noci z neděle na pondělí k tomu, aby si při středověkých zábavách připomenuly položení základního kamene nejvýznamnější české památky- Karlova mostu.
9. července 2007
Už před půlnocí se konala malá recepce v Muzeu Karlova mostu na Křížovnickém náměstí. Zúčastnil se jí i primátora Pavel Bém, bylo vidět i některé členy vlády a především řadu historiků a odborníků, kteří jsou s mostem spojeni kvůli své práci.
O půlnoci přijel kouzelník Žito, zahájil noc plnou legend ,a pak už běžel program, který seznamoval diváky s historií mostu. Laserové „ukazovátko“ běhalo po Staroměstské mostecké věži a výklad jednotlivých odborníků seznamoval lidi s už dávno zapomenutými historickými souvislostmi stavby.
Křížovnická ulice přiléhající k mostu se proměnila v kolbiště středověkých rytířů, podium před Muzeem Karlova mostu patřilo hudebníkům, kejklířům a nakonec i ohňostroji. Most dobývali Švédové, objevil se i Golem a jeho tvůrce, přijel bezhlavý rytíř a příběh nešťastného žárlivce, kterého může jen jednou za sto let osvobodit panna, která ho políbí, připomenul Pražanům jejich strašidla.
Mokré ráno kazilo ceremoniál
Blížilo se ráno, bohužel deštivé. Jak se blížila magická hodina – 5:31, doba, kdy Karel IV. poklepal na základní kámen mostu před 650 lety – obloha se kabonila víc a víc, až nakonec začalo pršet. Slavnostní ceremoniál „poklepání“, kterého se zhostil Pavel Bém a 47. velmistr rytířského řádu Křížovníků s červenou hvězdou, se nakonec odehrával mezi kapkami. Škoda jen, že symbolický akt a následnou slavnostní mši za Karlův most neozdobila přítomnost prezidenta republiky a Kardinála, kteří se měli oslav účastnit.
I když byl rozpočet na oslavy mostu poměrně nízký (stačí například vzpomenout na miliony eur, které padly na oslavy 200. výročí Eiffelovy věže), oslavy se nakonec vydařily. Ti, kdo vydrželi do časného rána, se mohou chlubit, že byli u toho. Další podobná oslava se totiž bude zřejmě konat až za padesát let.