Mýty o očkování

1. Vakcína je nebezpečná

Vakcína prochází před uvedením na trh rozsáhlými klinickými testy, které odhalí případné nežádoucí účinky. Teprve poté je možné uvést vakcínu na trh. Vakcíny se testují na desítkách tisíc dobrovolníků, a to pod lékařským dohledem. U registrovaných léčivých přípravků je zaručena jejich bezpečnost, účinnost a farmaceutická jakost. Bezpečnost vakcín je kontinuálně sledována i po jejich registraci a uvedení na trh.

2. Očkování vyvolá nemoc samotnou

Žádná z vakcín proti COVID-19 neobsahuje celý virus, který by byl schopen se množit nebo dostávat se do buněk, a tedy není schopen infikovat člověka. Vakcíny obsahují jen součásti, které budou stimulovat imunitní systém, aby vytvořil protilátky. Vakcína není nebezpečná ani nezpůsobí nemoc samotnou.

3. Vakcína je neúčinná

Virus SARS-CoV-2 je podobný virům SARS a MERS. Týmy, které se věnovaly výzkumu vakcín na tyto viry, tak mohly využít předchozí znalosti a začít pracovat na vakcíně pro aktuální virus. Vzhledem k tomu, že se jedná o celosvětovou pandemii, jsou farmaceutické firmy ochotné věnovat do výzkumu mnohem více finančních i lidských zdrojů než do jakéhokoliv jiného výzkumu. Kritéria pro registraci vakcín jsou přísnější než pro léky, protože takový přípravek se aplikuje zdravé populaci. Rozhodnutí o registraci vakcín je podloženo všemi potřebnými údaji.

4. K vymizení viru stačí promoření populace

Odborníci se shodují, že k zastavení šíření COVID-19 je potřeba dosáhnout 60 – 70 % imunizace společnosti. Kolektivní imunity lze efektivně a nejrychleji dosáhnout jedině prostřednictvím očkování. Samovolné promoření by mělo za následek příliš velké množství obětí, ve hře by byla také neustálá hrozba kolapsu zdravotního systému.  

5. Očkování nemá význam pro ty, co nemoc prodělali

Jakkoliv není jasné, jak dlouho tzv. post infekční imunita vydrží, rozhodně nejde o celoživotní ani dlouhodobou imunitu. I když data ukazují, že po prodělané nemoci by člověk neměl onemocnět za krátkou dobu znovu, jsou zaznamenány i výjimečné případy, kdy lidé onemocněli dvakrát po sobě s odstupem jednoho nebo dvou měsíců. Očkovací látka vytvoří daleko vyšší hladiny protilátek a buněčnou imunitu. Taková imunita je robustnější, a proto také dlouhodobější. Je doporučeno provést očkování přibližně po 90 dnech od příznakového průběhu onemocnění COVID-19. Z dlouhodobého hlediska očkování přináší benefit a poskytuje časově delší ochranu proti onemocnění COVID-19 než samotné prodělání nemoci. 

6. Očkování nemá smysl, protože virus stejně zmutuje

Z dosavadních výzkumů vyplývá, že chřipkový virus mutuje desetkrát častěji než virus SARS-CoV-2. Naopak, čím méně lidí bude očkovaných, tím více bude vir v populaci cirkulovat, a tedy i mutovat. Pokud se naočkuje dostatečné množství lidí, koloběh viru se zmírní.