(Na) Karlův most nedáme

Večerník Praha - 25.7.2001
Naši slavní pražští radní se znovu vrátili k pražskému evergreenu mnoha minulých měsíců - rekonstrukci Karlova mostu. Podle převládajícího mínění vedení města by bylo třeba tuto asi nejslavnější českou památku zgruntu zpevnit a opravit. Což by ovšem znamenalo na čas (rok nebo více?) ono přemostění Starého Města a Malé Strany zavřít pro veřejnost a těžce narušit turistický "provoz" na populární královské cestě. Okamžitě poté, co byl tento nápad zveřejněn, rozhořela se o Karlův most bitva - část odborné veřejnosti tvrdí, že radikální oprava není nutná a že jde jen o další ze "zviditelňovacích" kousků pražské radnice a zbytečné vyhazování peněz. Naopak vedení města, oháněje se odbornými studiemi, namítá, že most je v katastrofálním stavu, a pokud se něco okamžitě neudělá, do pár let by mohl klidně i spadnout. Za celým humbukem sice lze vycítit tlak "architektonické a stavební" lobby, která větří velkou a lukrativní zakázku, nicméně spor je to natolik odborný, že jej nelze jen tak od pasu rozsoudit. K čemu bychom se ovšem vyslovit měli, je způsob, jakým chce radnice opravu mostu financovat - kromě uvolnění prostředků z městské pokladny i zorganizováním veřejné sbírky - jakousi obdobou sbírky na Národní divadlo v druhé polovině devatenáctého století. A tady už přestává legrace. Přestože mnohé populární postavy našeho veřejného života už dopředu nadšené odpovídají v nejrůznějších anketách, kolik by na opravu Karlova mostu přispěly, neměli bychom jejich obrozenecké třeštění následovat. Žijeme totiž v zaopatřovacím státě, který z nás ždíme neobvykle vysoké daně, jež je schopen sypat do nej(h)různějších černých děr. Pro příklady nemusíme chodit daleko - jen si vzpomeňme, kolik už nás stála sanace bank, finanční kejkle kolem IPB nebo ještě bude stát Grégrův "velký průmyslový třesk". Za to by se daly nejen opravit, ale i znovu postavit desítky Karlových mostů. Jistě, můžete namítnout, že s tímhle Praha nemá nic společného - jenomže v čele magistrátu ještě stále sedí lidé, kteří s našimi berněmi dokázali taky pěkně zatočit. Třeba První městskou banku můžeme klidně považovat za vlajkovou loď v mrhání pražskými veřejnými penězi. Koneckonců samotný Karlův most tím, že přitahuje miliony turistů ročně, přináší městské pokladně nemalé prostředky. Proto lze s klidným svědomím pražským radním vzkázat: Vetkněte si svoji slavnou sbírku za klobouk. Pokud nejste schopni opravit jednu památku z peněz, které už od nás máte, nezbývá, než se ptát, k jakému užitku nám vlastně jste.
Marek Stoniš

Svatava Hirschová, asistentka primátora hl.m.Prahy
Mýliti se je lidské, ale…
Jsou lidé vědoucí a pak ti „co vědí všechno“. Ti první jsou ve svých soudech obezřetní a jejich komentáře jsou podložené znalostí a ověřenými fakty. Naopak ti druzí bez hlubší znalosti čehokoli, vynášejí kategorické soudy o čemkoli. Nabyla jsem dojmu, že mezi ty druhé patří autor komentáře s názvem (Na) Karlův most nedáme.
V současné době je k dispozici rozsáhlá dokumentace jasně ukazující, že oprava mostu je nutná. S touto dokumentací je možné se seznámit a informovat se u odborníků. Dokud však nebude možné nahlédnout do útrob mostu, nelze konkrétně říci v jakém stavu se Karlův most opravdu nachází. Můžeme jen doufat, že je v lepším stavu než usuzují odborníci. Poznatky z rekonstrukce schodů na Kampu však svědčí spíše o horší alternativě.
Na první etapu rekonstrukce Karlova mostu, tedy na část ohraničenou na jedné straně malostranskou Mosteckou věží a na straně druhé schodištěm na Kampu, existuje platné stavební povolení již od roku 1997. Pokud bude vše podle zákonem předepsaných podmínek připraveno, mohla by první etapa rekonstrukce Karlova mostu začít v březnu příštího roku. Karlův most se při této rekonstrukce nebude v žádném případě zavírat, jen jeho návštěvníci nebudou z mostu vycházet do ulice Mostecké, nýbrž sejdou schodištěm na Kampu. Ani v případě dalších etap se s uzavřením mostu nepočítá.
Zcela mylná je představa pana redaktora, že rekonstrukce Karlova mostu bude „vejvar“ pro firmu práce vykonávající. Jako ostře sledovaná stavba podléhající nejtvrdším předpisům o rekonstrukci památek ani něčím takovým být nemůže.
A co se týče sbírky. K záměru ji uspořádat přistoupili pražští radní až poté, co zájem přispět projevilo množství soukromých osob a různých institucí z celé České republiky i ze zahraničí. Předběžný rozpočet na první etapu rekonstrukce činí 128 milionů. Takovéto náklady žádná veřejná sbírka pokrýt nemůže. Takže největší zátěž bude ležet na bedrech hlavního města Prahy, neboť stát zatím žádný příspěvek na rekonstrukci této národní kulturní památky zatím nepřislíbil. Přesto hlavní město Praha doufá, že něčím přispěje. Třeba jen tím, že převede část zisků z turistického ruchu ze státní do městské pokladny (protože i v tomto bodě se, pane redaktore, mýlíte, Praha totiž z turistického ruchu jako město nic nemá).