Na unikátní betlémy do Muzea Karlova mostu

Muzeum Karlova mostu letos pořádá vánoční výstavu už podesáté. Jejím hlavním tématem jsou české vánoční zvyky. A tak můžete v muzeu obdivovat například dobové lidové a měšťanské ozdoby na stromek, ale i některé zvyky, na které dnes už sotva kde narazíte.

Víte třeba, co (kdo) je to peruchta? Ne? Je to bílá paní, která v adventní čas obcházela domácnosti, strašila děti a nabádala je k poslušnosti. „V některých oblastech byla dokonce až natolik krvelačná, že dětem hrozila rozpáráním břicha a nacpáním slámy,“ říká kurátor výstavy Michal Cihla.

Na výstavě uvidíte ale i čepici, kterou kdysi pastýři nosili o vánočních svátcích na koledu, do očí se podíváte figurkám čerta a Mikuláše, malé děti pak možná trochu postraší obličejová maska dalšího pekelníka, která je naštěstí zamčená za sklem vitríny.

První znázornění scény Ježíšova narození

Hlavním lákadlem výstavy v Muzeu Karlova mostu, jež se nachází vedle kostela sv. Františka z Assisi, jsou však betlémy. Mají tak připomenout památku právě svatého Františka, který vůbec poprvé znázornil slavnou scénu narození Ježíše Krista. Bylo to v italském Umbrii na hoře Greccio, v roce 1223.

Tehdy se na popud sv. Františka z Assisi konala vánoční mše, chtěl tak po svém návratu ze svaté země co nejvíce věřícím přiblížit mystické prostředí místa Narození. Se svými přáteli protoi zinscenoval scénu narození a tak položil základ pro tuto dlouholetou tradici.

Jeden betlém v České knize rekordů, druhý v Guinessově

V muzeu uvidíte betlémů celou řadu. A ne ledajakých. Tak například unikátní Vltavský rybí betlém, který se dokonce zapsal do České knihy rekordů! Celá instalace váží téměř tři tuny a čítá dvaadvacet postav. Svatou rodinu zde tvoří z lipového dřeva vyřezané polidštěné rybí figurky v životní velikosti.

Zdá se vám to trochu divné? Možná nejste jediní. Avšak na informační tabuli se u tohoto skvostu dočtete, že v raném křesťanství se Ježíš znázorňoval ve zkratce jako ryba. Dokonce je prý Ježíš jako ryba znázorněn například v římských katakombách.

Stejně jako rybí betlém vás jistě zaujme i betlém z kukuřičného šustí, jehož autorkou je paní Malinjaková z Karlových Varů. Ani tohle není jen tak obyčejné dílo. Pyšní se totiž zápisem do Guinessovy knihy rekordů jako vůbec nejrozsáhlejší betlém svého druhu. Autorka technikou kukuřičného šustí vyrobila neuvěřitelných 120 postav představujících dobové řemeslníky pracující na stavbě Karlova mostu.

Největší slaměný betlém na světě

A to nejlepší samozřejmě na konec. Muzeum Karlova mostu se pyšní i jedním opravdu vzácným unikátem – největším slaměným betlémem na světě! Autorem je polský umělec Andrzej Wrzecionko a nutno říct, že něco podobného nikde jinde neuvidíte.

Slaměné podobizny Marie, Josefa, Ježíška, ale i pastýřů, zvířata a samozřejmě Tří králů Wrzecionka vyrobil v životní velikosti. Jako korpus autor použil dřevo a dráty, zbytek už je sláma, která je omotána lněným provazem a sešita k sobě. Obličeje polský umělec propracoval do nejmenších detailů.

Pracuje jen s přírodními materiály

Výtvarník Andrzej Wrzecionko pochází z Karpat, žije nedaleko od slovenských hranic - v jihovýchodním cípu Polska v malé obci Iwla u města Dukla. Tady také má společně se svou manželkou od roku 1977 svou výtvarnou dílnu. Pracuje s různými materiály, ovšem zásadně přírodními, jako je právě sláma. Rád ale sáhne i po vrbovém proutí, vrbové kůře, uschlých květech, či vlně.

Ke svým dílům, která většinou vychází z jeho vlastních nápadů, umělec říká: „Ze sena se smotá provaz, s jehož pomocí už povstávají různé figury. Například anděl, který jednou měří deset centimetrů, jindy třeba dva metry. Kůru, len, seno a také šustí z kukuřice používáme pro tkané obrazy. Ručně zpracovávaná surová vlna – filc – se promění třeba v klobouk, šálu, obuv nebo košili...“

Každý rok se Wrzecionkův betlém rozrůstá

Slámový betlém vytvořil přímo pro Prahu, a to už před deseti lety. V roce 2007, kdy byl v Muzeu Karlova mostu s dvacítkou postav vystaven poprvé, Andrzej Wrzecionko uvedl, že na něm pracoval téměř půl roku.

Každý další rok pak betlém rozšířil o další a další nové svědky Narození Páně. Není proto divu, že i tento umělec se tímto svým dílem ve své kategorii rovněž zapsal do Guinessovy knihy rekordů.

Pozoruhodná výstava je otevřena až do 6. února příštího roku.