Návrh Metropolitního plánu zveřejněn

„Návrh plánu prošel v poslední době velkou diskusí, do níž bylo zapojeno mnoho lidí z různých oborů a institucí. Věřím, že nyní je dlouhý proces projednávání dobře připraven,“ říká primátorka Adriana Krnáčová.

„Plníme harmonogram přípravy tak, aby na jaře příštího roku mohlo být zahájeno projednání s městskými částmi, dotčenými orgány a veřejností. Do té doby uspořádáme řadu setkání, na kterých se budou moci všichni zájemci s návrhem seznámit. Připomínkovací proces je pro výslednou podobu dokumentu zcela zásadní, proto návrh zveřejňujeme již nyní,“ uvedla náměstkyně primátorky Petra Kolínská.

„Pro nás je Metropolitní plán dokumentem, v němž je tím nejkomplexnějším způsobem vyjádřena vize rozvoje Prahy na příští desetiletí. Je to rámec pro další dílčí plány a projekty, kterými se zabývá IPR, ale i mnoho dalších městských institucí,“ říká Ondřej Boháč, ředitel IPR Praha. „Plán neřeší detail jednotlivých parcel či ulic, jde o koncepci celého města o téměř 500 km2.“

Kompletní návrh plánu je zveřejněn na plan.iprpraha.cz. Současná verze má číslo 3.3. „Do návrhu plánu se obtiskly desítky hodin jednání, názory odborných recenzentů i právníků, vůle státní správy, městských částí a dalších institucí. Proto jsme postupně vytvářeli další a další verze, ve kterých jsme se snažili o kompromis mezi mnoha zájmy a představami,“ vysvětluje Ondřej Boháč. Na webu jsou k nahlížení i starší verze plánu.

Mezi hlavní cíle Metropolitního plánu patří zamezit rozšiřování zástavby o krajiny na periferii města. Namísto toho prosazuje, aby se nové budovy stavěly v transformačních územích – na místě starých továren či již nepoužívaných nádraží. Plán též přinese například celoplošnou výškovou regulaci zástavby, která dosud v Praze palčivě chyběla. Výškové budovy tak již nebudou moci vznikat jako nahodilé solitéry. Plán navrhuje umožnit stavbu výškových budov jen v několika vybraných oblastech.

Metropolitní plán navrhuje pravidla rozvoje Prahy na příštích patnáct až dvacet let. Nový územní plán vzniká od roku 2012 a platit by měl nejpozději od roku 2023. Na jaře 2018 by měl započít proces veřejného projednání, jehož se vedle různých úřadů a odborných institucí mohou účastnit i občané. Délka projednávání bude záviset na množství připomínek, které k návrhu přijdou. Jejich počet se dá odhadnout na několik tisíc.