Názory čtenářů

Mladá fronta Dnes - 7. 8. 2001
Zdevastované stavby obžaloba minulosti
Naše památky jsou, mám takový pocit, buď v dezolátním stavu, nebo září novotou. Zdevastované stavby jsou ovšem němou obžalobou minulosti, často však rovněž současného materialismu a pragmatismu. Za velké peníze přerestaurované památky jsou zas leckdy dokladem prosazení partikulárního zájmu na velkém objemu stavebních prací. Zvlášť po návštěvě míst se zuboženými kostely K. I. Dienzenhofera nebo s dosud chátrajícími kláštery člověku dochází marnotratnost některých renovačních aktivit. S proinvestováním stamilionových částek jde navíc skoro vždy ruku v ruce oslabování původnosti a starobylosti obnovovaných památek. Ano, mířím ke Karlovu mostu. Srovnáme-li neporovnatelnou pražskou perlu s jinými památkami téhož druhu (Kamenný most v Řezně, Andělský most v Římě, Starý most ve Florencii či Římský most v Córdobě), vyjde nám, při vědomí všech existujících rozdílů, že právě "opečovávání" Karlova mostu už vedlo k zbytečným ztrátám na jeho autenticitě. Není to mnoho přes dvacet let, co dobře míněné snahy vedly k zásadní rekonstrukci historického mostu, a už se opět prosazují pokusy cosi napravit a vylepšit. Představitelé města chtějí dokonce vypsat na obnovu Karlova mostu veřejnou sbírku. Po seznámení se s dostupnými fakty jsem nabyl přesvědčení, že oprava Karlova mostu není v plánovaném rozsahu potřebná. Přistoupí-li se přesto k ní, mám o jejím financování jasno. Loni došlo k vážnému narušení jedinečného prostředí Karlova mostu. Společnost Four Seasons realizovala se souhlasem radních v těsné blízkosti mostu stavbu moderního hotelu. V tisku bylo publikováno, že město během příštích 25 let dostane od hotelové společnosti asi 17 mil. dolarů. Toto malé odškodné bude tedy činit zrovna na obnovu prý potřebných asi 600 mil. Kč. Z nich nechť tedy magistrát splácí úvěr. Co se týče mne, na zabránění nedávné
stavby, jež poškodila most, bych byl ochoten dát celý měsíční plat. Na pokryteckou sbírku na stále novější Karlův most nepřispěji ani korunu.
Ivo Horák, Praha 3

Mýtné nic nevyřeší
Ráda bych se také vyjádřila k tématu mýtné v Praze. Přeplněnost Prahy auty je úděsná, ale mýtné ji nevyřeší. Já sama používám auto při cestách do centra Prahy jen výjimečně, protože dobře vím, že tam, kam v pohodě dojedu MHDza 15 min. (a ještě si mohu po cestě číst), jedu autem ve všední den třeba 45 min. i více, a to ve stresu. Pokud však někdo nezbytně do centra Prahy jet autem musí, např. protože potřebuje dovézt staré rodiče tam bydlící k lékaři, bude pro něj mýtné značně nepříjemné, tedy alespoň pro nás chudší. Pro ty bohatší nebude zase mýtné žádnou překážkou, kvůli které by cesty Prahou omezili. Dopravu v Praze může podle mého názoru zlepšit jen pouze: 1) Vybudování kvalitních obchvatů kolem města, aby ten, kdo Prahou jen projíždí, centrem jet vůbec nemusel. 2) Důsledné upřednostňování tramvají a autobusů MHD na silnicích v Praze, aby se používání MHD stalo časově výhodnější než použití vlastního auta.
Ing. Jitka Bradáčová

Každé omezení dopravy centru pomůže
Mám za to, že každé omezení dopravy v centru Prahy, tedy i zavedení mýtného, které by mělo odradit od vjezdu do centra, je nutné nadšeně přivítat. Centrum Prahy je spíš cílovou oblastí než průjezdovou, vyjma magistrály. Tudíž by jeho "uzavření" nemělo vliv na tranzitní dopravu. Kolik aut opravdu musí vjet do centra, je nejlépe vidět tak od jedné do sedmé hodiny ráno. Jsou to většinou pouze auta občanů, bydlících v této lokalitě. Vjíždět do centra potřebuje z vážných důvodů jen málokdo a dostupnost MHD, na kole, nebo dokonce i pěšky je mnohonásobně rychlejší než autem. Řada ulic vypadá jako parkoviště, kde je pobyt pro člověka téměř životu nebezpečný, a navíc estetický dojem také není uchvacující. Mám osobní zkušenosti z řady center hlavně německých měst, kde na ulicích neparkují téměř žádná auta, protože tam jednoduše nesmějí, ale mohou parkovat v blízkých a snadno (i cenově) dostupných garážích. Logika stávajícího parkovacího systému je neuvěřitelná. Například Václavské náměstí je kolotočem kroužících aut, marně hledajících parkovací místo. Modrá zóna pro rezidenty je většinou obsazena auty, která tam nemají co dělat, a městská policie pouze bezmocně rozlepuje oznámení, že pan řidič zaparkoval tam, kde neměl, místo toho aby takové auto nechala okamžitě odtáhnout. Tím by snad opět vzniklo jakési tabu pro vjetí do centra, jako kdysi v době zóny ABC, respektive zákazu vjezdu s výjimkou pro zásobování a rezidenty. Záhadný je i vztah města, jeho policie a firmy Evropark, která inkasuje nemalé částky od města a rezidentů za provoz parkovacích zón s minimálními náklady. Navíc městská policie má této společnosti kontrolovat, zdali parkující opravdu platí. Jednodušší by možná byla hlídaná parkoviště, kde si hlídač dohlédne na to, aby mu bylo zaplaceno. Pro omezení dopravy hovoří i fakt, že chodníky třeba na již jmenovaném
Václavském náměstí nestačí již svou kapacitou množství chodců a dle mého názoru je třeba rozšířit na úkor parkovacích míst a zbytečně široké vozovky. S tím by mohly vzniknout i opravdové cyklistické stezky, které by oddělovaly cyklisty od automobilů a chodců, jako je to v Německu normální v i malých městečkách. Nohy nikomu neupadnou, když se projde kousek pěšky.
Beno Blachut ml.