Nebuďme úzkoprsí a zbytečně skromní - Lidové noviny - 4. 7. 2003

LN: Kdy přesně se chce Praha o olympiádu ucházet a co pro důstojnou kandidaturu děláte nyní?

Naším záměrem je pořádat olympiádu v roce 2016, případně v roce 2020. Vybrali jsme raději oba termíny. V tuto chvíli je to jen záměr. Počítá se s tím, že oficiální kandidaturu by Praha podala v roce 2008. Nyní se zpracovávají tři zevrubné analýzy, které mají zhodnotit a určit vše, co je k pořádání her potřebné. Ty by měly být zpracovány do konce letošního roku. Tyto tři studie budou součástí podkladového materiálu. Ten pak projednají příslušné orgány města, aby konkrétnější informace následně mohla být předložena k projednání vládě.

LN: Není olympiáda pro Prahu příliš velké sousto? Dlouho nedokázala zajistit ani včasnou stavbu haly pro hokejové mistrovství světa.

Určitě je třeba se ze stavby haly pro mistrovství světa v hokeji poučit. Organizace olympiády se s pořádáním hokejového mistrovství nedá vůbec srovnat. Ale já bych nebyl tak úzkoprsý a přehnaně skromný. Vždyť Česko a Praha konkrétně hostila řadu velkých sportovních událostí - mistrovství světa, Evropy, různé prestižní turnaje. A ty se zase od olympiády tolik neliší. 

LN: Pořádání olympijských her je velmi drahá záležitost. Má na ně hlavní město dost peněz?

Ani z tohoto hlediska bych se toho nebál. Nejvýznamnější část rozpočtu na olympiádu směřuje na infrastrukturní investice. Ať už budeme hovořit o silniční síti, to znamená silniční okruh kolem Prahy, propojení radiály, propojení letiště a centra města, metro atd., budou stejně v roce 2016 v Praze muset být bez ohledu na to, zda tu bude, či nebude olympiáda. Bez toho by Praha nemohla dýchat.

LN: Kolik peněz tedy Praha potřebuje a kde je získá?

Náklady na infrastrukturu by měly být ve výši okolo 150, možná 200 miliard korun. To je asi největší porce z plánovaného rozpočtu. Výstavba vlastních hal a sportovišť bude představovat maximálně stejně, ale spíše míň. Ona se ta částka může zdát opravdu těžko představitelná. Zvláště když Praha má roční rozpočet zhruba okolo 35 miliard. Ale když si vezmete, že je před námi do té doby ještě nejméně 14 takových rozpočtů, tak to zase tak hrozné není. Navíc je ještě rozpočet státní.

LN: Máte už například jasno v tom, kde by případně stála olympijská vesnice pro sportovce?

Máme vytipováno několik míst, kde by to mohlo být. Já bych teď ale skutečně hrozně nerad jmenoval konkrétní lokalitu. Je však vysoce pravděpodobné, že by olympijská vesnice měla být na hranicích Prahy a příměstských oblastí.

LN: Pořádání olympiády by si vyžadovalo mnoho nových sportovišť. Kde by mohla stát?

Praha má spoustu vhodných volných míst. Vezměte si třeba Libeň, kde dnes vyrůstá hokejová hala. Kdyby nevyrůstala, byla by to ohromná volná zanedbaná průmyslová zóna. A třeba tam je ještě mnoho prostoru pro další sportovní stánky. Ale těch míst je v Praze celá řada.

LN: Počítáte s rekonstrukcí chátrajícího stadionu na Strahově?

Strahovský stadion je výjimečná architektonická stavba, která dnes stojí poměrně velké finanční prostředky. Olympiáda je stoprocentně velkou příležitostí k úvahám o nové podobě strahovského stadionu i přilehlého stadionu Evžena Rošického. V současné době se v této souvislosti hovoří o projektu vybudování národního fotbalového stadionu, který Česku také chybí. I s ohledem na možnou kandidaturu Prahy na pořádání olympiády se to čím dál více ukazuje jako reálné a možné. Strahovský stadion je tedy jednou z lokalit, se kterou se stoprocentně počítá.

Petr Kolář