Někdejší státní statek slouží jako protipovodňový arsenál

Areál někdejšího státního statku v Dubči, jehož rozloha včetně manipulačních komunikací dosahuje 35 tisíc čtverečních metrů, patří dnes k objektům s klíčovým významem pro hlavní město. Slouží jako protipovodňová zbrojnice, ukrývá tisíce metrů mobilních protipovodňových opatření.

  • 2 minuty čtení

Areál někdejšího státního statku v Dubči, jehož rozloha včetně manipulačních komunikací dosahuje 35 tisíc čtverečních metrů, patří dnes k objektům s klíčovým významem pro hlavní město. Slouží jako protipovodňová zbrojnice, ukrývá tisíce metrů mobilních protipovodňových opatření.

„Sklad mobilních protipovodňových prvků v Dubči je v současné době jediným zařízením svého druhu na území hlavního města Prahy. Jsou v něm v kontejnerech umístěny a setříděny dle úseků protipovodňové ochrany města všechny prvky systému, který musí v případě hrozící velké vody ochránit Pražany a jejich majetek,“ vysvětlil při čtvrteční návštěvě Prahy 15 pražský primátor Pavel Bém s tím, že celková délka protipovodňových opatření v metropoli činí téměř 17 kilometrů. „ Z nich je  5 475 metrů úseků mobilních protipovodňových zábran, zbytek tvoří zemní valy a betonové zdi. Výška mobilního hrazení se pohybuje od šedesáti centimetrů do šesti metrů, průměrně činí 2,65 metru,“ dodal pražský primátor.

Po dobudování betonových ploch jsou v areálu umístěny všechny protipovodňové zábrany hlavního města Prahy. Jedná se o 20 928 hliníkových hradidel, 1 880 ocelových slupic, 2 039 ocelových stahovacích tyčí s maticemi, 794 ocelových výškově stavitelných opěr ke slupicím a 114 kontejnerů, ve kterých je tento materiál setříděn podle úseků. Váha mobilních prvků protipovodňové ochrany činí 637 tun, váha včetně kontejnerů činí 800 tun.

Podle náměstka primátora Rudolfa Blažka bylo při výstavbě protipovodňových opatření v průběhu jarní povodně v letošním roce zapotřebí 52 vozidel, 8 jeřábů, 7 vozidel s hydraulickou rukou, 3 samohybné plošiny a 25 vysokozdvižných vozíků.

„V případě hrozící povodně je nutné postavit ochranný systém v limitu do 36 hodin. Praxe z letošního jara jasně ukázala, že Praha je schopna protipovodňovou ochranu v plánovaném limitu postavit,“ připomněl náměstek Blažek.

Jak doplnil, problematika výstavby a skladování protipovodňové ochrany není pouze v technice a časech nutných k její výstavbě. Rozhodující vliv na včasnost a kvalitu má zejména lidský faktor.

V době výstavby protipovodňové ochrany Prahy bylo využito na výstavbu a demontáž 384 členů jednotek Sboru dobrovolných hasičů, kteří odpracovali na výstavbě a demontáži celkem 10 517 hodin, 101 příslušníků hasičského záchranného sboru hlavního města, 60 příslušníků Armády ČR, 30 zaměstnanců 1. Všeobecné člunovací společnosti a 50 zaměstnanců organizace SEZAM. Mimo tyto složky se na výstavbě a demontáži podílelo dalších 80 osob, které obsluhovaly vysokozdvižnou techniku, řídily nákladní vozidla atd.

 

V Praze 12. 10. 2006

 


Oblast zahraniční politiky, koordinace přípravy Strategického plánu hl.m. Prahy, oblast vztahů a spolupráce se Svazem měst a obcí ČR a Asociací krajů ČR, problematika čestných poct a čestného občanství hl.m. Prahy, problematika udílení znaků a praporů městských částí, užití znaku hl.m. Prahy, organizace protidrogové a protialkoholní prevence, koordinace vztahů hl. m. Prahy k městským částem spadá do působnosti primátora hl. m. Prahy MUDr. Pavla Béma

 

  • Fotografickou dokumentaci k tiskové zprávě naleznete ve fotogalerii.

 

 

Za správnost: Hana Starostová / tel. 236 002 972

12. října 2006
12. října 2006