Neověřujeme pravdivost oznámení
Právo - 14.1.2003
Autor: Petr Janiš
TOMÁŠ LEJNAR, PRÁVNÍK OBČANSKOSPRÁVNÍHO ODBORU MAGISTRÁTU,PRÁVU ŘEKL:
* Postupoval jste při sobotním pochodu neonacistů po Starém Městě přinejmenším zvláštně: Tvrdil jste napřed, že se shromáždění nedá zakázat, ale pak jste akci v neděli na místě zakázal. Lze to vůbec nějak vysvětlit?
Shromáždění se dá na místě rozpustit. Rozpustilo se, ale nešlo o nějaký zákaz formální, papírovou cestou. Shromáždění lze buď zakázat do tří dnů od podání oznámení, anebo rozpustit na místě. Mezitím se s tím ale nedá dělat vůbec nic.
* Proč jste akci extremistů do 72 hodin od jejího oznámení nezakázali?
Při zkoumání, zda shromáždění zakázat, se výlučně vychází z toho, co je uvedeno v oznámení. Nedělní pochod se rozpustil kvůli tomu, že se jeho účel odchyloval od toho nahlášeného. Oznámený účel - ze zákona se zakazuje podle účelu, který je oznámen a který třeba směřuje k potlačení něčích práv, svobod atd. - se prostě nedodržel.
* A účelem, který organizátoři nahlásili, byla pouze připomínka holocaustu, a ne údajného holocaustu, jehož obětí mají být nyní v Izraeli Palestinci?
Ano.
* Kdy jste zjistili, o jaký holocaust má jít?
I kdybychom to zjistili v oněch třech dnech od oznámení, neměli bychom žádnou kompetenci k zákazu. V zákoně prostě stojí, že se shromáždění zakazuje, jen pokud oznámený účel směřuje k porušování práv a svobod občanů, porušování ústavy, zákonů atd. A oznámený účel se rovná tomu, který je uveden v oznámení. Shromáždění pak lze rozpustit na místě, když se koná proti výkladu svého původního účelu a je nebezpečné z podstaty.
* Nemusíte ověřovat, jestli účel shromáždění není v oznámení uveden nepravdivě?
Ne. Nesmíme to ověřovat, protože jsme orgánem evidence a zákon nám to neukládá. Tzn. nezkoumáme to, zákon nám to zkoumat neumožňuje, nemáme k tomu ani prostředky, ani lidi, ani databáze. I kdybychom zjistili, že skutečným účelem je něco jiného, nemůžeme shromáždění zakázat. Faktický účel shromáždění či něco podobného v zákoně není.
* Můžete tedy pochod neonacistů zakázat jen tehdy, když do formuláře napíší, že ho pořádají z rasistických důvodů?
Anebo když účelem bude ničení majetku, hanobení nějakého občanství, rasy atd. To tam samozřejmě nikdo nenapíše, ale mohlo by se stát, že někdo uvede, že svým shromážděním lze narušit shromáždění jiné. To bychom pak zakázali, abychom předešli násilí. Prostě zákon z roku 1990 není dobrý, přijímal se v té liberální době. V minulosti totiž bylo pořádání shromáždění vázáno na svolení státních orgánů a lidé s tím měli velice špatné zkušenosti. Nyní jsou důvody k zákazu shromáždění velmi omezené, doba pro zákaz je velice krátká, posuzování věci z hlediska veřejného zájmu je napadnutelné.
* Ve formuláři přece existuje ještě jeden moment, jehož byste se mohli chytit, a to je jméno, příjmení a trvalý pobyt člověka, který oznámení podává.
Ani to nemůžeme prověřovat, a navíc nám to k ničemu není. I kdybych zjistil, že to je nějaký...
* Extremista?
Ne, myslím pachatele násilných trestných činů. Nic s tím neudělám, protože nemusí existovat jiný důvod, proč jím oznamované shromáždění zakazovat, i když se věc zdá evidentní.
Autor: Petr Janiš
TOMÁŠ LEJNAR, PRÁVNÍK OBČANSKOSPRÁVNÍHO ODBORU MAGISTRÁTU,PRÁVU ŘEKL:
* Postupoval jste při sobotním pochodu neonacistů po Starém Městě přinejmenším zvláštně: Tvrdil jste napřed, že se shromáždění nedá zakázat, ale pak jste akci v neděli na místě zakázal. Lze to vůbec nějak vysvětlit?
Shromáždění se dá na místě rozpustit. Rozpustilo se, ale nešlo o nějaký zákaz formální, papírovou cestou. Shromáždění lze buď zakázat do tří dnů od podání oznámení, anebo rozpustit na místě. Mezitím se s tím ale nedá dělat vůbec nic.
* Proč jste akci extremistů do 72 hodin od jejího oznámení nezakázali?
Při zkoumání, zda shromáždění zakázat, se výlučně vychází z toho, co je uvedeno v oznámení. Nedělní pochod se rozpustil kvůli tomu, že se jeho účel odchyloval od toho nahlášeného. Oznámený účel - ze zákona se zakazuje podle účelu, který je oznámen a který třeba směřuje k potlačení něčích práv, svobod atd. - se prostě nedodržel.
* A účelem, který organizátoři nahlásili, byla pouze připomínka holocaustu, a ne údajného holocaustu, jehož obětí mají být nyní v Izraeli Palestinci?
Ano.
* Kdy jste zjistili, o jaký holocaust má jít?
I kdybychom to zjistili v oněch třech dnech od oznámení, neměli bychom žádnou kompetenci k zákazu. V zákoně prostě stojí, že se shromáždění zakazuje, jen pokud oznámený účel směřuje k porušování práv a svobod občanů, porušování ústavy, zákonů atd. A oznámený účel se rovná tomu, který je uveden v oznámení. Shromáždění pak lze rozpustit na místě, když se koná proti výkladu svého původního účelu a je nebezpečné z podstaty.
* Nemusíte ověřovat, jestli účel shromáždění není v oznámení uveden nepravdivě?
Ne. Nesmíme to ověřovat, protože jsme orgánem evidence a zákon nám to neukládá. Tzn. nezkoumáme to, zákon nám to zkoumat neumožňuje, nemáme k tomu ani prostředky, ani lidi, ani databáze. I kdybychom zjistili, že skutečným účelem je něco jiného, nemůžeme shromáždění zakázat. Faktický účel shromáždění či něco podobného v zákoně není.
* Můžete tedy pochod neonacistů zakázat jen tehdy, když do formuláře napíší, že ho pořádají z rasistických důvodů?
Anebo když účelem bude ničení majetku, hanobení nějakého občanství, rasy atd. To tam samozřejmě nikdo nenapíše, ale mohlo by se stát, že někdo uvede, že svým shromážděním lze narušit shromáždění jiné. To bychom pak zakázali, abychom předešli násilí. Prostě zákon z roku 1990 není dobrý, přijímal se v té liberální době. V minulosti totiž bylo pořádání shromáždění vázáno na svolení státních orgánů a lidé s tím měli velice špatné zkušenosti. Nyní jsou důvody k zákazu shromáždění velmi omezené, doba pro zákaz je velice krátká, posuzování věci z hlediska veřejného zájmu je napadnutelné.
* Ve formuláři přece existuje ještě jeden moment, jehož byste se mohli chytit, a to je jméno, příjmení a trvalý pobyt člověka, který oznámení podává.
Ani to nemůžeme prověřovat, a navíc nám to k ničemu není. I kdybych zjistil, že to je nějaký...
* Extremista?
Ne, myslím pachatele násilných trestných činů. Nic s tím neudělám, protože nemusí existovat jiný důvod, proč jím oznamované shromáždění zakazovat, i když se věc zdá evidentní.
14. ledna 2003
14. ledna 2003