Nesnesitelná lehkost bytí mediální reality (aneb o Špálovce trochu jinak)

Právo - 10.2.2003
Autor: Igor Němec
V poslední době mediální hladinu rozbouřila reakce mladých výtvarníků na pád prestižní Galerie Václava Špály. Jejich reakce chápu, jsem tímto stavem pobouřen také. Hlavní město Praha bylo ztotožněno s posláním galerie, která v duchu své tradice především podporovala mladé výtvarníky, kteří díky neziskovosti galerie nemuseli čekat na uvedení svého jména až po získání dědictví či výhře ve Sportce. Činnost galerie byla pravidelně hlavním městem podporována grantem ve výši 200 000 Kč. Jelikož však začíná vznikat specifický obraz o vzniklé situaci plný pochopitelných emocí, a tudíž i některých nepřesností, rád bych uvedl fakta a nástin řešení situace. Problém Špálovky má dvě roviny. Tou první je majetkoprávní spočívající v existenci Bytového podniku Prahy 1 v likvidaci a uzavřenou smlouvou s Nadací Českého fondu umění. Druhou rovinou je vytvoření seriózního subjektu, který bude schopen galerii provozovat a zachovat její program tak, aby mohl získat podporu hlavního města kupříkladu čtyřletým grantem zajišťujícím koncepční dramaturgickou linii. Na diskusi konané k dalšímu osudu galerie dne 28. ledna 2003 bylo prezentováno mé stanovisko, kde jsem navrhl, že budu iniciovat jednání se starostou MČ Praha 1 o vyřešení majetkoprávní roviny a dále, že očekávám vytvoření subjektu, se kterým budu moci jednat o dalším provozování galerie. K osudu mladého začínajícího umění mám zvláštní vztah díky mediálně poněkud zapadlé Ceně Jany Rybářové. Tuto cenu vytvořil italský sponzor za účasti hlavního města a byla určena i jednomu malíři a sochaři - studentům z vysokých uměleckých škol. Porota složená z rektora AVU, děkana VŠUP a bohužel zesnulého Mistra Nepraše vybrala pozoruhodná díla, jejichž autory jsem však ke své lítosti již v žádné galerii nespatřil. Aby se tato situace neopakovala, je nutné vytvořit podmínky pro prezentaci nových autorů. Na plýtvání talenty rozhodně nemáme. Česká, potažmo pražská kultura je ve zvláštní situaci. Nadaci Český fond umění nezajímá nastupující generace, Literární fond nezajímá Festival spisovatelů. Na závěr ještě malá glosa. Předminulou sobotu jsem se v tisku o sobě dozvěděl, že jsem spíše zastáncem turistického ruchu. Chci říci, že mimo kultury mám cestovní ruch také na starosti. Ale i z tohoto úhlu mne zajímá, aby se návštěvník Prahy mohl na hlavním turistickém tahu seznámit s tím nejlepším, co mladé české výtvarné umění může nabídnout.
(Autor je radní hl. m. Prahy)