O Praze 10

Kočka ze Záběhlic, funkcionalistický kostel sv. Václava ve Vršovicích nebo Trmalova vila ve Strašnicích, historický Toulcův dvůr v Hostivaři, domky barokního původu v ul. U Tvrze nebo třeba Heroldovy sady. Toto všechno se dá najít i projít v městské části Praha 10. Vyjmenované stavby a název písničky z úvodu jsou sice staršího data, některé z nich doslova historií opředené, ale tato městská část je vlastně takovou směsicí starého a mladého, neboť se skládá z původně samostatných osad, které svou podobu budovaly po mnohá staletí, a přesto se zde, především po připojení k Velké Praze rozbujel značný stavební boom, který vyústil mimo jiné i v masovou sídlištní výstavbu (Záběhlice, Hostivař, Malešice), ale stavěly se i jiné velké stavby jako například rozsáhlý sportovní soubor Slavie IPS (Vršovice) a ani současnost si nezadá: na pozemcích, po kterých se ještě před pár lety honívaly děti a hrály na babu, dnes rostou nové obytné nebo administrativní budovy a volného místa už skoro nezbývá.

Přesto ani Praha 10 není skoupá na procházky, o čemž svědčí již zmíněné Heroldovy sady, které skýtají příjemné místo k procházkám, relaxaci, ale třeba i jízdě na kolečkových bruslích. Pro maminky s dětmi je zde také hezké dětské hřiště. A kdo touží po ekologii v klidné náručí přírody, pak má možnost navštívit Toulcův dvůr, kde se jednak může účastnit nejrůznějších akcí, jednak se zde může volně projít po zahradě, podívat se na zvířata nebo si něco zakoupit v malých obchůdcích s výrobky většinou rukodělnými anebo zdravou výživou.

Jet, jít nebo žít na Praze 10 ale může znamenat i život v poměrně rušné části, která už není nijak daleko téměř od centra. Řeč je samozřejmě o Vršovicích, které se napojují z ulice Vršovická a Ruská na ulici Francouzskou, která už patří k Vinohradům a po které se dá sejít až na náměstí Míru například ke kostelu sv. Ludmily nebo k metru. Tento trojuliční úsek působí skoro až tajemným dojmem, kdy kolorit velkého bulváru s obchůdky a kavárničkami (Francouzská) střídá klidná část s vilami (Ruská a jiné přilehlé ulice) a jen o kousek níž už kolotá rušný život připomínající, že Vršovice byly kdysi přece jen svébytnou maloměstskou kulturou. Je to skoro až s podivem, že na tak malém prostoru se dá najít tolik různých charakterů daného místa. A to právě činí i Prahu neopakovatelnou. Mimochodem právě ve Vršovicích kdysi také sídlil jeden ze šesti pražských poštovních úřadů, což v době, kdy neexistovaly telefony ani maily, byla významná instituce. Od roku 1899 pak byly všechny tyto poštovní úřady v Praze ale i okolí spojeny potrubní poštou, která byla postupně rozšířena a fungovala ještě v roce 1991! Na Vršovickém náměstí se pak dodnes hrdě tyčí Občanská záložna, založená roku 1888, vystavěná podle arch. Balšánka v secesním stylu. A ještě jedna stavba tu stojí určitě za pozornost: již zmíněný funkcionalistický kostel na Čechově náměstí, podle arch. Gočára, který byl mimochodem jako první postaven jako skeletová železobetonová konstrukce.

I další část Prahy 10 – Strašnice – si zachovává ještě mnohé z dob dřívějších. První zmínka o strašnicích se datuje již do počátku 12. století, kdy spadaly pod vyšehradskou kapitulu. Majitelé se postupně střídali, v polovině 18. století se tudy přehnala horda asi pruských vojáků, kteří u Štěrbohol bojovali s rakouskou stranou a Strašnice na jejich "návštěvu" ošklivě doplatily. Po následném rozparcelování pozemků přibyla ke Starým Strašnicím ještě osada Nové Strašnice, postaveny byly dvě cihelny a jejich majitelé Vacek a Kos se přičinili, aby Strašnice zase získaly pěknou podobu. Tehdy také ke staré zástavbě přibyly nějaké činžovní domy a Strašnice měnily tvář k modernější podobě.Postupně sem přibyla i tramvaj, k ní byla postavena vozovna sloužící dodnes.

Zajímavou částí Prahy 10 jsou i Záběhlice, o kterých se listiny zmiňují už v roce 1088. Postaven tu byl románský kostel, snad i dvě tvrze, nicméně obec byla v 15. století vypálena a musela být obnovována. Obnova to byla zřejmě úspěšná, protože zde byl postaven i mlýn, cihelna, hostinec a původní tvrz přestavěna na zámek. Záběhlice evidentně prosperovaly. V 19. stoeltí byla k Záběhlicím připojena také stará osada Práče, kde je mimo jiné zmíněný Toulcův dvůr. Písnička Kočka ze Záběhlic, zmíněná hned v úvodu, ale odkazuje již na dobu první republiky, kdy byly Záběhlice spolu například se Žižkovem považovány za periferii Prahy a obydlí zde nacházeli nejchudší lidé. Kde se dalo, tam stavěli tzv. rafandy, načerno stlučené boudy z prken, které postupně vytvořily celé kolonie. Písnička ale vznikla k seriálu Hříšní lidé města pražského a zpívala ji Věra Nerušilová, ve své době "nejhlubší kontraalt v Praze".

Webové stránky městské části Praha 10 na adrese: www. praha 10.cz

zdroj informací: čsú, knihy: Rada Vacátko a jeho hříšní lidé, Pražská architektura