O Praze 12

Málo platné, když se řekne Modřany, mnozí si vybaví čokoládovny. I když výrobu cukrovinek neprovázela právě libá vůně, čokoládová pochoutka z orionky byla prostě hit. Ještě dříve, v raném středověku, ale prosluly Modřany jako osada – městečko, kde se dařilo rybářství, pěstování chmele a vína. Po řece se plavilo dříví a jiný tovar, ze kterého měli modřanští clo, a tak bylo toto území i s obyvateli velmi žádané. Však se o ně také přetahovala vyšehradská kapitula (které je daroval roku 1178 kníže Soběslav II.) a nově založený klášter na Zbraslavi, jemuž Václav II. přiřkl roku 1304 dvůr v Komořanech se dvěma modřanskými rybáři. Následovala situace, z níž neměli radost především obyvatelé Modřan, protože své výnosy a úrodu museli rozdělit mezi dvě církevní zařízení a jim toho patrně mnoho nezbývalo. Ale kdo by se staral o chudáka… Dílo dokonala ještě Eliška Přemyslovna, když dle Zbraslavské kroniky, z náklonnosti ke zbraslavskému klášteru, nechala vypálit čtyři modřanské mlýny, které tu byly nově vystavěny.

Přesto ještě ve třináctém století patřily Modřany stále k Vyšehradu (což následně stvrdil i Karel IV.) a podle dochovaných dokladů se zde lidem nejspíš dařilo. Proč také ne, když poloha u Vltavy umožňovala výběr královského cla, což se týkalo nejen sváženého dříví, ale rovněž později dováženého českobudějovického piva, které se stalo žádaným artiklem poté, co vyšehradská kapitula s právem várečným jaksi „nestíhala“ zvětšující se poptávku. Vozila se též solnohradská sůl a později i sýry a koření. Výše cla rozhodně nebyla lidumilná a všichni, kdo dnes reptají nad zvýšeným DPH, by se měli zamyslet. Tehdy clo činilo až 12% z ceny zboží! Nakonec bylo zrušeno v 16. století.

Nejen Modřany, ale i další obce, které dnes tvoří území městské části Praha 12, ale potkalo mnoho dalších historických zvratů, které kopírovaly velké dějiny prakticky celého národa a jen dokazovaly, že kde se daří, tam občas velmi neblaze dopadne i pozornost panovníkova, který si usmyslí tu něco vzít, jindy zase (trochu vydrancované) vrátit, případně se na daném území podepíší vojska a plenění, v tomto případě zejména husitská.

A jak dál? V druhé půli devatenáctého století byl v Modřanech postaven první cukrovar v celých Čechách, později i zmíněné čokoládovny, dřevařské továrny, strojírny… Zástavba starých Modřan ještě dnes může připomínat doby minulé, nová výstavba s nejvyšším obytným osmnáctipodlažním domem v Praze naopak ryzí současnost. Mezi těmito dvěma světy leží Modřanská rokle, chráněná lokalita a kouzelné místo k procházkám a barokní kostel Nanebevzetí P. Marie se zvonicí, původně viniční dům, zasazený do terasovité zahrady dřívější vinice, a boží muka.

O sto let později v roce 1960 byly k Modřanům připojeny Komořany, v roce 1974 Cholupice s osadou Točná, kde se nachází významná archeologická lokalita, keltské oppidum na Závisti. Jedná se pravděpodobně o největší keltskou pevnost ve střední Evropě. V 89 roce přibyla ještě část sídliště Lhotka a Libuš, pojmenována podle již vžitého názvu této oblasti na Kamýk.

Zdroj informací: www.praha12.cz, www.wikipedia.cz