O Praze 3

Žižkov, původní příměstská obec, připojená k Praze na přelomu roku 1910-1911, stával spolu s Vinohrady na pozemcích, které tvořily převážně vinice a viniční usedlosti. V roce 1849 byly tyto pozemky sloučeny pod názvem Vinohrady, ale po značně rychlém rozvoji a stavebním boomu a vzhledem k jejich rozlehlosti byly nakonec opět rozděleny – roku 1877 byla severní část Královských Vinohrad oddělena a pojmenována Žižkov. Největší stavební rozmach zde pak započal v posledním desetiletí 19. století, kdy mimo jiné vzniklo i náměstí Jiřího z Poděbrad. Na přelomu 19. a 20. století tak stálo již skoro tisíc domů. Původní viniční usedlosti – Smetanka, Parukářka, Reismanka nebo Sklenářka – dnes připomínají spíše názvy ulic nebo parků.

Žižkov, který se stal hlavní částí dnešní Prahy 3, byl ale od počátku svého vzniku považován za spíše dělnickou čtvrť, za čtvrť "pepíků" a chudých obyvatel. Možná právě proto si ale tento kout Prahy získal a dodnes zachoval svéráznou krásu ne příliš honosných vysokých činžáků s malými byty, které lemují široké i úzké uličky od vrchu Vítkov až po Vinohrady a Olšany, případně Strašnice a Vysočany.

Dnes je Žižkov z velké části obýván a dobýván také uměleckou avantgardou, která zde nejen vystavuje svá díla (mimina na televizním vysílači, pomník Jaroslava Haška), a předvádí hereckou a hudební produkci jak domácí, tak zahraniční (koncerty a divadla v Akropoli), ale postupně formuje tvář této čtvrti do další, snad více bohémské podoby. V té se pak prolíná jak historie, kdy se za původními, později zbořenými hradbami Prahy začaly stavět první činžovní domy, tak současnost, ve které se rodí nové tradice, jakou je například každoroční Žižkovský masopust.

A tak návštěvník, který započne svou procházku na Vítkově u památníku s mužem na koni, který dal Žižkovu své jméno, se může zastavit tu v divadle Járy Cimrmana, tu v kině Aero, projít se kouzelnými přírodními parky jako je Krejcárek a Riegrovy sady, nebo zajít na Parukářku, či se pokochat výhledem z televizního vysílače. Ale nelze pominout ani dominantu náměstí Jiřího z Poděbrad – kostel Nejsvětějšího srdce Páně vystavěný Josipem Plečnikem mezi lety 1927–32. Mezi nejnovější počiny současného vedení této městské části patří pak přijetí znaku a praporu městské části Praha 3.

Webové stránky městské části Praha 3 na adrese: www.praha3.cz

zdroj informací: www.praha3.cz, čsú, kniha Dějiny Prahy II.