O Praze 9

Na vrchu, kde dnes stojí starý Střížkov, bývalo prý popraviště, na kterém odsouzené věšeli. Není jisté, jestli je to pravda, ale havranů a krkavců se tu pohybuje požehnaně, a tak zejména v podzimních mlhách dodávají místu značně pochmurný kolorit. Nejen toto místo ale zavání smrtí. Také další z částí Prahy 9 - Hrdlořezy - nezískala svoje jméno jen tak. Kdysi dávno tu býval zájezdní hostinec a v okolních lesích řádili lapkové, kteří přepadávali pocestné.

Nicméně, zdejší končiny, zejména na Proseku, bývaly osídleny již od pravěku, o čemž svědčí množství nálezů různých kultur. Současná tvář Proseku, který snad získal jméno od slova prosekati (i zde byly husté lesy) je ovšem zcela moderní. Masivně se zde s výstavbou totiž započalo až v šedesátých letech 20. století, což bohužel znamenalo, že zde vyrostlo jen obrovské panelové sídliště zvané Severní Město, které je proseckou dominantou dodnes. Naštěstí zde byl založen při výstavbě zelený pás mezi domy - Park Přátelství, ve kterém je dnes již vzrostlá zeleň. Nicméně i zde se přece jen cosi mění k lepšímu - nová stanice metra, jejíž futuristická tvář se už obrací k budoucnosti, je dobrou předzvěstí, kudy by se mohl Prosek postupně ubírat. Ovšem i tady se dá najít kus divoké přírody a historie - Prosecké skály a kostel sv. Václava, založený v 11. století podle pověsti samotným knížetem Boleslavem.

Ve stejné době jako paneláky byla vystavěna také estakáda směrem do centra Vysočan, která tehdy i dnes umožňuje jednu z dobrých možností, jak se dostat do dvou různých částí města, popřípadě z něho ven.

"Vysočanům, Libni, zdaleka se vyhni", se ovšem kdysi říkávalo. Nejspíš proto, že to byly chudinské a dělnické čtvrti a patrně zde nebývalo zcela bezpečno. Vysočany byly povýšeny na město již roku 1902, o dvacet let později byly připojeny k tzv. Velké Praze, načež se zanedlouho staly také součástí devátého pražského obvodu. To už zde ovšem stála jedenáct let nová radnice, ke které v současné době přibude ještě moderní přístavba.

Zvláštním "kouskem" Prahy 9 je Hloubětín. Původně tedy Hloupětín, ještě dříve Hlúpatín. Tato čtvrť má svoji zvláštní atmosféru, ve které se prolíná staré s novým, a přesto, jako by si zachovala poklidný charakter obytných čtvrtí tichých malých měst. I přesto, že takřka středem Hloubětína vede silnice a jezdí tramvaje, které zde také mají svoji konečnou ve vozovně Hloubětín, stále to tu všechno tvoří dojem poklidu. Kromě některých zajímavých domů zde ovšem lze najít i zábavu ve sportovním areálu s plaveckým bazénem nebo naopak potkat neogotickou architekturu původního jednopatrového zámečku s věží, který dnes slouží jako zdravotnické zařízení. Kdo bude mít dost ruchu a civilizace, může se odebrat k rozjímání do Pražského zlomu, který je zařazen mezi přírodní památky.

zdroj informací: www.praha9.cz , čsú, wikipedia