O viníka nejde
Televize ČT1 - 31.3.2003 Relace: Fakta
Autor: Jana Škopková
Moderátor (Marek Vítek):
Před pár dny bylo zprovozněno celé pražské metro. Loňská povodeň v něm napáchala škody, které byly odhadnuty na 7 miliard korun. Už teď se ale mluví o tom, že celkový účet bude mnohem vyšší. Zatopení metra přitom možná mohl zabránit jeho ochranný systém. Ten však byl spuštěn pozdě a navíc byl v dezolátním stavu. Selhání teď vyšetřuje komise pražského magistrátu. Chce ale najít konkrétní viníky, nebo spíš jak se říká, zamést celou kauzu pod koberec?
Zpravodajství ČT:
Přesně v 10 hodin uzavřeli pracovníci metra některé ze stanic, které by mohla ohrozit rozbouřená Vltava.
Přes všechny snahy pracovníků bylo nakonec zatopeno 25 z 51 stanic a 17 km tras tunelu. Před rekonstrukcí byly škody odhadnuty na 7 miliard. Zatopení metra přitom možná mohl zabránit jeho ochranný systém, především tlakové uzávěry, zjednodušeně řečeno pancéřová vrata. Ta jsou umístěna v každé stanici i tunelech a oddělují od sebe jednotlivé úseky metra. Když se zatopí jedna část, vrata by neměla pustit vodu do dalšího úseku.
Josef Němeček, technický náměstek Dopravního podniku Metro:
Všechny tyto tlakové uzávěry, které mohly, by měly zabránit tomu, aby voda pronikala do prostor metra, byly všechny na 100 % uzavřeny.
Tomáš Jílek, technický ředitel Dopravního podniku:
Vyšetřování, které bylo vedeno, potvrdilo, že všechny ty staniční uzávěry uzavřeny byly. V tunelech, které bylo možné uzavřít, uzavřeny byly také.
František Laudát, předseda magistrální vyšetřovací komise:
Např. od tlakového předělu mezi Florencí a Náměstím Republiky směrem na Smíchov nebyl uzavřen žádný tlakový předěl, proto se obložení z Náměstí Republiky dostalo až na Smíchov.
Podle předsedy vyšetřovací komise se podařilo uzavřít pouze 60 % všech tlakových uzávěr.
František Laudát, předseda magistrální vyšetřovací komise:
V době, kdy začali uzavírat, řekl bych poměrně chaoticky, jednotlivé tlakové uzávěry, tak čas na uzavření všech nebyl.
Dopravní podnik se bezprostředně po zatopení bránil tím, že o včasném uzavření metra rozhodnout nemohl, protože to prý nebylo v jeho kompetenci.
Josef Němeček, technický náměstek Dopravního podniku Metro:
My jsme pouze provozovatel toho systému, tudíž nemůžeme rozhodovat o tom, jestli se metro uzavře nebo ne.
Tomáš Jílek, technický ředitel Dopravního podniku:
Samozřejmě můžeme v případě toho, že hrozí akutní nebezpečí metro uzavřít, také se tak stalo.
Takže mohl nebo nemohl? Každopádně kdyby metro bylo uzavřeno včas, možná by nemuselo dojít k jeho zatopení a předešlo by se i miliardovým škodám. K uzavření nakonec došlo, ale až ve chvíli, kdy do metra už tekla voda a přeprava už byla životu nebezpečná. I tam, kde tlakové uzávěry byly uzavřeny včas, se ale voda dostala. Protekla totiž tzv. kabelovými průchodkami, tedy otvory ve zdech, kterými jsou do útrob metra vedeny veškeré kabely. Ucpávky těchto průchodek měly odolat tlaku 6 atmosfér, tedy udržet tlak 60ti metrového sloupce vody. Místo toho jimi voda natekla do metra jako cedníkem.
Z jakého důvodu podle vás ty průchodky byly koncipovány na tlak šesti atmosfér?
Tomáš Jílek, technický ředitel Dopravního podniku:
Nevím, kdo vám řekl, že byly takto koncipovány.
Jiří Pokorný, generální ředitel Metroprojektu:
Je to 6 atmosfér, které měly vydržet tyto průchodky.
Ale většina nevydržela, i když nejvyšší hladina v metru byla nikoliv 60 ale "jen" 40 metrů. Řada jich totiž nebyla utěsněna vůbec a vedení Dopravních podniků se zase vymlouvá. Tentokrát tvrdí, že kabelové průchodky vlastně vůbec nebyly součástí ochranného systému metra.
František Laudát, předseda magistrální vyšetřovací komise:
Je směšné postavit někde pancéřovaná vrata a nehlásit se k dalším otvorům v těch tlakových předělech. Z hlediska logiky musí být tyto prvky součástí těch tlakových předělů, tzn. ochranných prvků.
Tomáš Jílek, technický ředitel Dopravního podniku:
Já jsem vůbec neřekl ani slovo o tom, že jsou součástí ochranného systému.
A jsou součástí nebo ne?
Tomáš Jílek, technický ředitel Dopravního podniku:
To se takhle nedá říct.
Kabelové průchodky asi musí být součástí ochranného systému metra.
Tomáš Jílek, technický ředitel Dopravního podniku:
Je to součástí tlakové ochrany.
Tlaková ochrana je ale součástí ochranného systému metra, jak jsem pochopila.
Tomáš Jílek, technický ředitel Dopravního podniku:
Víte, ochranný systém, to je systém...
To je mlžení.
Tomáš Jílek, technický ředitel Dopravního podniku:
To není mlžení, to je bohužel to, že vy dodneška jste se neobtěžovala s tím, abyste pochopila, co je to ochranný systém metra.
Technický ředitel mlžil tak dlouho, až jsme toho raději nechali a smířili jsme se s tím, že pochopit, zda kabelové průchodky jsou nebo nejsou součástí ochranného systému metra, je nad naši sílu.
František Laudát, předseda magistrální vyšetřovací komise:
Uvnitř organizace neexistuje jednoznačné přihlášení se k zodpovědnosti.
Přestože jdou škody do miliard, stále nikdo nechce říci, kdo měl dát příkaz k uzavření metra a ke spuštění celého ochranného systému.
František Laudát, předseda magistrální vyšetřovací komise:
Já mám představu o tom, kdo v celé záležitosti by měl nést odpovědnost, ale skutečně se k tomu nebudu vyjadřovat.
František Hoffman, zastupitel hl. města Prahy:
Osobně se domnívám, že je celá řada lidí velice dobře placena za to, aby v prvé řadě se některé věci nestaly. Oni ti lidé ty velké mzdy neberou jenom proto, že jsou ředitelé a že mají určité rozhodující pravomoci, ale berou je také za to, aby předcházeli některým věcem.
Možná měl pan Hoffman na mysli radního pro dopravu Martina Hejla. Ten byl v té době nejen radním a zástupcem primátora Němce, ale zasedal v krizovém štábu a reprezentoval magistrát v Dopravním podniku. Předsedou dozorčí rady je ostatně dodnes.
Přišli jste s nějakou strategií, jak chránit metro v té době?
Martin Hejl, předseda dozorčí rady Dopravních podniků:
Vážená paní, strategie, já vám povídám o tom, že věci mají předpisy, své povodňové plány, podle těch se postupuje.
Můžete mi tedy říct, jestli víte, kdo tedy mohl spustit ochranný systém metra jako celek, jestli o tom mohl rozhodnout třeba krizový štáb?
Martin Hejl, předseda dozorčí rady Dopravních podniků:
Já vám na to teď neodpovím, já to teď nevím.
Vy jste byl radní, zároveň dozorčí rada Dopravních podniků a nevíte to?
Martin Hejl, předseda dozorčí rady Dopravních podniků:
Ne, ne, nenajděte si ty předpisy a uvidíte, kdo to tam je.
Pak se nabízí otázka, za co byl pan radní Hejl placen. Vedle svého platu radního totiž měsíčně pobíral za funkci předsedy dozorčí rady Dopravních podniků dalších 17 000 Kč. Už v době, kdy jsme se bezprostředně po záplavách pustili do první reportáže o zatopeném metru nám zasvěcení lidé tvrdili: "Nenamáhejte se, za zatopení metra nikdo nikdy potrestán nebude!" Přitom v metru nebyl spuštěn ochranný systém, prvky ochranného systému metra byly ve špatném stavu, metro bylo, v rozporu s předpisy, uzavřeno pozdě. Primátor Němec tvrdí, že ho radní, kteří zasedají ve správních orgánech Dopravních podniků, vůbec neinformovali o existenci ochranného systému. Nebyl vyhotoven komplexní povodňový plán Dopravních podniků. Dalo by se předpokládat, že za tato selhání bude někdo zodpovědný.
Marián Hošek, zastupitel hl. města Prahy:
Domnívám se, že nebude vůle tyto věci jednoznačněji říci.
František Hoffman, zastupitel hl. města Prahy:
Rozhodně si nemyslím, že se ukáže prstem na někoho a že by mělo dojít k nějakému trestnému stíhání.
František Laudát, předseda magistrální vyšetřovací komise:
Ta komise nemá v pravomoci a nemá říci konkrétní lidi, kteří jsou za některé věci v metru odpovědní, od toho je tu Policie ČR.
Spolupracujete s ní?
František Laudát, předseda magistrální vyšetřovací komise:
Musím říct, že Policie ČR s náma téměř nespolupracuje. Po začátku se účastnil její zástupce jednání vyšetřovací komise, dneska už se neúčastní.
Počítáte s tím, že jim vaše informace poskytnete na to, by mohli vznést nějaká obvinění?
František Laudát, předseda magistrální vyšetřovací komise:
Oni si žádné informace ani nevyžádali, jestli policie některá data použije nebo ne, to je její záležitost.
Eva Kosinová, mluvčí policie hl. města Prahy:
Pražská policie pochopitelně má informace o činnosti této magistrátní komise. Je logické, že také s nimi spolupracuje a z toho vyplývá, že některé informace od nich přebírá.
František Hoffman, zastupitel hl. města Prahy:
Můj pohled není takový, že bychom měli hledat toho viníka, kterého bychom chtěli poslat za mříže, nebo toho, kdo zaplatí všechny ty škody. Nám šlo především o to zjistit, co se v metru stalo. I policie pochopila, že v tuto chvíli se hraje o víc, než ukázat tím prstem na toho jednoho nebo na nějaký kolektiv lidí. Chviličku to trvalo, než se sladily tyto věci, ale myslím si, že komise, vyšetřovatelé i policie si v tuto chvíli už rozumí.
A tak zatím všichni klidně dál zastávají své funkce na magistrátu i u Dopravních podniků a berou své vysoké platy. Jen daňoví poplatníci se z toho nevyvléknou a škody metru zaplatí. Zatím mají jistých 7 miliard, ale hovoří se až o 12ti miliardách.
Marián Hošek, zastupitel hl. města Prahy:
Domnívám se, že by se neměla překročit ta částka sedmi miliard. Předpokládám ale veliké tlaky a bojím se, že politici těmto tlakům podlehnou.
František Laudát, předseda magistrální vyšetřovací komise:
Samozřejmě již na pražské radnici kolují další čísla, mluví se o osmi, deseti miliardách.
Myslíte si, že se toto číslo může dostat až na 12 miliard?
František Laudát, předseda magistrální vyšetřovací komise:
Já si to dokážu představit.
Marián Hošek, zastupitel hl. města Prahy:
Musíme si uvědomit, že jsou to zakázky v miliardách, že jsou to zakázky velkých stavebních firem, které už pak nebude možné dodatečně kontrolovat, protože to proběhne ve velice rychlém čase. Domnívám se tedy, že by tu měl být někdo, kdo udělá takovou supervizi kontroly...
Ta tady zatím není?
Marián Hošek, zastupitel hl. města Prahy:
Ta tady zatím není, tu si dělá Dopravní podnik sám.
Není už pozdě?
Marián Hošek, zastupitel hl. města Prahy:
Je pozdě.
Autor: Jana Škopková
Moderátor (Marek Vítek):
Před pár dny bylo zprovozněno celé pražské metro. Loňská povodeň v něm napáchala škody, které byly odhadnuty na 7 miliard korun. Už teď se ale mluví o tom, že celkový účet bude mnohem vyšší. Zatopení metra přitom možná mohl zabránit jeho ochranný systém. Ten však byl spuštěn pozdě a navíc byl v dezolátním stavu. Selhání teď vyšetřuje komise pražského magistrátu. Chce ale najít konkrétní viníky, nebo spíš jak se říká, zamést celou kauzu pod koberec?
Zpravodajství ČT:
Přesně v 10 hodin uzavřeli pracovníci metra některé ze stanic, které by mohla ohrozit rozbouřená Vltava.
Přes všechny snahy pracovníků bylo nakonec zatopeno 25 z 51 stanic a 17 km tras tunelu. Před rekonstrukcí byly škody odhadnuty na 7 miliard. Zatopení metra přitom možná mohl zabránit jeho ochranný systém, především tlakové uzávěry, zjednodušeně řečeno pancéřová vrata. Ta jsou umístěna v každé stanici i tunelech a oddělují od sebe jednotlivé úseky metra. Když se zatopí jedna část, vrata by neměla pustit vodu do dalšího úseku.
Josef Němeček, technický náměstek Dopravního podniku Metro:
Všechny tyto tlakové uzávěry, které mohly, by měly zabránit tomu, aby voda pronikala do prostor metra, byly všechny na 100 % uzavřeny.
Tomáš Jílek, technický ředitel Dopravního podniku:
Vyšetřování, které bylo vedeno, potvrdilo, že všechny ty staniční uzávěry uzavřeny byly. V tunelech, které bylo možné uzavřít, uzavřeny byly také.
František Laudát, předseda magistrální vyšetřovací komise:
Např. od tlakového předělu mezi Florencí a Náměstím Republiky směrem na Smíchov nebyl uzavřen žádný tlakový předěl, proto se obložení z Náměstí Republiky dostalo až na Smíchov.
Podle předsedy vyšetřovací komise se podařilo uzavřít pouze 60 % všech tlakových uzávěr.
František Laudát, předseda magistrální vyšetřovací komise:
V době, kdy začali uzavírat, řekl bych poměrně chaoticky, jednotlivé tlakové uzávěry, tak čas na uzavření všech nebyl.
Dopravní podnik se bezprostředně po zatopení bránil tím, že o včasném uzavření metra rozhodnout nemohl, protože to prý nebylo v jeho kompetenci.
Josef Němeček, technický náměstek Dopravního podniku Metro:
My jsme pouze provozovatel toho systému, tudíž nemůžeme rozhodovat o tom, jestli se metro uzavře nebo ne.
Tomáš Jílek, technický ředitel Dopravního podniku:
Samozřejmě můžeme v případě toho, že hrozí akutní nebezpečí metro uzavřít, také se tak stalo.
Takže mohl nebo nemohl? Každopádně kdyby metro bylo uzavřeno včas, možná by nemuselo dojít k jeho zatopení a předešlo by se i miliardovým škodám. K uzavření nakonec došlo, ale až ve chvíli, kdy do metra už tekla voda a přeprava už byla životu nebezpečná. I tam, kde tlakové uzávěry byly uzavřeny včas, se ale voda dostala. Protekla totiž tzv. kabelovými průchodkami, tedy otvory ve zdech, kterými jsou do útrob metra vedeny veškeré kabely. Ucpávky těchto průchodek měly odolat tlaku 6 atmosfér, tedy udržet tlak 60ti metrového sloupce vody. Místo toho jimi voda natekla do metra jako cedníkem.
Z jakého důvodu podle vás ty průchodky byly koncipovány na tlak šesti atmosfér?
Tomáš Jílek, technický ředitel Dopravního podniku:
Nevím, kdo vám řekl, že byly takto koncipovány.
Jiří Pokorný, generální ředitel Metroprojektu:
Je to 6 atmosfér, které měly vydržet tyto průchodky.
Ale většina nevydržela, i když nejvyšší hladina v metru byla nikoliv 60 ale "jen" 40 metrů. Řada jich totiž nebyla utěsněna vůbec a vedení Dopravních podniků se zase vymlouvá. Tentokrát tvrdí, že kabelové průchodky vlastně vůbec nebyly součástí ochranného systému metra.
František Laudát, předseda magistrální vyšetřovací komise:
Je směšné postavit někde pancéřovaná vrata a nehlásit se k dalším otvorům v těch tlakových předělech. Z hlediska logiky musí být tyto prvky součástí těch tlakových předělů, tzn. ochranných prvků.
Tomáš Jílek, technický ředitel Dopravního podniku:
Já jsem vůbec neřekl ani slovo o tom, že jsou součástí ochranného systému.
A jsou součástí nebo ne?
Tomáš Jílek, technický ředitel Dopravního podniku:
To se takhle nedá říct.
Kabelové průchodky asi musí být součástí ochranného systému metra.
Tomáš Jílek, technický ředitel Dopravního podniku:
Je to součástí tlakové ochrany.
Tlaková ochrana je ale součástí ochranného systému metra, jak jsem pochopila.
Tomáš Jílek, technický ředitel Dopravního podniku:
Víte, ochranný systém, to je systém...
To je mlžení.
Tomáš Jílek, technický ředitel Dopravního podniku:
To není mlžení, to je bohužel to, že vy dodneška jste se neobtěžovala s tím, abyste pochopila, co je to ochranný systém metra.
Technický ředitel mlžil tak dlouho, až jsme toho raději nechali a smířili jsme se s tím, že pochopit, zda kabelové průchodky jsou nebo nejsou součástí ochranného systému metra, je nad naši sílu.
František Laudát, předseda magistrální vyšetřovací komise:
Uvnitř organizace neexistuje jednoznačné přihlášení se k zodpovědnosti.
Přestože jdou škody do miliard, stále nikdo nechce říci, kdo měl dát příkaz k uzavření metra a ke spuštění celého ochranného systému.
František Laudát, předseda magistrální vyšetřovací komise:
Já mám představu o tom, kdo v celé záležitosti by měl nést odpovědnost, ale skutečně se k tomu nebudu vyjadřovat.
František Hoffman, zastupitel hl. města Prahy:
Osobně se domnívám, že je celá řada lidí velice dobře placena za to, aby v prvé řadě se některé věci nestaly. Oni ti lidé ty velké mzdy neberou jenom proto, že jsou ředitelé a že mají určité rozhodující pravomoci, ale berou je také za to, aby předcházeli některým věcem.
Možná měl pan Hoffman na mysli radního pro dopravu Martina Hejla. Ten byl v té době nejen radním a zástupcem primátora Němce, ale zasedal v krizovém štábu a reprezentoval magistrát v Dopravním podniku. Předsedou dozorčí rady je ostatně dodnes.
Přišli jste s nějakou strategií, jak chránit metro v té době?
Martin Hejl, předseda dozorčí rady Dopravních podniků:
Vážená paní, strategie, já vám povídám o tom, že věci mají předpisy, své povodňové plány, podle těch se postupuje.
Můžete mi tedy říct, jestli víte, kdo tedy mohl spustit ochranný systém metra jako celek, jestli o tom mohl rozhodnout třeba krizový štáb?
Martin Hejl, předseda dozorčí rady Dopravních podniků:
Já vám na to teď neodpovím, já to teď nevím.
Vy jste byl radní, zároveň dozorčí rada Dopravních podniků a nevíte to?
Martin Hejl, předseda dozorčí rady Dopravních podniků:
Ne, ne, nenajděte si ty předpisy a uvidíte, kdo to tam je.
Pak se nabízí otázka, za co byl pan radní Hejl placen. Vedle svého platu radního totiž měsíčně pobíral za funkci předsedy dozorčí rady Dopravních podniků dalších 17 000 Kč. Už v době, kdy jsme se bezprostředně po záplavách pustili do první reportáže o zatopeném metru nám zasvěcení lidé tvrdili: "Nenamáhejte se, za zatopení metra nikdo nikdy potrestán nebude!" Přitom v metru nebyl spuštěn ochranný systém, prvky ochranného systému metra byly ve špatném stavu, metro bylo, v rozporu s předpisy, uzavřeno pozdě. Primátor Němec tvrdí, že ho radní, kteří zasedají ve správních orgánech Dopravních podniků, vůbec neinformovali o existenci ochranného systému. Nebyl vyhotoven komplexní povodňový plán Dopravních podniků. Dalo by se předpokládat, že za tato selhání bude někdo zodpovědný.
Marián Hošek, zastupitel hl. města Prahy:
Domnívám se, že nebude vůle tyto věci jednoznačněji říci.
František Hoffman, zastupitel hl. města Prahy:
Rozhodně si nemyslím, že se ukáže prstem na někoho a že by mělo dojít k nějakému trestnému stíhání.
František Laudát, předseda magistrální vyšetřovací komise:
Ta komise nemá v pravomoci a nemá říci konkrétní lidi, kteří jsou za některé věci v metru odpovědní, od toho je tu Policie ČR.
Spolupracujete s ní?
František Laudát, předseda magistrální vyšetřovací komise:
Musím říct, že Policie ČR s náma téměř nespolupracuje. Po začátku se účastnil její zástupce jednání vyšetřovací komise, dneska už se neúčastní.
Počítáte s tím, že jim vaše informace poskytnete na to, by mohli vznést nějaká obvinění?
František Laudát, předseda magistrální vyšetřovací komise:
Oni si žádné informace ani nevyžádali, jestli policie některá data použije nebo ne, to je její záležitost.
Eva Kosinová, mluvčí policie hl. města Prahy:
Pražská policie pochopitelně má informace o činnosti této magistrátní komise. Je logické, že také s nimi spolupracuje a z toho vyplývá, že některé informace od nich přebírá.
František Hoffman, zastupitel hl. města Prahy:
Můj pohled není takový, že bychom měli hledat toho viníka, kterého bychom chtěli poslat za mříže, nebo toho, kdo zaplatí všechny ty škody. Nám šlo především o to zjistit, co se v metru stalo. I policie pochopila, že v tuto chvíli se hraje o víc, než ukázat tím prstem na toho jednoho nebo na nějaký kolektiv lidí. Chviličku to trvalo, než se sladily tyto věci, ale myslím si, že komise, vyšetřovatelé i policie si v tuto chvíli už rozumí.
A tak zatím všichni klidně dál zastávají své funkce na magistrátu i u Dopravních podniků a berou své vysoké platy. Jen daňoví poplatníci se z toho nevyvléknou a škody metru zaplatí. Zatím mají jistých 7 miliard, ale hovoří se až o 12ti miliardách.
Marián Hošek, zastupitel hl. města Prahy:
Domnívám se, že by se neměla překročit ta částka sedmi miliard. Předpokládám ale veliké tlaky a bojím se, že politici těmto tlakům podlehnou.
František Laudát, předseda magistrální vyšetřovací komise:
Samozřejmě již na pražské radnici kolují další čísla, mluví se o osmi, deseti miliardách.
Myslíte si, že se toto číslo může dostat až na 12 miliard?
František Laudát, předseda magistrální vyšetřovací komise:
Já si to dokážu představit.
Marián Hošek, zastupitel hl. města Prahy:
Musíme si uvědomit, že jsou to zakázky v miliardách, že jsou to zakázky velkých stavebních firem, které už pak nebude možné dodatečně kontrolovat, protože to proběhne ve velice rychlém čase. Domnívám se tedy, že by tu měl být někdo, kdo udělá takovou supervizi kontroly...
Ta tady zatím není?
Marián Hošek, zastupitel hl. města Prahy:
Ta tady zatím není, tu si dělá Dopravní podnik sám.
Není už pozdě?
Marián Hošek, zastupitel hl. města Prahy:
Je pozdě.
1. dubna 2003
1. dubna 2003