O výsledcích "žebrácké" vyhlášky
Od 18. května platí Vyhláška hlavního města Prahy č. 14/2000 o omezujících opatřeních k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku v souvislosti se žebráním. Běžné se jí říká "žebrácká" vyhláška a v jejím článku 2 jsou taxativně, v obecné poloze, uvedena místa, na kterých je žebrání na celém teritoriu hl. m. Prahy zakázáno. Tento přehled je pak v příloze vyhlášky doplněn o jmenovitý výčet ulic a náměstí v centru města, kde je tato činnost rovněž zakázána. A jak se vyhláška osvědčuje v praxi?
Podle oficiálního vyhodnocení městské policie, které dal tisku k dispozici radní Rudolf Blažek, přijala městská policie poté, co vyhláška nabyla účinnosti, v rámci výkonu hlídkové služby některá opatření, směřující ke zvýšenému dohledu nad osobami zabývajícími se žebrotou a k postihu zjištěných přestupků. Strážníci MP byli také instruováni o taktice postupu při provádění kontrol žebrajících osob, o rozsahu využívání svých zákonných pravomocí a o možných alternativách postupu podle charakteru a specifičnosti kontrolovaných osob. Tato oblast činnosti strážníků MP byla ještě následně upravena i „Příkazem ředitele Městské policie hl. m. Prahy č. 29/2000 ze dne 29. května 2000, kterým se stanovují opatření k zajištění předávání osobních údajů zjištěných žebrajících osob orgánům sociálního zabezpečení".
Od 18. 5. do 30. 8. 2000 řešili strážníci MP pro přestupek celkem 224 žebrajících osob. Ve 108 případech byly uloženy blokové pokuty, u 35 zjištěných přestupků bylo zpracováno oznámení příslušnému správnímu orgánu a 81 případů bylo uzavřeno formou domluvy. Nejvýraznější podíl na uvedených výsledcích má Obvodní ředitelství MP Praha 1, které řešilo pro přestupek 197 osob, zabývajících se žebrotou. To potvrzuje, že se žebrání v převážné míře soustřeďuje do centra hlavního města. Je to logické vzhledem k vysoké koncentraci obyvatelstva a turistického ruchu v této lokalitě. Mimo střed města je výskyt žebráků buď minimální, nebo se dokonce strážníci MP v některých městských částech se s těmito osobami vůbec nesetkávají, protože méně frekventovaná místa nejsou pro žebrání dostatečně lukrativní. Pokud strážníci MP zjistí u některé osoby přestupek proti "žebrácké" vyhlášce, je z místa, kde svoji činnost vyvíjí, vždy vykázána. Informace o takových osobách potom jednotlivá obvodní ředitelství MP zasílají Magistrátu hl. m. Prahy, odboru sociální péče a zdravotnictví, který může přijmout další opatření v rámci vlastní působnosti. V případech, kdy se přestupku dopustí cizí státní příslušník (převážně se jedná o občany Rumunska a Slovenska), je městskou policií poskytována informace i Službě cizinecké policie PČR pro účely registrace a odhalování osob se zákazem pobytu na území ČR.
Obecně se dá podle městské policie říci, že "přijetí Vyhlášky HMP č. 14/2000, spolu s důsledným plněním uložených úkolů ze strany strážníků MP, přispělo k výraznému snížení rozsahu tohoto negativního jevu a tím současně i k dalšímu zlepšení úrovně veřejného pořádku na teritoriu hlavního města, zejména v jeho centru“.
Podle oficiálního vyhodnocení městské policie, které dal tisku k dispozici radní Rudolf Blažek, přijala městská policie poté, co vyhláška nabyla účinnosti, v rámci výkonu hlídkové služby některá opatření, směřující ke zvýšenému dohledu nad osobami zabývajícími se žebrotou a k postihu zjištěných přestupků. Strážníci MP byli také instruováni o taktice postupu při provádění kontrol žebrajících osob, o rozsahu využívání svých zákonných pravomocí a o možných alternativách postupu podle charakteru a specifičnosti kontrolovaných osob. Tato oblast činnosti strážníků MP byla ještě následně upravena i „Příkazem ředitele Městské policie hl. m. Prahy č. 29/2000 ze dne 29. května 2000, kterým se stanovují opatření k zajištění předávání osobních údajů zjištěných žebrajících osob orgánům sociálního zabezpečení".
Od 18. 5. do 30. 8. 2000 řešili strážníci MP pro přestupek celkem 224 žebrajících osob. Ve 108 případech byly uloženy blokové pokuty, u 35 zjištěných přestupků bylo zpracováno oznámení příslušnému správnímu orgánu a 81 případů bylo uzavřeno formou domluvy. Nejvýraznější podíl na uvedených výsledcích má Obvodní ředitelství MP Praha 1, které řešilo pro přestupek 197 osob, zabývajících se žebrotou. To potvrzuje, že se žebrání v převážné míře soustřeďuje do centra hlavního města. Je to logické vzhledem k vysoké koncentraci obyvatelstva a turistického ruchu v této lokalitě. Mimo střed města je výskyt žebráků buď minimální, nebo se dokonce strážníci MP v některých městských částech se s těmito osobami vůbec nesetkávají, protože méně frekventovaná místa nejsou pro žebrání dostatečně lukrativní. Pokud strážníci MP zjistí u některé osoby přestupek proti "žebrácké" vyhlášce, je z místa, kde svoji činnost vyvíjí, vždy vykázána. Informace o takových osobách potom jednotlivá obvodní ředitelství MP zasílají Magistrátu hl. m. Prahy, odboru sociální péče a zdravotnictví, který může přijmout další opatření v rámci vlastní působnosti. V případech, kdy se přestupku dopustí cizí státní příslušník (převážně se jedná o občany Rumunska a Slovenska), je městskou policií poskytována informace i Službě cizinecké policie PČR pro účely registrace a odhalování osob se zákazem pobytu na území ČR.
Obecně se dá podle městské policie říci, že "přijetí Vyhlášky HMP č. 14/2000, spolu s důsledným plněním uložených úkolů ze strany strážníků MP, přispělo k výraznému snížení rozsahu tohoto negativního jevu a tím současně i k dalšímu zlepšení úrovně veřejného pořádku na teritoriu hlavního města, zejména v jeho centru“.
6. září 2000
6. září 2000