Obvinění vám na náladě nepřidá, ale špatné spaní kvůli tomu nemám

Eva Vorlíčková, radní, která má na starosti mimo jiné Opencard, v rozhovoru pro Pražský deník říká:

Seriál Deníku Díl třetí

Už dva roky má na pražském magistrátu na starosti informatiku. A mimo jiné tak i projekt Opencard. Jak se radní Evě Vorlíčkové od té doby změnil život? Nejen o tom jsme si povídali v 3. díle seriálu rozhovorů s lidmi, kteří jsou ve vedení hlavního města.

* Ženy, která dva roky řeší problematiku Opencard, kvůli níž jste byla s kolegy obviněna, se asi na začátku nemůžu zeptat jinak. Není vám po tom všem líto, že jste manželovi před časem svěřila rodinnou firmu a šla do politiky?

Vždycky jsem doma byla vychovávána k velké zodpovědnosti a k tomu angažovat se ve věcech veřejných. Na Vysočině třeba s naším občanským sdružením pomáháme opravovat tři gotické kostely. Takže když jsem byla před časem na Praze 5 oslovena, abych vstoupila do politiky, nedalo mi to. Třebaže jsem to hodně zvažovala, protože nějakou zkušenost jsem měla. V 90. letech jsem pomáhala se zakládáním strany ODA, jejíž členkou jsem byla šest let a věděla jsem, že mě ani náhodou nečeká procházka růžovým sadem. A to se potvrdilo, lítáme od jednoho problému k druhému. Ale nelituji, protože se nám jich dost podařilo vyřešit a spějeme k tomu, abychom tady vytvořili konkurenční prostředí, aby pár firem nedělalo všechno.

* Z čeho konkrétně máte radost? S čím se vám podařilo pohnout?

Třeba s Mepnetem, což je metropolitní síť, prostřednictvím které spolu komunikují policie, záchranka, městské části a další. Tohle všechno měla na starosti jedna firma. Díky tomu, že se nám podařilo do tohoto systému pustit konkurenci a vyvinuli jsme na všechny firmy tlak, platíme 20 procent toho, co dřív. To za to stojí, ne?

* To jistě ano. Přesto, jak vám bylo, když jste vy a další pražští radní byli letos v březnu obviněni kvůli kontraktu mezi Prahou a firmou Haguess o údržbě a správě softwaru pro Opencard?

Že nějaké obvinění přijde, jsme měli avízo už tři měsíce předem, takže jsem na to byla připravena. Je to samozřejmě nepříjemné, a pro mě o to víc, že já jsem danou věc předkládala. Ale že bych se z toho hroutila? To ani náhodou.

* Říkala jste, že jste měli avízo o možném obvinění. Odkud?

Víceméně se neslo celou Prahou, že něco takového přijde. Nevím, kdo to pustil, ale mluvilo se o tom.

* Spekulací o tom, kdo na vás trestní oznámení podal, je dost. Vy osobně máte jakou verzi?

Když čtete dané trestní oznámení, není z něho možné identifikovat, kdo ho podal. Takže nevím, jsou to všechno jenom spekulace. Částečně je to ale úsměvné, protože je to zřetelně opsaná diplomová práce syna kolegy, který je obviněn taky.

* Co se od té doby dělo?

Byli jsme podat vysvětlení, a pak jsme v rámci obvinění všichni prošli výslechem.

* Jak takový výslech vypadá?

Každý z nás popsal svoji roli, proč a jak jsme danou věc schvalovali, v podstatě jsme řekli totéž jako na radě, když jsme o věci hlasovali. Na žádné dotazy nedošlo.

* A jak se s takovou věcí žije dál?

Na náladě vám to nepřidá, ale že bych kvůli tomu měla špatné spaní, to nehrozí.

* Ani doma o tom neztratíte slovo?

Už mě znají, tak to nekomentují. Jenom mi vždycky říkají, kdy už přijdu konečně včas na večeři (usmívá se).

* Ohledně Opencard jsem slyšel i názor, že by bylo nejlepší kartu zrušit a vyvinout jinou. Co si o tom myslíte?

Všechna evropská města používají kartu. Má to být dopravní aplikace, která může mít nějaké funkce navíc, ale hlavní je, aby sloužila k dopravě. Vracet se v 21. století k papírovým kuponům by byl nesmysl a vyvíjet jiný projekt ve chvíli, kdy tuto aplikaci využívá téměř milion lidí… Problém Opencard byl, že ji tři roky nikdo nevyvíjel. S tím se snažíme něco dělat, hodně se změnily internetové služby, hledáme řešení, aby se mohla používat i ve Středočeském kraji.

* Když se letos v červnu hlasovalo o nové radě, přiznám se, že jsem byl docela překvapen, že jste jako jedna z mála uhájila svůj post. Měl jsem za to, že kvůli Opencard se o vás hodně mluvilo…

Kupodivu, nemluvilo se o mně vůbec. O můj obor nemá zájem nikdo. Zatímco jiní kolegové měli protikandidáty, já ne. A měla jsem rozdělaných spoustu věcí, takže jsem věděla, že to nemůžu vzdát.

* Která z těch věcí vás v posledních měsících ještě potěšila?

Třeba zájem o inovační vouchery, což je zjednodušeně řečeno jakýsi poukaz na nákup služeb výzkumu a vývoje, který si firma koupí s výraznou slevou díky podpoře magistrátu. Byl k tomu velký odpor úředníků, kteří říkali, že to nejde a že je to administrativně náročné – v čemž mají pravdu, musíte totiž s každým uzavřít smlouvu. Ale nedala jsem se a z odboru informatiky, v kterém jsme loni ušetřili 600 milionů korun, se mi podařilo 10 milionů urvat. Říkala jsem si, že je to pilotní projekt, kdoví, jaký bude ohlas... Ale přišel velký boom a najednou jsme měli žádosti na 35 milionů, takže nemůžeme uspokojit ani polovinu a o držitelích rozhodl los. Věřím, že příští rok to bude pokračovat, je tu i možnost, že bychom projekt kompletně financovali z evropských fondů.

* Co vás k takovému projektu přivedlo? Podporu podnikání na starosti nemáte.

Nemám, ale tím, že pocházím z podnikatelského prostředí, už děda měl továrnu na boty, táta na kartáče a sama jsem také podnikala, přemýšlela jsem nad tím, jak podnikatelům pomoci, protože mi přijde, že v Praze jsou poměrně opomíjeni. Oni přitom přinášejí peníze do rozpočtu a potažmo potom Praze. Narazili jsme proto na vouchery, začali jsme to zkoumat, a když jsme viděli, jak to výborně funguje v Brně, řekli jsme si, proč to nezkusit i v Praze. Jsem moc ráda, že to mělo takový ohlas.

* Loni v únoru jste mi v nadnesenějším duchu říkala, že jedním z cílů je, abyste to tady všichni ve zdraví přežili. Podaří se to?

Asi ne (směje se). Ale zůstávám optimista. Věřím, že naději máme. Kdybychom ji neměli, byl by s námi amen. Před lety hrál za juniorku Sparty proti Barošovi, teď má v Praze na starosti legislativu a sport.