Ochrana Nuslí a Staré Hostivaře

Odbor památkové péče předložil městské radě návrh režimů památkové ochrany v památkových zónách Nusle v Praze 2 a 4 a Stará Hostivař v Praze 15. Po schválení radou a připomínkovém řízení bude do konce října zpracován návrh příslušné vyhlášky. Návrh režimů památkové ochrany stanoví poslání památkových zón, předmět ochrany, podmínky pro stavební a další činnosti, urbanistická kritéria, uliční interiér, vnější plášť objektů, interiér objektů a zacházení se zelení.
Hlavním důvodem ochrany památkové zóny Nusle v městské části Praha 2 a 4 je dispozice a struktura lokality, panoramatické hodnoty a autenticita celku i detailů. Pohledová exponovanost je přímo vázána na mimořádně cenné dominanty Pražské památkové rezervace, například národní kulturní památku Vyšehrad, na Karlov s několika kostely a z některých míst i na Pražský hrad. Důležité je i zachování autentické podoby všech částí zóny, a proto bude chráněna jako celek.
Důvodem ochrany památkové zóny Stará Hostivař v Praze 15 je dispozice a struktura jedinečně zachovalého souboru lidové a zlidovělé architektury kolem potočního meandru. Řada objektů je vyhlášenými kulturními památkami i samostatně a prostředí, ve kterém se nacházejí, je neméně cenné. Proto je i tady nutná plošná ochrana. Mimořádnou pozornost je přitom potřeba věnovat střechám, protože určují panoramatické hodnoty lokality.
Současně rada projednala předběžný návrh předmětu a režimu památkové ochrany v ochranném pásmu Pražské památkové rezervace (PPR). Ten bude dále rozpracován a projednán v komisi rady pro památkové zóny a s ministerstvem kultury a Státním ústavem památkové péče. Cílem je dosáhnout konsensu s ohledem na právní stránku výkonu státní správy. Nenavrhuje se nové vymezení ochranného pásma, ale má být zřetelně specifikován předmět a režim památkové ochrany, který se po projednání s příslušnými místy a schválení radou, které se předpokládá do konce září, stane závazným podkladem pro rozhodovací činnost MHMP. Jedním z efektů změny bude, že dojde k zásadnímu snížení administrativní náročnosti, protože v současnosti se většina projednávaných stavebních akcí v ochranném pásmu PPR netýká zájmů památkové péče. Přesto se formálně, avšak administrativně a časově náročně, projednávají. Dosavadní postup zároveň neúměrně prodlužuje samotná územní a stavební řízení.