Odbor výstavby podporuje černou stavbu
ZN Zemské noviny - 2.2.2001
Kunratičtí radní se od roku 1999 snaží zabránit nelegální výstavbě distribučního skladu Bokave u křižovatky Vídeňské ulice a Kunratické spojky v Praze 4. Vloni je v jejich úsilí podpořil městský kontrolní výbor, bezpečnostní výbor a výbor pro územní rozvoj. Ale ani městští radní a zastupitelstvo v těchto výborech neprosadili svou autoritu u státních úředníků. Stavebník Bohdan Pavlík získal dodatečný souhlas pro část své černé stavby v Bokave přímo od vedoucího městského odboru výstavby Václava Vondráška. Na argumenty kunratických radních Vondrášek reagoval tak, že prodloužil o tři roky provoz distribučního skladu. Tím vše neskončilo. Letos v lednu Vondrášek zrušil rozhodnutí vedoucího Stavebního úřadu v Praze 4-Libuš Zdeňka Kříže, který nařídil Huong Nguyen Thanhovi a Huong Le Thi Maiovi odstranit v Bokave stavbu provedenou bez stavebního povolení. Právní platnosti nenabylo ani Křížem vydané předběžné opatření, kterým zakázal užívání stavby. "Uvedení podnikatelé se proti předběžnému opatření odvolali. Městský odbor výstavby ještě věc nerozhodl," řekl Kříž. Majitelé a nájemci distribučního skladu Bokave s několika stovkami velkokapacitních kontejnerů pokračují díky tomuto postoji úředníků ve své činnosti. O dění ve skladě nejeví zájem ani celníci, policisté či pracovníci České obchodní inspekce. Kunratický místostarosta Svatomír Mydlarčík uvedl, že záhadná smířlivost státních úředníků k černým stavebníkům a jejich nezájem o dění ve skladu podlamuje důvěru lidí v demokratický řád. "Proti černé stavbě jsme vystoupili, abychom bránili zákon. Vloni se nám pan Vondrášek ve svém rozkladu o Bokave snažil podsunout, že hájíme ekonomické zájmy blíže neurčených lidí. Dokonce nás obvinil z rasistických pohnutek," řekl Mydlarčík. Na podobnou notu v diplomatické žádosti magistrátu udeřil také rada vietnamského velvyslanectví Phan Dang Dieu. Domáhal se v ní součinnosti v zajišťování dobrých podmínek pro vietnamské občany. "Aby mohli podnikat v prostorách distribučního skladu," uvedl. Vondrášek dodatečné povolení černé stavby distribučního skladu zdůvodnil veřejným zájmem. Ten musí být v souladu s územním plánem, který na podzim 1999 přijalo městské zastupitelstvo. Plán určuje, k čemu dané území může sloužit. "V místě, kde distribuční sklad stojí, nesmí být žádná stavba podobného typu," řekl radní pro oblast územního rozvoje Zdeněk Kovářík. Stejný názor zastává Zdeňka Dudová z Útvaru rozvoje hlavního města, předseda kontrolního výboru Tomáš Kubík a další volení představitelé města. Tato stanoviska k Bokave jsou však bezzubá. Platí to, co rozhodl Vondrášek. I v případě staveb Zdeňka Dobeše na pozemcích Xuan Honga a Anny Hongové. Ti v jednom odvolání proti rozhodnutí libušského úřadu dokonce uvedli, že rozhodnutí chápou jako řízení státní správy samosprávou. "Nikdo z radních a obyvatel není proti podnikatelům, pokud podnikají podle platných zákonů. Trváme i nadále na tom, aby žádný státní úředník nemohl dodatečně legalizovat porušování zákonů," řekla kunratická starostka Ivana Kabelová.
Ing. arch. Václav Vondrášek, ředitel odboru výstavby MHMP
Věc: Stanovisko k obsahu článku v ZN - Zemské noviny, týkajícího se tzv. tržnice Bokave
Článek je zcela tendenční, nepravdivý a zavádějící. Problematiku je třeba rozdělit na dvě samostatné části. Jednak jde o část stavby tržnice, která byla dodatečně povolena. Jednak jde o stavbu nepovolenou.
V článku je naznačován zásadní odpor MČ Kunratice, proti uvedené stavbě. Takové tvrzení má nulovou hodnotu v porovnání se smlouvou uzavřenou mezi stavebníkem a MČ Kunratice, která stavebníkovi pozemek pronajala na dobu, která pak musela být stanovena jako doba trvání dočasné stavby v dodatečném povolení. Paní starostka Ing. arch. Kabelová jako tehdejší zástupce starosty věděla o všech rozhodujících jednání mezi stavebníkem a městskou částí, i když se to dnes snaží popírat. Důkazy o tom obsahuje spisový materiál. Uvedená smlouva nebyla ani později (do doby skončení odvolacího řízení) vypovězena. Rozhodnutí odboru výstavby MHMP muselo vycházet z platně uzavřené smlouvy. Se žádostí stavebníka Bohdana Pavlíka a s termínem dočasnosti stavby do r. 2004 vyjádřily souhlas všechny dotčené orgány státní správy. Městská část dokonce písemně s prováděnou černou stavbou vyslovila souhlas usnesením rady zastupitelstva. Z tohoto důvodu musel být termín dočasnosti v rozhodnutí o odvolání opraven. Pokud se toto městské části nelíbilo, mohla místo „politické kampaně“ a útoků na správní orgány, využít mimořádného opravného prostředku k přezkoumání rozhodnutí odvolacího orgánu soudem. Toho paní starostka Kabelová nevyužila, ačkoli ji to bylo ze strany odboru výstavby MHMP doporučováno.
Pokud jde o tvrzení autora článku (pb), že „Vondrášek dodatečné povolení černé stavby distribučního skladu zdůvodnil veřejným zájmem“ je zavádějící. Je pravdou, že Vondrášek podepsal rozhodnutí o odvolání, které potvrdilo resp. dílčím způsobem změnilo rozhodnutí stavebního úřadu MČ Libuš. Odůvodnění obsahovalo již prvoinstanční rozhodnutí a odbor výstavby MHMP v rámci odvolacího řízení je posuzoval a prověřoval. Na první pohled se může zdát, že jde o hru se slovíčky, ale z hlediska rozhodování správního úřadu jde o podstatný rozdíl. Dodatečné povolení stavby nikdy není a nemůže být veřejným zájmem. Rozhodující je, zda stavba není s veřejným zájmem v rozporu. Jaké jsou náležitosti zkoumání, zda stavba není v rozporu s veřejným zájmem poměrně podrobně uvádí stavební zákon. Tvrzení autora článku je v tomto směru zcela vadné a je zřejmé, že nerozlišuje svá přání a dojmy od právního rámce, který je mu na hony vzdálen.
Příslušné správní řízení bylo zahájeno za platnosti bývalého územního plánu, s nímž nebylo dodatečné povolení stavby tržnice v rozporu. Vyhláška č. 32/1999 Sb. HMP, o závazné části územního plánu sídelního útvaru hlavního města Prahy, která nabyla účinnosti 1.1.2000, obsahuje v čl. 6 přechodné ustanovení tohoto znění: „Řízení zahájená před účinností této vyhlášky se dokončí podle dosavadní právní úpravy“.
Pokud jde o další „černou“ stavbu v rámci tržnice Bokave, která dosud nebyla povolena, zastával odbor výstavby MHMP od počátku jednoznačné stanovisko, že ji nelze dodatečně povolit, protože odporuje novému územnímu plánu a přechodné ustanovení vyhlášky č. 32/1999 Sb. již na to nelze použít, pokud byla řízení zahájena před 1.1.2000. O tom svědčí i dopis radního Ing. Kováříka (viz příloha) vietnamskému velvyslanectví, který odbor výstavby MHMP připravil.
V současné době u odboru výstavby MHMP žádné odvolací řízení ve věci tzv. tržnice Bokave neprobíhá. Správní spis ve věci předběžného opatření nebyl stavebním úřadem MČ Libuš odboru výstavby MHMP postoupen. V tomto smyslu článek čtenáře uvádí v omyl.
Co se týká tvrzení v článku, že „…Vondrášek ve svém rozkladu o Bokave snažil podsunout, že hájíme ekonomické zájmy blíže neurčených lidí. Dokonce nás obvinil z rasistických pohnutek,…“ tak toto tvrzení je absurdní, protože nešlo o žádné obvinění, jak údajně měl uvést Mydlarčík.
Pokud jde o rozhodnutí odboru výstavby MHMP o odstranění „stavby terénních úprav“, tak se autor článku nenamáhal seznámit s důvody rozhodnutí (šlo o 2 rozhodnutí) a veřejnost informoval tendenčním a zaváděcím způsobem. Obě rozhodnutí nařizovala odstranit „stavbu terénních úprav“ jinému subjektu, než umožňuje zákon. Také šlo o nesmyslné spojení pojmů „stavba“ a „terénní úpravy“, což je něco zcela jiného a dle zákona se na to vztahuje odlišný právní režim. V případě potvrzení prvoinstančního rozhodnutí odvolacím orgánem by bylo nevykonatelné. Toho si byl odbor výstavby MHMP vědom a proto v odůvodnění rozhodnutí vyslovil takový právní názor, dle kterého je možné pochybení stavebního úřadu rychle napravit a vydat rozhodnutí v souladu se zákonem. Rozhodnutí odvolacího orgánu je na rozdíl od rozhodnutí prvoinstančního přezkoumatelné soudem. Je zcela nepochybné, že postižený stavebník by tuto možnost využil a u soudu uspěl. Magistrát by pak musel hradit výlohy soudního řízení a možná i náhradu škody. K tomu odbor výstavby MHMP dále uvádí, že řízení byla zahájena v době účinnosti bývalého územního plánu. Na základě výroku odvolacího orgánu o zrušení prvoinstančních rozhodnutí bude muset stavební úřad MČ Libuš postupovat v novém řízení dle územního plánu nového, který na rozdíl od bývalého územního plánu umístění tržnice ve zvětšeném rozsahu neumožňuje. Tento detail pisatel článku vůbec nepostřehl a celou věc tendenčně zmanipuloval.
Článek budí dojem, že si ho někdo objednal a že má snížit dopad špatných rozhodnutí samosprávy a státní správy na území městské části Praha Kunratice. Totožný článek od stejného autora (značka pb) byl uveřejněn dne 2.2.2001 v deníku Slovo. Ani jeden z těchto deníků se v poslední době na odbor výstavby MHMP v uvedené věci neobrátil za účelem získání důležitých argumentů. Zřejmě jim tedy vůbec nešlo o objektivní informování veřejnosti.
Kunratičtí radní se od roku 1999 snaží zabránit nelegální výstavbě distribučního skladu Bokave u křižovatky Vídeňské ulice a Kunratické spojky v Praze 4. Vloni je v jejich úsilí podpořil městský kontrolní výbor, bezpečnostní výbor a výbor pro územní rozvoj. Ale ani městští radní a zastupitelstvo v těchto výborech neprosadili svou autoritu u státních úředníků. Stavebník Bohdan Pavlík získal dodatečný souhlas pro část své černé stavby v Bokave přímo od vedoucího městského odboru výstavby Václava Vondráška. Na argumenty kunratických radních Vondrášek reagoval tak, že prodloužil o tři roky provoz distribučního skladu. Tím vše neskončilo. Letos v lednu Vondrášek zrušil rozhodnutí vedoucího Stavebního úřadu v Praze 4-Libuš Zdeňka Kříže, který nařídil Huong Nguyen Thanhovi a Huong Le Thi Maiovi odstranit v Bokave stavbu provedenou bez stavebního povolení. Právní platnosti nenabylo ani Křížem vydané předběžné opatření, kterým zakázal užívání stavby. "Uvedení podnikatelé se proti předběžnému opatření odvolali. Městský odbor výstavby ještě věc nerozhodl," řekl Kříž. Majitelé a nájemci distribučního skladu Bokave s několika stovkami velkokapacitních kontejnerů pokračují díky tomuto postoji úředníků ve své činnosti. O dění ve skladě nejeví zájem ani celníci, policisté či pracovníci České obchodní inspekce. Kunratický místostarosta Svatomír Mydlarčík uvedl, že záhadná smířlivost státních úředníků k černým stavebníkům a jejich nezájem o dění ve skladu podlamuje důvěru lidí v demokratický řád. "Proti černé stavbě jsme vystoupili, abychom bránili zákon. Vloni se nám pan Vondrášek ve svém rozkladu o Bokave snažil podsunout, že hájíme ekonomické zájmy blíže neurčených lidí. Dokonce nás obvinil z rasistických pohnutek," řekl Mydlarčík. Na podobnou notu v diplomatické žádosti magistrátu udeřil také rada vietnamského velvyslanectví Phan Dang Dieu. Domáhal se v ní součinnosti v zajišťování dobrých podmínek pro vietnamské občany. "Aby mohli podnikat v prostorách distribučního skladu," uvedl. Vondrášek dodatečné povolení černé stavby distribučního skladu zdůvodnil veřejným zájmem. Ten musí být v souladu s územním plánem, který na podzim 1999 přijalo městské zastupitelstvo. Plán určuje, k čemu dané území může sloužit. "V místě, kde distribuční sklad stojí, nesmí být žádná stavba podobného typu," řekl radní pro oblast územního rozvoje Zdeněk Kovářík. Stejný názor zastává Zdeňka Dudová z Útvaru rozvoje hlavního města, předseda kontrolního výboru Tomáš Kubík a další volení představitelé města. Tato stanoviska k Bokave jsou však bezzubá. Platí to, co rozhodl Vondrášek. I v případě staveb Zdeňka Dobeše na pozemcích Xuan Honga a Anny Hongové. Ti v jednom odvolání proti rozhodnutí libušského úřadu dokonce uvedli, že rozhodnutí chápou jako řízení státní správy samosprávou. "Nikdo z radních a obyvatel není proti podnikatelům, pokud podnikají podle platných zákonů. Trváme i nadále na tom, aby žádný státní úředník nemohl dodatečně legalizovat porušování zákonů," řekla kunratická starostka Ivana Kabelová.
Ing. arch. Václav Vondrášek, ředitel odboru výstavby MHMP
Věc: Stanovisko k obsahu článku v ZN - Zemské noviny, týkajícího se tzv. tržnice Bokave
Článek je zcela tendenční, nepravdivý a zavádějící. Problematiku je třeba rozdělit na dvě samostatné části. Jednak jde o část stavby tržnice, která byla dodatečně povolena. Jednak jde o stavbu nepovolenou.
V článku je naznačován zásadní odpor MČ Kunratice, proti uvedené stavbě. Takové tvrzení má nulovou hodnotu v porovnání se smlouvou uzavřenou mezi stavebníkem a MČ Kunratice, která stavebníkovi pozemek pronajala na dobu, která pak musela být stanovena jako doba trvání dočasné stavby v dodatečném povolení. Paní starostka Ing. arch. Kabelová jako tehdejší zástupce starosty věděla o všech rozhodujících jednání mezi stavebníkem a městskou částí, i když se to dnes snaží popírat. Důkazy o tom obsahuje spisový materiál. Uvedená smlouva nebyla ani později (do doby skončení odvolacího řízení) vypovězena. Rozhodnutí odboru výstavby MHMP muselo vycházet z platně uzavřené smlouvy. Se žádostí stavebníka Bohdana Pavlíka a s termínem dočasnosti stavby do r. 2004 vyjádřily souhlas všechny dotčené orgány státní správy. Městská část dokonce písemně s prováděnou černou stavbou vyslovila souhlas usnesením rady zastupitelstva. Z tohoto důvodu musel být termín dočasnosti v rozhodnutí o odvolání opraven. Pokud se toto městské části nelíbilo, mohla místo „politické kampaně“ a útoků na správní orgány, využít mimořádného opravného prostředku k přezkoumání rozhodnutí odvolacího orgánu soudem. Toho paní starostka Kabelová nevyužila, ačkoli ji to bylo ze strany odboru výstavby MHMP doporučováno.
Pokud jde o tvrzení autora článku (pb), že „Vondrášek dodatečné povolení černé stavby distribučního skladu zdůvodnil veřejným zájmem“ je zavádějící. Je pravdou, že Vondrášek podepsal rozhodnutí o odvolání, které potvrdilo resp. dílčím způsobem změnilo rozhodnutí stavebního úřadu MČ Libuš. Odůvodnění obsahovalo již prvoinstanční rozhodnutí a odbor výstavby MHMP v rámci odvolacího řízení je posuzoval a prověřoval. Na první pohled se může zdát, že jde o hru se slovíčky, ale z hlediska rozhodování správního úřadu jde o podstatný rozdíl. Dodatečné povolení stavby nikdy není a nemůže být veřejným zájmem. Rozhodující je, zda stavba není s veřejným zájmem v rozporu. Jaké jsou náležitosti zkoumání, zda stavba není v rozporu s veřejným zájmem poměrně podrobně uvádí stavební zákon. Tvrzení autora článku je v tomto směru zcela vadné a je zřejmé, že nerozlišuje svá přání a dojmy od právního rámce, který je mu na hony vzdálen.
Příslušné správní řízení bylo zahájeno za platnosti bývalého územního plánu, s nímž nebylo dodatečné povolení stavby tržnice v rozporu. Vyhláška č. 32/1999 Sb. HMP, o závazné části územního plánu sídelního útvaru hlavního města Prahy, která nabyla účinnosti 1.1.2000, obsahuje v čl. 6 přechodné ustanovení tohoto znění: „Řízení zahájená před účinností této vyhlášky se dokončí podle dosavadní právní úpravy“.
Pokud jde o další „černou“ stavbu v rámci tržnice Bokave, která dosud nebyla povolena, zastával odbor výstavby MHMP od počátku jednoznačné stanovisko, že ji nelze dodatečně povolit, protože odporuje novému územnímu plánu a přechodné ustanovení vyhlášky č. 32/1999 Sb. již na to nelze použít, pokud byla řízení zahájena před 1.1.2000. O tom svědčí i dopis radního Ing. Kováříka (viz příloha) vietnamskému velvyslanectví, který odbor výstavby MHMP připravil.
V současné době u odboru výstavby MHMP žádné odvolací řízení ve věci tzv. tržnice Bokave neprobíhá. Správní spis ve věci předběžného opatření nebyl stavebním úřadem MČ Libuš odboru výstavby MHMP postoupen. V tomto smyslu článek čtenáře uvádí v omyl.
Co se týká tvrzení v článku, že „…Vondrášek ve svém rozkladu o Bokave snažil podsunout, že hájíme ekonomické zájmy blíže neurčených lidí. Dokonce nás obvinil z rasistických pohnutek,…“ tak toto tvrzení je absurdní, protože nešlo o žádné obvinění, jak údajně měl uvést Mydlarčík.
Pokud jde o rozhodnutí odboru výstavby MHMP o odstranění „stavby terénních úprav“, tak se autor článku nenamáhal seznámit s důvody rozhodnutí (šlo o 2 rozhodnutí) a veřejnost informoval tendenčním a zaváděcím způsobem. Obě rozhodnutí nařizovala odstranit „stavbu terénních úprav“ jinému subjektu, než umožňuje zákon. Také šlo o nesmyslné spojení pojmů „stavba“ a „terénní úpravy“, což je něco zcela jiného a dle zákona se na to vztahuje odlišný právní režim. V případě potvrzení prvoinstančního rozhodnutí odvolacím orgánem by bylo nevykonatelné. Toho si byl odbor výstavby MHMP vědom a proto v odůvodnění rozhodnutí vyslovil takový právní názor, dle kterého je možné pochybení stavebního úřadu rychle napravit a vydat rozhodnutí v souladu se zákonem. Rozhodnutí odvolacího orgánu je na rozdíl od rozhodnutí prvoinstančního přezkoumatelné soudem. Je zcela nepochybné, že postižený stavebník by tuto možnost využil a u soudu uspěl. Magistrát by pak musel hradit výlohy soudního řízení a možná i náhradu škody. K tomu odbor výstavby MHMP dále uvádí, že řízení byla zahájena v době účinnosti bývalého územního plánu. Na základě výroku odvolacího orgánu o zrušení prvoinstančních rozhodnutí bude muset stavební úřad MČ Libuš postupovat v novém řízení dle územního plánu nového, který na rozdíl od bývalého územního plánu umístění tržnice ve zvětšeném rozsahu neumožňuje. Tento detail pisatel článku vůbec nepostřehl a celou věc tendenčně zmanipuloval.
Článek budí dojem, že si ho někdo objednal a že má snížit dopad špatných rozhodnutí samosprávy a státní správy na území městské části Praha Kunratice. Totožný článek od stejného autora (značka pb) byl uveřejněn dne 2.2.2001 v deníku Slovo. Ani jeden z těchto deníků se v poslední době na odbor výstavby MHMP v uvedené věci neobrátil za účelem získání důležitých argumentů. Zřejmě jim tedy vůbec nešlo o objektivní informování veřejnosti.
28. února 2001
28. února 2001