Optimismus není namístě
Ekonom - 22. 5. 2003
Co se skrývá za loňským poklesem výstavní plochy, počtu vystavovatelů i návštěvníků tuzemských veletrhů? Nedochází jim dech?
Největší veletržní společnosti z Brna, Prahy, Litoměřic a Českých Budějovic se loni opět popraly o stále se ztenčující balík peněz, které si firmy vyčlenily na výstavní akce v České republice. Boj veletržních správ se pravděpodobně v nejbližších letech ještě více rozhoří. Někteří vystavovatelé stále častěji tlačí na to, aby se jejich akce přesunuly do hlavního města. Již několik let například IT firmy usilují o to, aby Invex opustil Brno. Tlak vystavovatelů je již natolik
silný, že původní mlhavé přestavy Veletrhů Brno (BVV), že vybudují výstavní areál nedaleko pražského letiště Ruzyně, již začaly dostávat konkrétnější
podobu.
Podle odhadů Společenstva organizátorů veletržních a výstavních akcí (SOVA) vydaly v loňském roce české podniky na marketingovou komunikaci celkem zhruba 30
miliard korun, z toho na veletržní účasti připadlo necelých sedm miliard.
"Propad zažívají veletrhy spotřebního zboží, potravinářského průmyslu i cestovního ruchu," říká generální ředitel BVV, největší české společnosti pro organizování veletrhů, Jiří Škrla. Důvodem poklesu obliby spotřebních veletrhů je podle něho dravý nástup obchodních řetězců. Ty nakupují veškeré zboží bez mezičlánků a mají velice nízké marketingové náklady. Za tímto poklesem vidí Jiří
Šviga, generální ředitel veletržní společnosti Terinvest, i vzrůstající úlohu internetu. Přesto se domnívá, že veletrhy umožňují lepší srovnání s konkurencí.
Podle BVV vykazují stagnující zájem veletrhy zaměřené na módu, zemědělství, informační technologie a auto-moto. Odborníci předpovídají nárůst zájmu vystavovatelů pouze v segmentu strojírenství, stavebnictví, energetiky a
elektrotechniky.
Neradostná čísla za loňský rok zveřejnila SOVA. Meziročně poklesl v ČR počet výstavních akcí o 5,2 procenta (od roku 1997 je tento pokles dokonce více než 44 %), čistá výstavní plocha se zmenšila o více než tři procenta, poklesl počet vystavovatelů o 5,65 % a návštěvníků ubylo dokonce téměř 16 procent. Jde o prohlubující se krizi výstavnictví, která trvá od druhé poloviny 90. let, nebo pouze o vyrovnání nabídky s poptávkou? To je otázka, na kterou neexistuje mezi odborníky shodná odpověď. Jisté je, že k propadu došlo loni i v okolních zemích
(viz tab.). "Pronajatá plocha se například na Slovensku zmenšila o 10,4 %, v Polsku o 16,6 % a v Maďarsku dokonce o 19,6 %," říká Karlheinz Wismer, předseda představenstva Veletrhů Brno.
Na loňských číslech se v ČR podepsalo podle SOVA hned několik faktorů: snížení tempa růstu HDP, stagnace německé ekonomiky a povodně. Například se vůbec neuskutečnila největší výstavní akce v Českých Budějovicích, Země živitelka (někteří zástupci SOVA dokonce odhadují, že kdyby nevypadla tato akce, bylo by možno hovořit o stagnaci a ne o poklesu).
Povodně jako důvod neúčasti na jiných akcích uvedla i řada firem, které na veletrhy tradičně jezdily. "Současný trend je dokladem toho, že český veletržní a výstavní trh je z pohledu potřeb tuzemské ekonomiky předimenzován a že jsme
stále svědky probíhající fáze hledání rovnováhy," říká Jaromír Hažmuka, předseda SOVA ČR.
S tímto tvrzením a s analýzou SOVA ale paradoxně ostře nesouhlasí hned několik členů společenstva. Například Karel Burda, ředitel ostravského výstaviště Černá louka, Ekonomu řekl: "Čísla v analýze porovnávají jablka s hruškami. Uvádět 45%
pokles akcí od roku 1997 je přímo zločin. Tehdy nezávislým auditem procházela necelá pětina akcí a dnes je to více než polovina. Nikdo neví, jestli dřívější čísla byla správná. A že poklesl počet firem? To je přece logické, společnosti fúzují a dochází ke stále větší koncentraci."
Potíž je i se striktním rozdělováním akcí na auditované a neauditované, které proběhlo poprvé v loňském roce. "SOVA nás nezahrnula do své statistiky jen proto, že jsme odmítli přistoupit na to, že se necháme auditovat výhradně společnostmi Amasia nebo BDO. Ale auditováni jsme. Budu protestovat," říká Jiří Šviga ze společnosti Terinvest, která se do statistik auditovaných společností nezapočítává.
Ne všichni zaznamenali pokles. Dominantní postavení si na auditovaném tuzemském výstavním trhu udržely Veletrhy Brno (viz graf). Pokud jde o podíl na celkovém trhu měřený prodanou plochou, loni si meziročně polepšily o necelá dvě procenta.
Patří jim ovšem prvenství nejen co do plochy, ale i co do množství vystavovatelů a návštěvníků.
Nejrychleji se rozvíjí výstavní trh v hlavním městě. Pražský veletržní areál (PVA) v Letňanech již má za sebou mnohé: od maximalistických plánů přes naprostý
nezájem ze strany spoluvlastníka - hlavního města Prahy - až po současný obnovený zájem ze strany magistrátu. Zatím se vystavuje v provizorních
prostorách, ale už se buduje infrastruktura pro budoucí kamenné výstaviště. Dokončeno by mělo být v roce 2006. Petr Hulinský, náměstek primátora, už minulý týden konstatoval, že letňanský areál se stává centrem pražského výstavnictví.
Přes stagnaci nebo pokles výstavnictví v republice narostla Pražskému výstavnímu areálu výstavní plocha i počet vystavovatelů a návštěvníků za poslední čtyři roky zhruba dvakrát. "Pro další rozvoj PVA bude určující výstavba metra, stanice u výstaviště by měla být v roce 2006. Zatím se do Letňan převážná většina z 415 tisíc návštěvníků ročně dopravuje vlastními vozy. Proto jsme investovali do
velkokapacitního parkingu " říká Miloslava Veselá, generální ředitelka veletržní společnosti ABF, která provozuje výstaviště společně s Terinvestem. Navíc
dodává, že PVA podle agentury Amasia má již 62% podíl na pražském výstavním trhu.
Incheba Praha, druhá největší veletržní společnost v Praze, loni doplatila na povodně. Akce totiž pořádá na pražském Výstavišti, které voda citelně zasáhla.
"Pod vodou jsme měli 60 % areálu, na 13 objektů byl vydán demoliční výměr. Přesto se nám podařilo udržet se loni v černých číslech. Na Výstaviště přišlo
200 tisíc lidí a o žádný veletrh jsme nepřišli," řekl Ekonomu Jaroslav Čepek, ředitel Incheby Praha. Této společnosti se podařilo koupit agenturu Triumf,
která je tradičním pořadatelem veletrhu Holiday World.
Výstavnictví je podle některých marketingových odborníků těžko nahraditelný marketingový nástroj, který má navíc značné multiplikační efekty. Na veletržní akce přijedou tisíce odborníků a návštěvníků z řady zemí - ti musí také někde
bydlet, stravovat se a podobně.
Další budoucnost odvětví je ale těsně spjata nejen s rozvojem techniky (internetu), ale především s hospodářským cyklem. A ten přílišnému optimismu
nenahrává.
JIŘÍ KUČERA
Množství výstavní plochy na 1000 obyvatel (v m2)
Chorvatsko 208,3
Rakousko 150,0
Švýcarsko 126,7
Německo 99,3
ČR 83,8
Nizozemsko 82,8
Francie 53,5
Itálie 49,2
Maďarsko 29,7
Polsko 20,7
Slovensko 18,8
Pramen: Terinvest
Co se skrývá za loňským poklesem výstavní plochy, počtu vystavovatelů i návštěvníků tuzemských veletrhů? Nedochází jim dech?
Největší veletržní společnosti z Brna, Prahy, Litoměřic a Českých Budějovic se loni opět popraly o stále se ztenčující balík peněz, které si firmy vyčlenily na výstavní akce v České republice. Boj veletržních správ se pravděpodobně v nejbližších letech ještě více rozhoří. Někteří vystavovatelé stále častěji tlačí na to, aby se jejich akce přesunuly do hlavního města. Již několik let například IT firmy usilují o to, aby Invex opustil Brno. Tlak vystavovatelů je již natolik
silný, že původní mlhavé přestavy Veletrhů Brno (BVV), že vybudují výstavní areál nedaleko pražského letiště Ruzyně, již začaly dostávat konkrétnější
podobu.
Podle odhadů Společenstva organizátorů veletržních a výstavních akcí (SOVA) vydaly v loňském roce české podniky na marketingovou komunikaci celkem zhruba 30
miliard korun, z toho na veletržní účasti připadlo necelých sedm miliard.
"Propad zažívají veletrhy spotřebního zboží, potravinářského průmyslu i cestovního ruchu," říká generální ředitel BVV, největší české společnosti pro organizování veletrhů, Jiří Škrla. Důvodem poklesu obliby spotřebních veletrhů je podle něho dravý nástup obchodních řetězců. Ty nakupují veškeré zboží bez mezičlánků a mají velice nízké marketingové náklady. Za tímto poklesem vidí Jiří
Šviga, generální ředitel veletržní společnosti Terinvest, i vzrůstající úlohu internetu. Přesto se domnívá, že veletrhy umožňují lepší srovnání s konkurencí.
Podle BVV vykazují stagnující zájem veletrhy zaměřené na módu, zemědělství, informační technologie a auto-moto. Odborníci předpovídají nárůst zájmu vystavovatelů pouze v segmentu strojírenství, stavebnictví, energetiky a
elektrotechniky.
Neradostná čísla za loňský rok zveřejnila SOVA. Meziročně poklesl v ČR počet výstavních akcí o 5,2 procenta (od roku 1997 je tento pokles dokonce více než 44 %), čistá výstavní plocha se zmenšila o více než tři procenta, poklesl počet vystavovatelů o 5,65 % a návštěvníků ubylo dokonce téměř 16 procent. Jde o prohlubující se krizi výstavnictví, která trvá od druhé poloviny 90. let, nebo pouze o vyrovnání nabídky s poptávkou? To je otázka, na kterou neexistuje mezi odborníky shodná odpověď. Jisté je, že k propadu došlo loni i v okolních zemích
(viz tab.). "Pronajatá plocha se například na Slovensku zmenšila o 10,4 %, v Polsku o 16,6 % a v Maďarsku dokonce o 19,6 %," říká Karlheinz Wismer, předseda představenstva Veletrhů Brno.
Na loňských číslech se v ČR podepsalo podle SOVA hned několik faktorů: snížení tempa růstu HDP, stagnace německé ekonomiky a povodně. Například se vůbec neuskutečnila největší výstavní akce v Českých Budějovicích, Země živitelka (někteří zástupci SOVA dokonce odhadují, že kdyby nevypadla tato akce, bylo by možno hovořit o stagnaci a ne o poklesu).
Povodně jako důvod neúčasti na jiných akcích uvedla i řada firem, které na veletrhy tradičně jezdily. "Současný trend je dokladem toho, že český veletržní a výstavní trh je z pohledu potřeb tuzemské ekonomiky předimenzován a že jsme
stále svědky probíhající fáze hledání rovnováhy," říká Jaromír Hažmuka, předseda SOVA ČR.
S tímto tvrzením a s analýzou SOVA ale paradoxně ostře nesouhlasí hned několik členů společenstva. Například Karel Burda, ředitel ostravského výstaviště Černá louka, Ekonomu řekl: "Čísla v analýze porovnávají jablka s hruškami. Uvádět 45%
pokles akcí od roku 1997 je přímo zločin. Tehdy nezávislým auditem procházela necelá pětina akcí a dnes je to více než polovina. Nikdo neví, jestli dřívější čísla byla správná. A že poklesl počet firem? To je přece logické, společnosti fúzují a dochází ke stále větší koncentraci."
Potíž je i se striktním rozdělováním akcí na auditované a neauditované, které proběhlo poprvé v loňském roce. "SOVA nás nezahrnula do své statistiky jen proto, že jsme odmítli přistoupit na to, že se necháme auditovat výhradně společnostmi Amasia nebo BDO. Ale auditováni jsme. Budu protestovat," říká Jiří Šviga ze společnosti Terinvest, která se do statistik auditovaných společností nezapočítává.
Ne všichni zaznamenali pokles. Dominantní postavení si na auditovaném tuzemském výstavním trhu udržely Veletrhy Brno (viz graf). Pokud jde o podíl na celkovém trhu měřený prodanou plochou, loni si meziročně polepšily o necelá dvě procenta.
Patří jim ovšem prvenství nejen co do plochy, ale i co do množství vystavovatelů a návštěvníků.
Nejrychleji se rozvíjí výstavní trh v hlavním městě. Pražský veletržní areál (PVA) v Letňanech již má za sebou mnohé: od maximalistických plánů přes naprostý
nezájem ze strany spoluvlastníka - hlavního města Prahy - až po současný obnovený zájem ze strany magistrátu. Zatím se vystavuje v provizorních
prostorách, ale už se buduje infrastruktura pro budoucí kamenné výstaviště. Dokončeno by mělo být v roce 2006. Petr Hulinský, náměstek primátora, už minulý týden konstatoval, že letňanský areál se stává centrem pražského výstavnictví.
Přes stagnaci nebo pokles výstavnictví v republice narostla Pražskému výstavnímu areálu výstavní plocha i počet vystavovatelů a návštěvníků za poslední čtyři roky zhruba dvakrát. "Pro další rozvoj PVA bude určující výstavba metra, stanice u výstaviště by měla být v roce 2006. Zatím se do Letňan převážná většina z 415 tisíc návštěvníků ročně dopravuje vlastními vozy. Proto jsme investovali do
velkokapacitního parkingu " říká Miloslava Veselá, generální ředitelka veletržní společnosti ABF, která provozuje výstaviště společně s Terinvestem. Navíc
dodává, že PVA podle agentury Amasia má již 62% podíl na pražském výstavním trhu.
Incheba Praha, druhá největší veletržní společnost v Praze, loni doplatila na povodně. Akce totiž pořádá na pražském Výstavišti, které voda citelně zasáhla.
"Pod vodou jsme měli 60 % areálu, na 13 objektů byl vydán demoliční výměr. Přesto se nám podařilo udržet se loni v černých číslech. Na Výstaviště přišlo
200 tisíc lidí a o žádný veletrh jsme nepřišli," řekl Ekonomu Jaroslav Čepek, ředitel Incheby Praha. Této společnosti se podařilo koupit agenturu Triumf,
která je tradičním pořadatelem veletrhu Holiday World.
Výstavnictví je podle některých marketingových odborníků těžko nahraditelný marketingový nástroj, který má navíc značné multiplikační efekty. Na veletržní akce přijedou tisíce odborníků a návštěvníků z řady zemí - ti musí také někde
bydlet, stravovat se a podobně.
Další budoucnost odvětví je ale těsně spjata nejen s rozvojem techniky (internetu), ale především s hospodářským cyklem. A ten přílišnému optimismu
nenahrává.
JIŘÍ KUČERA
Množství výstavní plochy na 1000 obyvatel (v m2)
Chorvatsko 208,3
Rakousko 150,0
Švýcarsko 126,7
Německo 99,3
ČR 83,8
Nizozemsko 82,8
Francie 53,5
Itálie 49,2
Maďarsko 29,7
Polsko 20,7
Slovensko 18,8
Pramen: Terinvest
22. května 2003
22. května 2003