Ostrovy už jen k rekreaci

Večerník Praha - 13.3.2003
Autor: Dana Machurková
Deset pražských ostrovů spojuje vzpomínka na velkou vodu, která se v létě přehnala Prahou. Všechny, o kterých bude řeč, byly v srpnu zaplaveny a některé se do dnešního dne z pohromy nevzpamatovaly, jiné se pomalu probouzejí k životu. Ještě jedno mají ostrovy společné. Všechny budou po opravě v moderním kabátě zářit novotou a vonět čerstvostí, ale sloužit budou již jen jako rekreační místa. Říká se, že kdo se neprojede v Praze lodí, jako kdyby ji neviděl. Navíc jsou pražské ostrovy velmi romantické: malá příroda v kamenném moři památek. Bohužel si toho nejsme zcela vědomi. Proto by bylo příjemné upravit pražské ostrovy tak, aby tam návštěvníci našli možnost procházky, posezení i sledování života na vodě, které je velmi uklidňující. Dobrou zprávou je, že se to možná podaří. Velká voda tak paradoxně přinese vedle škody i kus užitku. Konec zahrádek a karavanů Jedno je jisté už dnes. Ostrovy se stanou ryze rekreačním místem. "Území mezi řekou a povodňovými zábranami bude rekreační zónou, ve které je přípustné stavět jen stavby, které takové funkci odpovídají," potvrdil náměstek Jan Bürgermeister z pražského magistrátu. Z pohledu města mají tak ostrovy striktně vymezenou a definovanou roli. "Zahrádkářské kolonie nebudou moci na ostrovech zůstat vůbec," potvrdil náměstek. Stejně jako karavany na Císařské louce. Problém podle Bürgermeistera zůstává s již zkolaudovanými stavbami a loděnicemi. Magistrát se chystá schválit technické podmínky pro stavby umístěné v záplavových územích, které budou muset splňovat.
Ostrovy bývaly pohyblivé
Podle Jaroslavy Náprstkové ze studijního oddělení Pražské informační služby probíhaly v minulosti záplavy na ostrovech úplně jinak, než dnes. Souviselo to také s budováním mlýnů a jezů, které zcela změnily hladinu Vltavy. "Už ve středověku bylo například Staré Město zvýšeno navážkami o tři metry," uvádí jedno z protipovodňových opatření Jaroslava Náprstková. Mnoho ostrovů bylo původně pohyblivých, a dokud nebyly zpevněny stromy, docházelo k jejich mírným posunům. Ostrovy kolem Prahy postupně vznikaly a zanikaly. Mnohdy zůstal na upomínku ostrova pouze název, například Rohanský ostrov je dnes pevninou mezi Sokolovskou ulicí a Vltavou, dříve to byl první přístav v Karlíně a pamětníci vzpomínají na doby, kdy se tam dalo koupat. Vodní prvek chce do Rohanského ostrova vrátit pražský magistrát. "Chceme lidem připomenout, že řeka dříve tekla pestřeji, než dosud," upřesnil náměstek Bürgermeister. Dnes jsou tady spíše technické provizorní stavby a dále betonárka a cementárna. Po regulaci Vltavy nastala úplně jiná situace i v Libni, kde se vytvořila slepá ramena, která se postupně "utínala". Dnes známe Libeňský poloostrov nebo Libeňský ostrov. Zatímco na poloostrově byly loni v srpnu místy až čtyři metry vody a dosud je velmi poničen, zahrádkářským koloniím na libeňském ostrůvku se nic moc nestalo. "Rádi bychom na libeňském poloostrově, kde jsou ještě dnes provizorní stavby a různé chatičky, vybudovali park se spoustou zeleně nebo hřiště, zkrátka něco, čemu voda neublíží," slibuje starosta Prahy 8 Jan Nosek.
Ostrovy se otevírají
Některé ostrovy byly veřejnosti již zpřístupněny (Slovanský, Štvanice), některé budou v brzkém termínu (Dětský, Střelecký), ale otevření dalších je zatím v nedohlednu (Císařský, Císařská louka, Libeňský a Rohanský). Obsáhlou studii o pražských ostrovech připravuje katedra cestovního ruchu na Vysoké škole ekonomické v Praze. Garantem je Jarmila Netková.