Pankrácká pláň, regulace

Pankrácká pláň je jedním z prostorů. které jsou rezervovány pro rozvoj celoměstských funkcí, rozšíření vlastního městského jádra a budoucího centra Městské části Prahy 4. Ve druhé polovině devadesátých let byla do tohoto prostoru soustředěna pozornost jak městských orgánů, tak investorských aktivit. To vedlo v roce 1997 k vypsání Veřejné urbanistické soutěže na dostavbu centra Pankrácké pláně.
Cílem soutěže bylo získání podkladů pro definování prostorové regulace a funkčního uspořádání území v souladu s již zpracovaným a projednaným konceptem Územního plánu Prahy (t.zn. potvrzeným souborným stanoviskem k tomuto dokumentu, schváleným Zastupitelstvem hl.m. Prahy dne 31.10.1996).
Podmínkou soutěže bylo využít existující a navrhnout nová veřejná prostranství odpovídající významu budoucího centra městské části s celoměstským významem. Kromě umístění vybavenosti lokální a celoměstské se předpokládala i vybavenost nad rámec města, která by výrazně zvýšila atraktivitu tohoto území a tím přispěla k odlehčení stávající koncentrace funkcí celoměstského centra v Pražské památkové rezervaci.
Na základě výsledků soutěže a zároveň se souhlasem MČ Praha 4, byly zahájeny práce na zadání regulačního plánu pro urbanisticky nejnáročnější část řešeného území. Cílem zpracování regulačního plánu bylo, ve fázi konceptu, získání variantních návrhů řešení na základě stejného zadání, z nichž měla být po projednání vybrána jediná optimální varianta pro zpracování výsledného návrhu.
V roce 1999 byl areál rozhlasu prodán společnosti ECM Radio Plaza (nyní ECM Finance a.s.). Se změnou majitele území a požadavky na rychlé řešení bylo rozhodnuto, že investor na základě analytického materiálu, vycházejícího z výsledků soutěže, připraví zastavovací studii, která bude podkladem pro další rozvoj území. V analýze byly stanoveny základní zásady uspořádání veřejných prostorů, pěších propojení, rozmístění komerčních funkcí a zejména prostorové požadavky z hlediska výšky nových hmot. Na základě dohody s orgány památkové péče bylo stanoveno, že nové výškové objekty mohou být situovány v tzv. malém pentagonu a jejich výška nesmí přesáhnout stávající úroveň bývalé budovy Motokovu.
9. 9. 1999 byl schválen Územní plán hl. m. Prahy (nabyl účinnosti od 1.1.2000), který definuje území jako „Rozšířené celoměstské centrum, plnící rovněž funkci centra Prahy 4“ s městskými i celoměstskými funkcemi, určené k umístění komerčních aktivit a centrálních funkcí pro odlehčení stávajícího přetíženého centra v historickém jádru Prahy. Pro předmětnou část bylo určeno funkční využití smíšené území městského jádra (SMJ), v němž je možné umísťovat městské funkce se stanoveným minimálním podílem bydlení. Zároveň byly pro rozvojovou plochu stanoveny základní regulativy míry využití území z hlediska maximálního koeficientu podlažních ploch a minimálního koeficientu zeleně.
V těchto intencích SÚRM MHMP konzultoval a připomínkoval rozvíjené projekty pro Pankráckou pláň.
Na podkladě analytického materiálu a původního návrhu zadání pro regulační plán byla v roce 2001 vypracována architektonicko urbanistická studie (Master plan), jejímž autorem je architektonický ateliér Richard Meier a Partners z New Yorku ve spolupráci s generálním projektantem Spojprojektem Praha a. s.
Studie ne zcela splnila požadavky obsažené v zadání, zejména v oblasti prostorové skladby objektů, jejich výškové úrovně a dopravního napojení na nadřazenou komunikační síť. Původní projekt byl přepracován a v současné době probíhá správní řízení na obchodní centrum, které je součástí projektu.

Tiskovou informaci zpracoval:
MHMP, sekce Útvar rozvoje města, Hradčanské nám č. 8, Praha 1
Tel. 224 308 282