Pětiletá voda aneb Těžko na cvičišti - lehko na bojišti-článek primátora hl. m. Prahy Pavla Béma, uveřejněný v Listech hl. m. Prahy, v čísle duben 2006

Listy hlavního města Prahy | 3.4.2006 | rubrika: Titulní strana | strana: 1 | autor: MUDr. Pavel BéM

aneb Těžko na cvičišti - lehko na bojišti

Jsou tomu skoro čtyři roky, co Prahu postihla největší povodeň v historii, zatopila několik městských čtvrtí, šestnáct stanic metra, způsobila škody za dvacet pět miliard a hlavně odplavila po desetiletí tradovanou iluzi, že jsme připraveni na vše.
Nedlouho po letošním prvním jarním dnu se teplota vyšvihla z mrazu na téměř letní hranici a teplotní šok nevydržel ani stroj orloje. Apoštolové se jakoby v němém úžasu na několik hodin zastavili v otevřených orlojních oknech. Pověst praví, že když se orloj zastaví, nečeká Prahu nic dobrého. Týž den se na Prahu začala valit s nebývalou rychlostí voda z tajícího sněhu a prvních jarních dešťů. Každý z nás měl přitom před očima paralelu let 2002 a 2006. Ale ukázalo se, že situace je zcela jiná. Nikdo neimprovizoval, nikdo nemusel odtahovat automobily z míst, kde se stavěly protipovodňové hráze, na nábřežích tanky nedržely lodě, jež se nestihly ukrýt do ochranných přístavů. Město žilo dál poklidným životem.
Nebylo to však tím, že tentokrát nezasáhla Prahu pětisetletá voda, ale jen pětiletá. I ta pětiletá umí napáchat velké škody. Bylo to tím, že Praha měla za sebou velkou zkušenost a absolvovala čtyřleté protipovodňové cvičení. Během té doby Praha vybudovala promyšlený systém protipovodňové ochrany, hrází, valů i mobilních zábran. Připravila přesné a jasné povodňové plány, kde každý má konkrétní úkol a ví, co, kdy a kde má dělat. Stavění mobilních hrází jsme nacvičili loni v létě, a tak nyní s chladnou hlavou, bez paniky a vlastně s rutinou vyrostly přes noc protipovodňové zdi tam a tehdy, jak bylo potřeba. Pražané s klidem a samozřejmostí přeparkovávali své vozy z míst, kde překážely. Nikdo nepanikařil, nikdo neřešil věci metodou pokusu a omylu. Městská povodňová komise a krizový štáb se nedohadovaly hodiny, co má kdo dělat, ale spíše vyhodnocovaly a kontrolovaly přijatá opatření. Přesné informace putovaly tam, kam měly. Každý věděl, co má dělat.
A tak se vlastně jakoby nic nestalo. Dokonce se mě v den, kdy v Praze voda kulminovala a stovky lidí a spousta techniky již několikátým dnem i nocí tvrdě pracovaly na zabezpečení Prahy, zeptalo pár novinářů, zda neděláme z komára velblouda. Odpovídám, že se stalo velmi mnoho. A nejde jen o miliardy vynaložené na protipovodňovou ochranu. Praha se stala za čtyři roky jiným městem, městem, které se umí o sebe postarat v krizové situaci, městem, které dospělo, městem nejen poučeným, ale i nacvičeným se krizi bránit.

Foto popis|

O autorovi| MUDr. Pavel BéM, primátor hlavního města Prahy