Petřínská rozhledna v pátek zčervená na podporu Světového dne hemofilie

3120295_Petřínská rozhledna
15. dubna 2020
15. dubna 2020

Jedna z pražských dominant - rozhledna na Petříně - se v noci z pátku na sobotu rozzáří do červené barvy. Česká metropole se tak přidá k oslavám Světového dne hemofilie, který na onemocnění srážlivosti krve upozorňuje. V tento den se významné stavby po celém světě halí do červené barvy a lidé si oblékají červené oblečení. Pro Pražany už je zvykem, že se světelným symbolem k připomenutí tohoto světového dne stává rozhledna na vrcholu Petřínských sadů.

  • 1 minuta čtení

„K barevnému nasvícení pětašedesát metrů vysoké Petřínské rozhledny přistupujeme, pokud považujeme za důležité obrátit pozornost veřejnosti k určitému tématu, významnému dni nebo události. Podle dostupných průzkumů více než polovina Čechů neví, co hemofilie je, jak se projevuje nebo jak se s tímto onemocněním žije,“ řekl radní hl. m. Prahy Jan Chabr s tím, že červené nasvětlení rozhledny považuje za symbol pochopení a soucitu s lidmi, které tímto onemocněním trpí. „I v době vrcholící pandemie existuje řada jiných skutečností, na které bychom neměli zapomínat,“ dodal.

Nasvětlení Petřínské rozhledny zajistí městská společnost Technologie hlavního města Prahy (THMP), která má mimo jiné na starosti i architekturní osvětlení 140 pražských památek. „Náš technik nejdříve nachystá barevná schémata na počítači v kanceláři, a pak je nahraje do tzv. scénického počítače na Petříně. Ten barevnou kompozici rozhledny nastaví,“ vysvětlil předseda představenstva THMP Tomáš Jílek. „Systém zatím nefunguje online, ale v letošním roce chceme rozhlednu doplnit o komunikaci s dispečinkem. To nám umožní nejen měnit barevnou kompozici rozhledny přímo od stolu, ale taky dálkovou diagnostiku jednotlivých svítidel a operativní reakci na jakoukoliv závadu.“

Světový den hemofilie se každoročně slaví 17. dubna. Hemofilie je dědičné onemocnění projevující se poruchou srážlivosti krve. Vyskytuje se ve většině případů jen u mužů, ženy působí často jako přenašečky, aniž onemocní. Mezi nejslavnější přenašeče této nemoci patřila britská královna Viktorie, u ní lze vysledovat dědičné předávání onemocnění do ruské panovnické rodiny, ale také šlechtických rodů v Německu a Španělsku.