Podnikové spoření se hroutí
Večerník Praha - 12.7.2001
Vedení společnosti Kongresové centrum Praha vyzvalo své zaměstnance, aby si vybrali peníze ze svého podnikového spoření. Účet totiž bude podle něj zřejmě prázdný.
PANKRÁC - Má společnost, kterou stoprocentně vlastní hlavní město, potíže se splácením závazků dodavatelům, kteří se vloni podíleli na stavbě a rekonstrukci budov? Nebo se chce jen zbavit nevýhodného podnikového spoření? Obě možnosti vyplývají z dopisu, které vedení společnosti Kongresové centrum Praha zaslalo v červnu zaměstnancům. V dopise se píše: "V současné době probíhá v KCP vypořádání všech zbylých závazků dodavatelům... V souvislosti s tím nelze bohužel vyloučit i přechodný nedostatek likvidity. Tedy situaci, kdy podnikové spoření nebude po přechodnou dobu schopno vyplatit všem klientům uloženou finanční hotovost."
Strach o výplaty
Vedení firmy pracovníky vyzvalo, aby své peníze na přechodnou dobu přesunuli na své soukromé konto nebo aby si je vybrali v hotovosti. "Asi přijdeme o nějaké úroky ze spoření. Kvůli pompézní přestavbě paláce abychom se pomalu báli, jestli dostaneme výplatu," řekl jeden ze zaměstnanců, který z obavy před potížemi odmítl sdělit své jméno. Generální ředitel centra František Dušek tvrdí, že jde především o ukončení podnikového spoření. "Pro KCP je podnikové spoření z hlediska ceny peněz na trhu nevýhodné. Vyplácíme úroky, které ale potom od bank nedostaneme. Proto doporučujeme zaměstnancům, aby přesunuli své peníze někam jinam, na dlouhodobý úrok," řekl Dušek. Pražský zastupitel a finanční odborník Jiří Witzany (US) míní, že jde o další signál, že podnikatelský záměr Kongresového centra má značné problémy. "Dopis na mě působí jako poplašná zpráva - samo vedení si tak způsobuje problémy s likviditou. A pokud jde jen o ukončení podnikového spoření, je jednání vedení KCP vůči zaměstnancům neetické. A Škoda pro image KCP z toho bude obrovská," sdělil Witzany. Anonymní zdroj ze společnosti tvrdí, že nedostatek likvidity, tedy málo volných peněz na splácení závazků, už pominul. Podle náměstka primátora Jiřího Paroubka (ČSSD), který je členem dozorčí rady centra, vrátil společnosti peníze jeden z větších dlužníků. Ředitel Dušek tvrdí, že finanční situace centra je nyní dobrá. Nevyloučil však, že v budoucnu se to nebude opakovat.
František Kostlán
Kongresové centrum Praha od svého majitele - hlavního města - vloni získalo úvěr 169 milionů korun v První městské bance a dotací 206 milionů korun. Paroubek chce na podzim projednat v radě i zastupitelstvu další dotaci KCP ve výši 105 milionů korun. Celkový rozpočet na opravu centra byl 2,8 miliardy korun. KCP však původní rozpočet překročí o téměř půl miliardy.
Redakce IN, Luděk Schreib
Dramatický titulek a úvod článku už poněkud vybočuje z reálné situace, i když článek se o reálná fakta opírá. Faktem je, že společnost KCP chce podnikové spoření rušit. Jak nám potvrdil generální ředitel společnosti František Dušek, při velikosti společnosti (počtu vkladatelů) a úrokových sazbách, které společnost vyplácí zaměstnancům, a které naopak dostává od bank, je pro společnost KCP výrazně nevýhodné. Je to otázka pohybu úroků, který z původně „podnikatelsky přijatelného“ spoření udělal postupně prodělečnou záležitost. Proto KCP nechce v podnikovém spoření pokračovat. Ale jak nás ujistit Dušek, není to tak, že by společnost spoření likvidovala okamžitě za každou cenu. „Chceme lidi postupně přesvědčit, aby si své peníze z účtu převedli jinam, to je vše. Jejich vkladům žádné nebezpečí nehrozí“, řekl Dušek dnes ráno.
A tím se dostáváme k podstatnější otázce a to je finanční situace společnosti KCP. Ta měla v minulých týdnech jeden větší problém, který spočíval v tom, že jí nájemce hotelu postaveného v rámci dostavby KCP a vlastněného společností dlužil částku 130 miliónů korun. To komplikovalo finanční situaci společnosti a z toho zřejmě vznikají některé náznaky a spekulace obsažené v článku. Nicméně jak uvedl Dušek, nájemce dodržel dohodu a dluh tento týden splatil v plném rozsahu. Dušek uvedl, že akciová společnost Kongresové centrum Prahy má v této chvíli vyrovnány všechny závazky a nemá potíže s volnými finančními prostředky a likviditou. Problém podnikového spoření se tedy nijak netýká finanční situace společnosti, což potvrdil i náměstek primátora Jiří Paroubek. „Finanční situace společnosti takovéto řešení nevyžaduje“, řekl dnes ráno, kdy jsme ho zastihli už na dovolené. I podle něho tedy jde výhradně o podnikatelskou úvahu vedení společnosti, které dospělo k názoru, že z hlediska rentability nemá zájem tuto aktivitu - podnikové spoření, dále udržovat. A z ekonomického hlediska má nesporně pravdu, protože už delší dobu vyplácí zaměstnancům na úrocích více, než samo inkasuje od bank, kde jsou peníze uloženy. A počet vkladatelů a tím o objem finančních prostředků není takový, aby umožňovat vyšší zhodnocení peněz. Vztahové věci se zaměstnanci, které z tohoto kroku vyplývají, jsou už výhradně interní věcí společnosti a Dušek v této souvislosti znovu zopakoval, že se s lidmi určitě rozumně domluví, přičemž připustil, že informační dopis, který zaměstnanci dostali, a který se objevil v tisku, nebyl formulován nejšťastněji.
Vedení společnosti Kongresové centrum Praha vyzvalo své zaměstnance, aby si vybrali peníze ze svého podnikového spoření. Účet totiž bude podle něj zřejmě prázdný.
PANKRÁC - Má společnost, kterou stoprocentně vlastní hlavní město, potíže se splácením závazků dodavatelům, kteří se vloni podíleli na stavbě a rekonstrukci budov? Nebo se chce jen zbavit nevýhodného podnikového spoření? Obě možnosti vyplývají z dopisu, které vedení společnosti Kongresové centrum Praha zaslalo v červnu zaměstnancům. V dopise se píše: "V současné době probíhá v KCP vypořádání všech zbylých závazků dodavatelům... V souvislosti s tím nelze bohužel vyloučit i přechodný nedostatek likvidity. Tedy situaci, kdy podnikové spoření nebude po přechodnou dobu schopno vyplatit všem klientům uloženou finanční hotovost."
Strach o výplaty
Vedení firmy pracovníky vyzvalo, aby své peníze na přechodnou dobu přesunuli na své soukromé konto nebo aby si je vybrali v hotovosti. "Asi přijdeme o nějaké úroky ze spoření. Kvůli pompézní přestavbě paláce abychom se pomalu báli, jestli dostaneme výplatu," řekl jeden ze zaměstnanců, který z obavy před potížemi odmítl sdělit své jméno. Generální ředitel centra František Dušek tvrdí, že jde především o ukončení podnikového spoření. "Pro KCP je podnikové spoření z hlediska ceny peněz na trhu nevýhodné. Vyplácíme úroky, které ale potom od bank nedostaneme. Proto doporučujeme zaměstnancům, aby přesunuli své peníze někam jinam, na dlouhodobý úrok," řekl Dušek. Pražský zastupitel a finanční odborník Jiří Witzany (US) míní, že jde o další signál, že podnikatelský záměr Kongresového centra má značné problémy. "Dopis na mě působí jako poplašná zpráva - samo vedení si tak způsobuje problémy s likviditou. A pokud jde jen o ukončení podnikového spoření, je jednání vedení KCP vůči zaměstnancům neetické. A Škoda pro image KCP z toho bude obrovská," sdělil Witzany. Anonymní zdroj ze společnosti tvrdí, že nedostatek likvidity, tedy málo volných peněz na splácení závazků, už pominul. Podle náměstka primátora Jiřího Paroubka (ČSSD), který je členem dozorčí rady centra, vrátil společnosti peníze jeden z větších dlužníků. Ředitel Dušek tvrdí, že finanční situace centra je nyní dobrá. Nevyloučil však, že v budoucnu se to nebude opakovat.
František Kostlán
Kongresové centrum Praha od svého majitele - hlavního města - vloni získalo úvěr 169 milionů korun v První městské bance a dotací 206 milionů korun. Paroubek chce na podzim projednat v radě i zastupitelstvu další dotaci KCP ve výši 105 milionů korun. Celkový rozpočet na opravu centra byl 2,8 miliardy korun. KCP však původní rozpočet překročí o téměř půl miliardy.
Redakce IN, Luděk Schreib
Dramatický titulek a úvod článku už poněkud vybočuje z reálné situace, i když článek se o reálná fakta opírá. Faktem je, že společnost KCP chce podnikové spoření rušit. Jak nám potvrdil generální ředitel společnosti František Dušek, při velikosti společnosti (počtu vkladatelů) a úrokových sazbách, které společnost vyplácí zaměstnancům, a které naopak dostává od bank, je pro společnost KCP výrazně nevýhodné. Je to otázka pohybu úroků, který z původně „podnikatelsky přijatelného“ spoření udělal postupně prodělečnou záležitost. Proto KCP nechce v podnikovém spoření pokračovat. Ale jak nás ujistit Dušek, není to tak, že by společnost spoření likvidovala okamžitě za každou cenu. „Chceme lidi postupně přesvědčit, aby si své peníze z účtu převedli jinam, to je vše. Jejich vkladům žádné nebezpečí nehrozí“, řekl Dušek dnes ráno.
A tím se dostáváme k podstatnější otázce a to je finanční situace společnosti KCP. Ta měla v minulých týdnech jeden větší problém, který spočíval v tom, že jí nájemce hotelu postaveného v rámci dostavby KCP a vlastněného společností dlužil částku 130 miliónů korun. To komplikovalo finanční situaci společnosti a z toho zřejmě vznikají některé náznaky a spekulace obsažené v článku. Nicméně jak uvedl Dušek, nájemce dodržel dohodu a dluh tento týden splatil v plném rozsahu. Dušek uvedl, že akciová společnost Kongresové centrum Prahy má v této chvíli vyrovnány všechny závazky a nemá potíže s volnými finančními prostředky a likviditou. Problém podnikového spoření se tedy nijak netýká finanční situace společnosti, což potvrdil i náměstek primátora Jiří Paroubek. „Finanční situace společnosti takovéto řešení nevyžaduje“, řekl dnes ráno, kdy jsme ho zastihli už na dovolené. I podle něho tedy jde výhradně o podnikatelskou úvahu vedení společnosti, které dospělo k názoru, že z hlediska rentability nemá zájem tuto aktivitu - podnikové spoření, dále udržovat. A z ekonomického hlediska má nesporně pravdu, protože už delší dobu vyplácí zaměstnancům na úrocích více, než samo inkasuje od bank, kde jsou peníze uloženy. A počet vkladatelů a tím o objem finančních prostředků není takový, aby umožňovat vyšší zhodnocení peněz. Vztahové věci se zaměstnanci, které z tohoto kroku vyplývají, jsou už výhradně interní věcí společnosti a Dušek v této souvislosti znovu zopakoval, že se s lidmi určitě rozumně domluví, přičemž připustil, že informační dopis, který zaměstnanci dostali, a který se objevil v tisku, nebyl formulován nejšťastněji.
12. července 2001
12. července 2001