Pojem živnosti

Soustavnost znamená, že určitá činnost je provozována trvale nebo opakovaně (např. sezónní prodej), nebo jde o takovou činnost, jejíž realizace nebo dokončení konečného cíle  si vyžaduje delší dobu. Za živnost tedy nelze obecně považovat jednorázovou, příležitostnou nebo nahodilou činnost.

Samostatnost je základním rysem  podnikatelské činnosti odlišující ji od zaměstnaneckého vztahu. Znamená to zejména samostatné rozhodování podnikatele a organizování  jejího výkonu, o jeho jednotlivých dílčích aktivitách a krocích při podnikání, přičemž se neřídí pokyny jiné osoby. Nejedná se však o samostatnost absolutní, neboť je ve své činnosti vázán řadou okolností (např. přáním zákazníka, dodavatelskými vztahy apod.).

Provozování činnosti vlastním jménem - jde v podstatě o požadavek jednoznačné identifikace osoby podnikatele. Podnikatelé vystupují a činí právní úkony při podnikání  pod svou firmou, názvem a jménem a příjmením, a to v závislosti na tom, zda se jedná o osobu zapsanou či nezapsanou v obchodním rejstříku.

Provozování činnosti na vlastní odpovědnost – podnikatel odpovídá za výsledky své podnikatelské činnosti, nemůže ji přenést na jinou osobu (např. na zaměstnance).

Provozování činnosti za účelem dosažení zisku – zde je rozhodující vlastní podnikatelský záměr, t.j. vykonávat činnost s úmyslem docílit svým podnikáním peněžního příjmu nebo-li zisku, přičemž není rozhodující, zda zisku bude skutečně dosaženo. Nerozhoduje ani, k jakému účelu bude zisku použito.

Aby bylo možno považovat určitou činnost za živnost v režimu živnostenského zákona, musí být při jejím provozování naplněny všechny uvedené pojmové znaky. Živnostenský zákon se však nevztahuje na veškerou podnikatelskou, resp. výdělečnou činnost. Z jeho působnosti jsou vyloučeny činnosti, které nejsou živnostmi, ač v zásadě splňují všechny pojmové znaky živnosti, ale jejich podřazení živnostenskému zákonu by bylo vzhledem k jejich povaze nebo významu nevhodné a které vyžadují zvláštní právní úpravu. Taxativní výčet činnosti vyloučených z režimu živnostenského zákona je uveden v § 3.

Kdo chce na území České republiky podnikat v režimu živnostenského zákona, musí podat ohlášení živnosti či žádost o koncesi obecnímu  živnostenskému úřadu. Pro vznik živnostenského oprávnění a provozování živnosti musí splňovat podmínky stanovené živnostenským zákonem. Rozhodující  je určení předmětu živnostenského podnikání, neboť jeho vymezení má zásadní význam pro specifikaci živnosti a v návaznosti na to pro určení, zda vedle splnění všeobecných podmínek bude vyžadováno i splnění zvláštních podmínek provozování živnosti.