Pokuty už v rozpočtu

Mladá fronta Dnes - 7. 8. 2001

Praha - Peníze soukromých vlastníků a investorů často zachraňují chráněné objekty, na jejichž opravu nemá město či stát peníze. Občas však památky spíš doplácejí na bezohlednost investorů.
Příkladem investora, který se zajímá především o využití památek je Sebastian Pawlovski muž, který dnes získává v centru jednu lukrativní nemovitost za druhou. Švýcarský podnikatel prohlašuje, že by památkáři historické jádro měli chránit ještě důsledněji. "Právě přísný dohled bezesporu zaručuje, že je Praha stále krásná," tvrdí Pawlovski.
Odborníci však bývají z projektů spjatých s jeho vklady nervózní. Není prý zrovna příkladem citlivého investora. Sporná je třeba probíhající rekonstrukce malostranské Hergetovy cihelny. Z poslední dochované cihelny z osmnáctého století byla bez vědomí památkářů odstraněna pozdně barokní klenba. "O ničení objektu jsem nevěděl," prohlásil tehdy Pawlovski a následně se rozešel s projektantem i stavební firmou, která klenby zdemolovala.
"V cihelně jsou i další zásahy, které jsou sice součástí původního projektu, ale znamenají závažný precedens v opravě památek," tvrdí jednatel Klubu za starou Prahu Richard Biegel. Na straně k řece prorazili dělníci v přízemí velké podloubí. "To však s historickou podobou památky nijak nesouvisí. Vzniklo zřejmě kvůli zatraktivnění budoucí restaurace získá tak více míst s výhledem na Karlův most. Nabízí se otázka, zda právě oblouky arkád nebyly důvodem demolice barokních kleneb," uvedl Biegel.
Necitlivému přístupu investorů nahrává i legislativa. Nepovolený zásah do památky je může stát nejvýše pět set tisíc korun. To však jen v případě národních kulturních památek typu Karlova mostu, kterých je v metropoli asi čtyřicet. U kostelů, měšťanských domů a ostatních zhruba čtyř tisíc památek mohou příslušní úředníci stanovit pokutu do sta tisíc korun. "V rozpočtech v řádově desítkách milionů korun je tato částka už jednoduše zakalkulována s
vědomím, že budoucí rentabilní provoz výdaje bohatě vrátí," konstatuje Richard Biegl.
V extrémních případech nezájmu vlastníka je možné památku vyvlastnit. "Nevzpomínám si však, že by se tato možnost využila v praxi," konstatuje Miloš Solař ze Státního ústavu památkové péče."
Odpovědnost za neadekvátní zásahy do památek však neleží jen na investorech. "Aktivní spolupráce mezi dravými investory a orgány, které mají bránit poškozování historických hodnot Prahy, je zarážející. Mohu připomenout ostudný případ projektu zastupitelského úřadu ve Stromovce či nejnovější projekt na vylepšení pankrácké pláně mrakodrapy," vypočítává ředitel Státního ústavu památkové péče Josef Štulc.
Podle jeho názoru příslušné odbory magistrátu neplní svoji zákonnou úlohu dost
energicky a benevolentně doporučují výjimky z územního plánu. "O příčinách tohoto jednání se můžeme pouze domýšlet," dodává Štulc.
Úvahy o korupci však nepotvrdil s tím, že jde o soukromé podezření. Na odboru památkové péče se nenašel nikdo, kdo by se k jeho výhradám vyjádřil. Všichni kompetentní jsou na dovolené.
BIBIANA BEŇOVÁ