Poprvé se sešla expertní skupina k exhumaci ostatků Zdeny Mašínové
Pod vedením radní pro sociální a zdravotní politiku Mileny Johnové se poprvé sešla expertní skupina, jejímž úkolem je zjistit podmínky pro případnou exhumaci ostatků Zdeny Mašínové. Prvním krokem expertů je důkladný archivní výzkum. Tento postup magistrátu potvrdil i Národní památkový ústav.
- 2 minuty čtení
„Mám radost, že jsme se dohodli na konkrétních krocích, o nichž budu velmi ráda informovat paní Mašínovou. Nejprve nás v souladu s Národním památkovým ústavem, který jsme požádali o stanovisko, čeká důkladný archivní výzkum. Naše výchozí pozice je obtížná, protože důležité dokumenty byly ztraceny a k dalším archivním zdrojům týkajícím se osudů ostatků obětí komunistické diktatury je velmi obtížný přístup,“ řekla radní Milena Johnová.
Historici a archiváři tedy z pověření hlavního města zamíří hned do několika institucí a v následujících týdnech budou hledat v doposud neprobádaných a historikům jinak obtížně přístupných materiálech. Archivní výzkum bude pro další kroky klíčový. „Podle ústního svědectví, které se podařilo paní Mašínové ml. získat, byly ostatky její maminky v roce 1956 uloženy do nejsvrchnější úrovně jednoho z hromadných dětských hrobů. Badatelé se nyní pokusí nalézt další zdroje, které by detaily pohřbení ostatků pomohly přiblížit,“ vysvětlila Milena Johnová.
Expertní skupina svolaná radní se poprvé sešla v úterý 7. května 2019. Vedením archívního bádání byli pověřeni PhDr. Alena Šimánkovou, archivářka Národního archivu, a PhDr. Petr Blažek, Ph.D., historik Centra pro dokumentaci totalitních režimů.
Jak uvedl v odborném vyjádření Národní památkový ústav, dokumentace k hrobům se nedochovala s výjimkou hrobu čísla 16, ze kterého byly před pěti lety vyzvednuty ostatky pátera Toufara. Na ďáblickém hřbitově se podle svědectví pracovníků hřbitova zapsaných v roce 1968 nalézalo minimálně 70 až 72 společných hrobů, do kterých bylo podle odhadů pohřbeno 10 až 15 tisíc lidí. Na hřbitově v Ďáblicích skončily ostatky nejen politických vězňů, ale i dětí narozených ve věznicích, neidentifikovaných sebevrahů nebo dětí zemřelých při porodu.
„Hromadné hroby na ďáblickém hřbitově jsou připomínkou zrůdnosti nacistického a komunistického režimu. Nesmíme zapomenout na žádného člověka, s jehož ostatky zločinné režimy tak ostudně naložily. Připravujeme proto také novou koncepci rozvoje pohřebnictví, která počítá také s tím, že se podobná smutná místa jako hromadné hroby v Ďáblicích změní v památníky,“ uzavřela Milena Johnová.
Složení expertní skupiny:
(v abecedním pořadí)
- PhDr. Petr Blažek, Ph.D., historik, Centrum pro dokumentaci totalitních režimů
- PhDr. Tomáš Bouška, PhD., zakladatel projektu Političtí vězni
- Mgr. Martin Červený, zástupce ředitele IPRu
- Mgr. Jan Havrda, vedoucí oddělení archeologických výzkumů odboru archeologie Národního památkového ústavu v Praze
- Mgr. Petr Jíša, ředitel odboru Archiv hl. m. Prahy
- Karel Kobliha, ředitel Správy pražských hřbitovů
- Ing. Jiří Línek, předseda Sdružení bývalých politických vězňů
- PhDr. Jaroslav Podliska, PhD., vedoucí Odboru archeologie Národního památkového ústavu v Praze, který zajišťoval exhumaci ostatků faráře Josefa Toufara.
- PhDr. Alena Šimánková, archivářka z Národního archivu
- PhDr. Prokop Tomek, PhD., historik, Vojenský historický ústav Praha