Postavení občana HMP a MČ-článek náměstka primátora hl. m. Prahy Rudolfa Blažka, uveřejněný v Listech hl. m. Prahy, čísle květen 2006

Postavení občana hlavního města Prahy a městských částí upravuje část zákona č. 131/2000 Sb. o hlavním městě Praze ve znění pozdějších předpisů. Podle něj je občanem HMP fyzická osoba, která je státním občanem ČR a v Praze je přihlášena k trvalému pobytu. Tato osoba je zároveň i občanem příslušné městské části.

Postavení občana HMP a MČ

 

 

 

Listy hlavního města Prahy | 2.5.2006 | rubrika: Pražské zpravodajství | strana: 4 | autor: Mgr. Rudolf Blažek

pRávNí mINImUm občANA pRAhy

Postavení občana hlavního města Prahy a městských částí upravuje část zákona č. 131/2000 Sb. o hlavním městě Praze ve znění pozdějších předpisů. Podle něj je občanem HMP fyzická osoba, která je státním občanem ČR a v Praze je přihlášena k trvalému pobytu. Tato osoba je zároveň i občanem příslušné městské části.

Dosáhl-li občan hlavního města Prahy věku 18 let, má právo volit a být volen do zastupitelstva hlavního města Prahy či hlasovat v místním referendu, jehož předmětem jsou záležitosti spadající do samostatné působnosti Prahy. Tento občan má také právo například požadovat projednání určité záležitosti v oblasti samostatné působnosti radou hlavního města Prahy nebo zastupitelstvem hlavního města Prahy, na zasedání zastupitelstva pak vyjadřovat svá stanoviska, nahlížet do městského rozpočtu a do závěrečného účtu hospodaření města za uplynulý kalendářní rok.
Občanských práv má z hlediska zákona o hlavním městě Praze hodně. Může například nahlížet do usnesení a zápisů z jednání zastupitelstva, usnesení magistrátní rady a jejích komisí či výborů pražského zastupitelstva. Může ale také orgánům hlavního města podávat své návrhy, připomínky a podněty. Takovýto podnět, připomínka či návrh se musejí vyřídit bezodkladně, maximální zákonem stanovená lhůta je v tomto případě 60 dní. Občan hlavního města Prahy se může také vyjadřovat k návrhu rozpočtu hlavního města Prahy a k jejímu závěrečnému účtu za uplynulý kalendářní rok, a to buď písemně ve stanovené lhůtě, nebo ústně na zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy. Zákon, o kterém je dnes řeč, upravuje také postavení občana městské části, jestliže jde o práva shodná s právy občana hlavního města Prahy, ale pouze omezená územím dané městské části. Uvedená oprávnění má i fyzická osoba, která dosáhla věku 18 let, je cizím státním občanem a je hlášena k trvalému pobytu v hlavním městě Praze nebo městské části, stanovíli tak mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena. Stejná práva, kromě nároku volit a být volen do zastupitelstva a účastnit se referenda, mají i dospělí lidé, kteří na území hlavního města vlastní nějakou nemovitost. A jaká práva mají čestní občané pražští? Ti, kteří se významnou měrou zasloužili o rozvoj hlavního města Prahy, a kterým byl proto udělen titul čestného občana, mají například právo vyjadřovat na zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy svá stanoviska. Titul čestného občanství však není jediným oceněním, které je možné získat. Například za významnou uměleckou, vědeckou či jinou činnost se vztahem k hlavnímu městu může být udělena tzv. Cena hlavního města Prahy.
O udělení této ceny rozhoduje, stejně jako v případě čestného občanství, pražské zastupitelstvo. V rámci své působnosti může tato ocenění udělit i městská část - jedná se tedy o čestné občanství dané městské části. Zcela výjimečným institutem je pak cena primátora hlavního města Prahy, kterou zákon výslovně neupravuje, ale umožňuje: ta je udělována za záchranu lidských životů, výtvarných, kulturních a materiálních hodnot a za mimořádné osobní činy obyvatel hlavního města Prahy.

Foto popis|

O autorovi| Mgr. Rudolf Blažek, náměstek primátora pro oblast legislativy

10. května 2006
10. května 2006