Praha: bohatý evropský region
Večerník Praha - 4.4.2003
Podtitulek: S primátorem Pavlem Bémem o třech základních a prvořadých tématech hlavního města
Primátor Pavel Bém má po zhruba sto dvaceti dnech strávených v čele města první možnost na chvíli se zastavit a pokusit se o dílčí bilancování. Jaká je Praha očima muže, který má možnost její chod ovlivňovat? Co se o Pražanech za tu dobu dozvěděl? Primátor vytipoval tři témata, která jsou podle jeho názoru v současnosti aktuální a pro život Pražanů významná. Některé konkrétní představy budou možná pro Pražany překvapením.
Tři čtvrtě roku po povodni
Od loňských povodní uběhlo skoro osm měsíců a Praha se dosud potýká s následky živel- né katastrofy. Má vůbec město peníze a prostředky na to, aby se jednou s následky pohromy vypořádalo zcela?
Praha stále důsledky povodně cítí. A to přesto, že jsme splnili slib, že k poslednímu březnu budou zprovozněny všechny trasy metra. Vltava a její říční koryto jsou stále poměrně dramaticky postiženy a pohled na levý i pravý břeh Vltavy neskýtá žádné velké potěšení. Je to logické, protože na podzim veškeré aktivity, energie a finanční prostředky šly na urychlené odstraňování následků povodní, a ne na běžnou údržbu města. Logickým následkem je nyní fakt, že Praha je s přicházejícím jarem obnažena v nedbalkách a jen málokomu se může líbit kvalita a úroveň veřejné čistoty. Ale dnes už není možné vymlouvat se jen na to, že to zavinila povodeň. Mým přáním je, aby do poloviny května byla Praha opět relativně čistým městem, kde oba břehy Vltavy budou vyčištěny a rekultivovány.
Máte už konkrétní představu, kolik peněz si odstranění následků povodně vyžádá? Škody v metru, přestože ještě celkovou výši neznáme do poslední koruny, přesáhnou sedm miliard. Škody na ostatním majetku města budou minimálně ve stejné výši - to je asi 15 miliard na účtu obecního majetku. Minimálně stejná výše je na majetku soukromém. To uvádím proto, že i fyzické a právnické osoby jsou legitimním příjemcem různých úvěrů, které zprostředkovává město.
Nejdramatičtější situace je stále v Lahovicích a Lahovičkách, kde někteří obyvatelé hlavnímu městu vyčítají, že je případné další povodně postihnou stejně tragicky jako loni. Skutečně jste tuto část města odepsali tím, že není zahrnuta do právě budovaného systému protipovodňových opatření? Moderní technologie a odborné závěry, které máme k dispozici, jsou poměrně jednoznačné. V zásadě říkají, že v některých lokalitách původních rozlivových zón není možné stoprocentně chránit rezidenční oblasti. Možná může někdo namítnout, že tam vlastně nikdy neměly být. Ale to je jiná otázka. Dnes však s určitostí víme, že chránit stoprocentně tyto oblasti před pětisetletou vodou není možné, protože není možné vybudovat osmi či devítimetrové hráze a zapomenout na to, že v takovém případě tam pronikne spodní voda. Ta se tak koneckonců dostala i do Karlína. Katastrofa, která vloni prošla Prahou, je srovnatelná snad jen s povodní z 26. března 1845, kdy bylo vystěhováno 1757 rodin, což tehdy odpovídalo asi 7500 osobám.
Ale to neznamená, že podobná povodeň nemůže Prahu postihnout znova, a třeba podstatně dříve než za pět set let. Umíte lidem z Lahovic jasně odpovědět, co s nimi bude dál? Netýká se to jen Lahovic a Lahoviček, ale také třeba Sedlce a Troje. I tam jsou v podobné situaci, kdy sice město jistá protipovodňová opatření již dělá, ale na druhé straně při pětisetleté vodě nemáme technologii a finanční prostředky na to, abychom jim v takové situaci zaručili, že budou do domu vcházet a vycházet suchou nohou. To prostě neumíme.
Máte pro obyvatele těchto oblastí radu, jak se mají do budoucna zachovat? Některé rodiny tam i nadále chtějí bydlet, ale od městské rady očekávají, že se o ně postará do té míry, aby je už nikdy pětisetletá voda neohrožovala. Těm otevřeně říkám: Neumíme vás tak ochránit. Pak jsou lidé, kteří mají z vody strach a nechtějí riskovat další povodeň a říkají: Pomozte nám situaci vyřešit. Těm můžeme vytvořit podmínky, aby byli schopni si takový dům vybudovat jinde - umíme zprostředkovat vyhledání náhradních pozemků a nabízet je za nekomerční ceny, ale nemůžeme dát kus za kus. Pak jsou například lidé v pokročilém seniorském věku, kteří tam už nechtějí bydlet, ale nemají peníze ani energii na to postavit si nový dům. Těm můžeme nabídnout byt z fondu, který má hlavní město k dispozici. Jsou však i takoví, kteří by se nejraději vystěhovali někam jinam, ale majetek, který opouštějí, chtějí zhodnotit, tedy prodat. Oni nám říkají: Zajistěte pro nás ochranu před pětisetletou vodou, protože ta bude garancí, že náš dům bude mít na reálném trhu nějakou hodnotu. A těm my říkáme: Rádi bychom vám pomohli, ale neumíme to. Jednání s touto skupinou povodněmi postižených obyvatel jsou nejtvrdší.
Vstupem do EU lze jen získat
Může nám v podobných situacích v budoucnu prospět to, že se Praha spolu s Českou republikou stane právoplatným členem Evropské unie? Praha může vstupem do Evropské unie jen získat. To, co získat musí, jsou zdroje unie. A to přesto, že se Praha řadí mezi bohaté evropské regiony, dnes totiž generuje skoro čtvrtinu hrubého domácího produktu České republiky, takže hlavní město je vlastně jakousi hnací silou české ekonomiky. Z ekonomické síly Prahy má profit každý další region tak, že Praha vytváří finanční zdroje, které dostává i stát, a ten je následně může přerozdělovat do chudších regionů. A to je vlastně princip solidarity Evropské unie. Nyní však společně s primátory a starosty dalších evropských metropolí tvrdě lobbujeme za to, aby se pohled na hnací síly národních ekonomik změnil a nebyl takto úzkoprsý a jednosměrný. A myslím, že máme reálnou šanci dosáhnout nějakých změn. Ale Evropská unie nabízí kromě strukturálních fondů ještě fondy soudržnosti nebo kohezní, které umožňují čerpat finanční prostředky například na rozvoj lidských zdrojů a pracovního trhu, ale i na řešení následků různých živelných katastrof, včetně povodní. A tady má Praha obrovskou šanci.
Už pro Prahu v evropských strukturách lobbujete? Lobbujeme, ale musím říct, že máme trochu zpoždění. Nicméně jsem přesvědčen, že se vstupem do unie otevírá šance získat pro Prahu možnost umístit v ní některá ze správních či administrativních rozhodovacích center Evropské unie. To může zpětně přinést řadu výhod. Vidíme to na příkladu Bruselu, který je jakýmsi hlavním městem Evropské unie. To mu dává ohromnou šanci být v centru dění, být u procesu rozdělování finančních zdrojů. Není náhoda, že právě v tomto městě nalezneme množství diplomatických misí, ale i regionálních a městských zastoupení. Bylo by naivní si myslet, že Praha se stane jakousi konkurencí Bruselu, ale na druhé straně jsem přesvědčen, že můžeme zabojovat o některá správní centra.
Posílilo by prestiž města, kdyby se v Praze natrvalo usídlily významné světové celebrity? Praha je v současnosti vyhledávaným městem pro evropské i světové celebrity - už dnes sem například některé hvězdy filmu přijíždějí a uvažují o tom, jak zde sehnat nějakou nemovitost. Když se však podíváte na trh s nemovitostmi v Praze v současné době, zjistíte, že svojí úrovní cen převyšuje i takové evropské metropole, jako je Paříž, a blíží se Londýnu. Cena nemovitostí tak do značné míry předurčuje atraktivitu a zájem o Prahu, protože i celebrity počítají, kolik je to bude stát. Takže pokud se trh s nemovitostmi v Praze nějakým zásadním způsobem nepohne, nemůžeme očekávat masivní příliv slavných jmen.
Zklidníme centrum města
Nedávno jste se vrátil z Londýna. Inspirovala vás tato návštěva například k tomu, že po jeho vzoru zavedete i v Praze poplatky za průjezd historickým centrem města? Londýn je první evropskou metropolí, která přichází se zpoplatněním průjezdu historickým centrem. Londýnský systém funguje na principu denních, měsíčních nebo ročních propustek, které si musíte zaplatit, a digitální kamerový systém monitoruje, zda jste poctivým návštěvníkem města. Na druhou stranu instalační náklady na jeho zavedení byly obrovské, a to si Praha dnes těžko může dovolit. Nějaká forma zpoplatnění vjezdu do historického centra bude asi jednou nutná.
Existuje už jasná představa, jak a kde to udělat? Půjdeme spíše českou cestou, kterou známe pod pojmem silniční známka. Zpoplatnění si umím představit při průjezdu historickým centrem města anebo u některých expresních okruhů, které se nyní budují. Možná budeme hledat nějakou formu zpoplatnění u vnitřního silničního okruhu. Nejčastěji citovaná při uvažovaném omezení průjezdu městem jsou obě nábřeží, tam nás také možná jednou čeká zpoplatněný vjezd.
Je to reálné už v příštích letech? Priority, které dnes před námi stojí, jsou urychlené dokončení výstavby městského okruhu, který bude chránit historické centrum města a který omezí průjezd na levobřežní i pravobřežní komunikaci. Ty jsou dnes nejzatíženější. Za druhé zklidníme historické centrum Prahy, například prodlužováním pěších zón, jiný způsob omezení dopravy je vidět v Dlouhé třídě pomocí zpomalovacích prahů. Za třetí dokončíme tranzitní silniční okruh kolem Prahy s cílem odvést dopravu nejen mimo historické centrum, ale i mimo rezidenční čtvrti. Prodloužíme městskou hromadnou dopravu směrem na Prosek a Letňany (trasa metra C), ale prodlužovat se bude i trasa A na západním a východním konci. Pomůže také výstavba tramvajové trati na Barrandov. Hodně z toho by mohlo fungovat už v roce 2007 nebo 2008. Nejoptimističtější scénáře předpokládají, že zhruba 75 procent této dopravní infrastruktury by mohlo být v provozu za pět až šest let.
Pavel Bém
narozen 18. 7. 1963 v Praze
ženatý, má dva syny
vystudoval fakultu všeobecného lékařství UK v Praze
pracoval v psychiatrické léčebně Kosmonosy, protialkoholním oddělené psychiatrické kliniky FVL
199798 generální sekretář Meziresortní protidrogové komise
199882 starosta Prahy 6
od 28. listopadu 2003 primátor hlavního města
Podtitulek: S primátorem Pavlem Bémem o třech základních a prvořadých tématech hlavního města
Primátor Pavel Bém má po zhruba sto dvaceti dnech strávených v čele města první možnost na chvíli se zastavit a pokusit se o dílčí bilancování. Jaká je Praha očima muže, který má možnost její chod ovlivňovat? Co se o Pražanech za tu dobu dozvěděl? Primátor vytipoval tři témata, která jsou podle jeho názoru v současnosti aktuální a pro život Pražanů významná. Některé konkrétní představy budou možná pro Pražany překvapením.
Tři čtvrtě roku po povodni
Od loňských povodní uběhlo skoro osm měsíců a Praha se dosud potýká s následky živel- né katastrofy. Má vůbec město peníze a prostředky na to, aby se jednou s následky pohromy vypořádalo zcela?
Praha stále důsledky povodně cítí. A to přesto, že jsme splnili slib, že k poslednímu březnu budou zprovozněny všechny trasy metra. Vltava a její říční koryto jsou stále poměrně dramaticky postiženy a pohled na levý i pravý břeh Vltavy neskýtá žádné velké potěšení. Je to logické, protože na podzim veškeré aktivity, energie a finanční prostředky šly na urychlené odstraňování následků povodní, a ne na běžnou údržbu města. Logickým následkem je nyní fakt, že Praha je s přicházejícím jarem obnažena v nedbalkách a jen málokomu se může líbit kvalita a úroveň veřejné čistoty. Ale dnes už není možné vymlouvat se jen na to, že to zavinila povodeň. Mým přáním je, aby do poloviny května byla Praha opět relativně čistým městem, kde oba břehy Vltavy budou vyčištěny a rekultivovány.
Máte už konkrétní představu, kolik peněz si odstranění následků povodně vyžádá? Škody v metru, přestože ještě celkovou výši neznáme do poslední koruny, přesáhnou sedm miliard. Škody na ostatním majetku města budou minimálně ve stejné výši - to je asi 15 miliard na účtu obecního majetku. Minimálně stejná výše je na majetku soukromém. To uvádím proto, že i fyzické a právnické osoby jsou legitimním příjemcem různých úvěrů, které zprostředkovává město.
Nejdramatičtější situace je stále v Lahovicích a Lahovičkách, kde někteří obyvatelé hlavnímu městu vyčítají, že je případné další povodně postihnou stejně tragicky jako loni. Skutečně jste tuto část města odepsali tím, že není zahrnuta do právě budovaného systému protipovodňových opatření? Moderní technologie a odborné závěry, které máme k dispozici, jsou poměrně jednoznačné. V zásadě říkají, že v některých lokalitách původních rozlivových zón není možné stoprocentně chránit rezidenční oblasti. Možná může někdo namítnout, že tam vlastně nikdy neměly být. Ale to je jiná otázka. Dnes však s určitostí víme, že chránit stoprocentně tyto oblasti před pětisetletou vodou není možné, protože není možné vybudovat osmi či devítimetrové hráze a zapomenout na to, že v takovém případě tam pronikne spodní voda. Ta se tak koneckonců dostala i do Karlína. Katastrofa, která vloni prošla Prahou, je srovnatelná snad jen s povodní z 26. března 1845, kdy bylo vystěhováno 1757 rodin, což tehdy odpovídalo asi 7500 osobám.
Ale to neznamená, že podobná povodeň nemůže Prahu postihnout znova, a třeba podstatně dříve než za pět set let. Umíte lidem z Lahovic jasně odpovědět, co s nimi bude dál? Netýká se to jen Lahovic a Lahoviček, ale také třeba Sedlce a Troje. I tam jsou v podobné situaci, kdy sice město jistá protipovodňová opatření již dělá, ale na druhé straně při pětisetleté vodě nemáme technologii a finanční prostředky na to, abychom jim v takové situaci zaručili, že budou do domu vcházet a vycházet suchou nohou. To prostě neumíme.
Máte pro obyvatele těchto oblastí radu, jak se mají do budoucna zachovat? Některé rodiny tam i nadále chtějí bydlet, ale od městské rady očekávají, že se o ně postará do té míry, aby je už nikdy pětisetletá voda neohrožovala. Těm otevřeně říkám: Neumíme vás tak ochránit. Pak jsou lidé, kteří mají z vody strach a nechtějí riskovat další povodeň a říkají: Pomozte nám situaci vyřešit. Těm můžeme vytvořit podmínky, aby byli schopni si takový dům vybudovat jinde - umíme zprostředkovat vyhledání náhradních pozemků a nabízet je za nekomerční ceny, ale nemůžeme dát kus za kus. Pak jsou například lidé v pokročilém seniorském věku, kteří tam už nechtějí bydlet, ale nemají peníze ani energii na to postavit si nový dům. Těm můžeme nabídnout byt z fondu, který má hlavní město k dispozici. Jsou však i takoví, kteří by se nejraději vystěhovali někam jinam, ale majetek, který opouštějí, chtějí zhodnotit, tedy prodat. Oni nám říkají: Zajistěte pro nás ochranu před pětisetletou vodou, protože ta bude garancí, že náš dům bude mít na reálném trhu nějakou hodnotu. A těm my říkáme: Rádi bychom vám pomohli, ale neumíme to. Jednání s touto skupinou povodněmi postižených obyvatel jsou nejtvrdší.
Vstupem do EU lze jen získat
Může nám v podobných situacích v budoucnu prospět to, že se Praha spolu s Českou republikou stane právoplatným členem Evropské unie? Praha může vstupem do Evropské unie jen získat. To, co získat musí, jsou zdroje unie. A to přesto, že se Praha řadí mezi bohaté evropské regiony, dnes totiž generuje skoro čtvrtinu hrubého domácího produktu České republiky, takže hlavní město je vlastně jakousi hnací silou české ekonomiky. Z ekonomické síly Prahy má profit každý další region tak, že Praha vytváří finanční zdroje, které dostává i stát, a ten je následně může přerozdělovat do chudších regionů. A to je vlastně princip solidarity Evropské unie. Nyní však společně s primátory a starosty dalších evropských metropolí tvrdě lobbujeme za to, aby se pohled na hnací síly národních ekonomik změnil a nebyl takto úzkoprsý a jednosměrný. A myslím, že máme reálnou šanci dosáhnout nějakých změn. Ale Evropská unie nabízí kromě strukturálních fondů ještě fondy soudržnosti nebo kohezní, které umožňují čerpat finanční prostředky například na rozvoj lidských zdrojů a pracovního trhu, ale i na řešení následků různých živelných katastrof, včetně povodní. A tady má Praha obrovskou šanci.
Už pro Prahu v evropských strukturách lobbujete? Lobbujeme, ale musím říct, že máme trochu zpoždění. Nicméně jsem přesvědčen, že se vstupem do unie otevírá šance získat pro Prahu možnost umístit v ní některá ze správních či administrativních rozhodovacích center Evropské unie. To může zpětně přinést řadu výhod. Vidíme to na příkladu Bruselu, který je jakýmsi hlavním městem Evropské unie. To mu dává ohromnou šanci být v centru dění, být u procesu rozdělování finančních zdrojů. Není náhoda, že právě v tomto městě nalezneme množství diplomatických misí, ale i regionálních a městských zastoupení. Bylo by naivní si myslet, že Praha se stane jakousi konkurencí Bruselu, ale na druhé straně jsem přesvědčen, že můžeme zabojovat o některá správní centra.
Posílilo by prestiž města, kdyby se v Praze natrvalo usídlily významné světové celebrity? Praha je v současnosti vyhledávaným městem pro evropské i světové celebrity - už dnes sem například některé hvězdy filmu přijíždějí a uvažují o tom, jak zde sehnat nějakou nemovitost. Když se však podíváte na trh s nemovitostmi v Praze v současné době, zjistíte, že svojí úrovní cen převyšuje i takové evropské metropole, jako je Paříž, a blíží se Londýnu. Cena nemovitostí tak do značné míry předurčuje atraktivitu a zájem o Prahu, protože i celebrity počítají, kolik je to bude stát. Takže pokud se trh s nemovitostmi v Praze nějakým zásadním způsobem nepohne, nemůžeme očekávat masivní příliv slavných jmen.
Zklidníme centrum města
Nedávno jste se vrátil z Londýna. Inspirovala vás tato návštěva například k tomu, že po jeho vzoru zavedete i v Praze poplatky za průjezd historickým centrem města? Londýn je první evropskou metropolí, která přichází se zpoplatněním průjezdu historickým centrem. Londýnský systém funguje na principu denních, měsíčních nebo ročních propustek, které si musíte zaplatit, a digitální kamerový systém monitoruje, zda jste poctivým návštěvníkem města. Na druhou stranu instalační náklady na jeho zavedení byly obrovské, a to si Praha dnes těžko může dovolit. Nějaká forma zpoplatnění vjezdu do historického centra bude asi jednou nutná.
Existuje už jasná představa, jak a kde to udělat? Půjdeme spíše českou cestou, kterou známe pod pojmem silniční známka. Zpoplatnění si umím představit při průjezdu historickým centrem města anebo u některých expresních okruhů, které se nyní budují. Možná budeme hledat nějakou formu zpoplatnění u vnitřního silničního okruhu. Nejčastěji citovaná při uvažovaném omezení průjezdu městem jsou obě nábřeží, tam nás také možná jednou čeká zpoplatněný vjezd.
Je to reálné už v příštích letech? Priority, které dnes před námi stojí, jsou urychlené dokončení výstavby městského okruhu, který bude chránit historické centrum města a který omezí průjezd na levobřežní i pravobřežní komunikaci. Ty jsou dnes nejzatíženější. Za druhé zklidníme historické centrum Prahy, například prodlužováním pěších zón, jiný způsob omezení dopravy je vidět v Dlouhé třídě pomocí zpomalovacích prahů. Za třetí dokončíme tranzitní silniční okruh kolem Prahy s cílem odvést dopravu nejen mimo historické centrum, ale i mimo rezidenční čtvrti. Prodloužíme městskou hromadnou dopravu směrem na Prosek a Letňany (trasa metra C), ale prodlužovat se bude i trasa A na západním a východním konci. Pomůže také výstavba tramvajové trati na Barrandov. Hodně z toho by mohlo fungovat už v roce 2007 nebo 2008. Nejoptimističtější scénáře předpokládají, že zhruba 75 procent této dopravní infrastruktury by mohlo být v provozu za pět až šest let.
Pavel Bém
narozen 18. 7. 1963 v Praze
ženatý, má dva syny
vystudoval fakultu všeobecného lékařství UK v Praze
pracoval v psychiatrické léčebně Kosmonosy, protialkoholním oddělené psychiatrické kliniky FVL
199798 generální sekretář Meziresortní protidrogové komise
199882 starosta Prahy 6
od 28. listopadu 2003 primátor hlavního města
4. dubna 2003
4. dubna 2003