Praha je nejbezpečnějším krajem v republice – loňský rok nepřinesl ani jednu smrtelnou nehodu cyklisty
Každý pátý Pražan alespoň jednou měsíčně jezdí po Praze na kole, cyklistů jev hlavním městě téměř čtvrt milionu. Oproti roku 2002 je tu o sedm procent více jízdních kol. Vyplývá to z výzkumu agentury GfK, provedeného na žádost Magistrátu hl. m. Prahy a Technické správy komunikací.
- 4 minuty čtení
Každý pátý Pražan alespoň jednou měsíčně jezdí po Praze na kole, cyklistů je v hlavním městě téměř čtvrt milionu. Oproti roku 2002 je tu o sedm procent více jízdních kol. Vyplývá to z výzkumu agentury GfK, provedeného na žádost Magistrátu hl. m. Prahy a Technické správy komunikací.
Cyklistické cestování po Praze se, na rozdíl od jiných krajů, dá označit za velmi bezpečné, alespoň podle dopravní statistiky, která se zaměřila na loňské nehody cyklistů. V roce 2008 nebyla v metropoli hlášena jediná smrtelná nehoda cyklisty. „Mezi hlavní důvody patří pokroky ve výstavbě cyklistické infrastruktury. Praha také jako jediný kraj nepřerušila výchovu BESIPu, valná většina komunikací je osvětlena
a platí na nich maximálně padesátikilometrová rychlost,“ uvedl radní pro životní prostředí Petr Štěpánek.
Rok 2008 |
ČR |
Hlavní město Praha |
Středočeský kraj |
Jihočeský kraj |
Západočeský kraj |
Severočeský kraj |
Východočeský kraj |
Jihomoravský kraj |
Severomoravský kraj |
Smrtelné nehody cyklistů |
77 |
0 |
10 |
4 |
6 |
5 |
11 |
15 |
26 |
Zdroj: Policie ČR
Cyklistická doprava v Praze:
Cyklistická doprava začíná být v Praze vnímána jako regulérní a stále užívanější alternativa městské dopravy, v reakci na tento trend navýšila Praha od roku 2004 rozpočet určený na rozvoj cyklistické dopravy více než trojnásobně. Byla zřízena samostatná Komise Rady hlavního města Prahy pro cyklistickou dopravu a rozšířen systém cyklotras. Stále více se prosazuje integrace cyklistické dopravy do hlavního dopravního prostoru pomocí bezpečných řešení.
V roce 2008 dosáhly prostředky investované do rozvoje cyklistické infrastruktury výše 60 mil. Kč. Řada inovací je budována s využitím financování z fondů EU, např.: stezka podél Vyšehradské skály, lávka na Císařský ostrov, podjezd Mánesova mostu na Klárově, přemostění Vltavy jako součást okruhu v Lahovicích, využití opuštěných tratí ČD i vleček atd.
Technická správa komunikací hl. m. Prahy eviduje v roce 2008 41 samostatných dokončených akcí. Za rok 2008 bylo postaveno a vyznačeno 18,14 km cyklostezek, 5,9 km cyklopruhů a 25,92 km cyklotras. V rámci údržby a oprav bylo realizováno 42 akcí.
V roce 2008 byly uvedeny do provozu tyto významné stezky:
Malá Chuchle – Lahovice (financování z fondů EU) (1,14 km)
Podolské nábřeží (0,80 km)
Zličín – Sobín (3,0 km)
Praha 11 (5,90 km)
Modřany – Cholupice (0,90 km)
Pelc Tyrolka – Kolčavka (2,90 km)
Kačerov – Záběhlice (0,50 km)
Šeberov (1,20 km)
Významným prvkem ochrany cyklistů v hlavním dopravním prostoru byly cyklopruhy:
Korunní (jednosměrka) (0,12 km), Vršovická (1,52 km), Pobřežní I. a II. Etapa (1,20 km), Černý most (0,55 km), okolí metra Letňany (0,75 km), Na Vrstvách (jednosměrka) (0,21 km), Vinohradská (0,80 km) a Pelc Tyrolka – Kolčavka (0,75 km).
Dále byly postaveny tyto trasy:
Malá Chuchle – Lahovice (3,72 km)
Dolní Počernice – Xaverovský háj (2,25 km)
Nám. Republiky – Štefánikův most (1,80 km)
Cyklotrasy Praha 11 (3,45 km)
Radotín – Řeporyje II. Etapa (7,00 km)
Šeberov (1,20 km),
Záběhlice – Hostivařská přehrada (0,75 km)
Staroměstské nám. - Pohořelec (0,40 km)
Staré Bohnice – Čimická (0,80 km)
křiž. Burešova – Žernosecká (0,05 km)
Přední Kopanina (0,50 km)
Zličín – Sobín (1,50 km)
Svépravice – Horní Počernice (1,05 km)
Nedvězí (1,30 km)
Vyšehradský tunel (0,15 km)
Významnou rekonstrukcí prošel i podjezd Hlávkova mostu. Rozšíření průjezdu, výměna povrchů a montáž osvětlení tady výrazně zvýšila bezpečnost cyklistů.
Další akcí je akce Cyklostojany pro městské části a školy. Do konce roku 2008 bylo umístěno v I. etapě 150 ks stojanů. V roce 2009 se jich chystá dalších 500.
Možnosti přepravy kol
Od 1. 1. 2008 mají cyklisté lepší podmínky pro přepravu kol metrem. Na každé poslední plošině každého vozu (ve směru jízdy) lze přepravovat dvě kola, celkem tedy až 10 kol na jednu soupravu. Do té doby mohli cyklisté přepravovat v jedné soupravě pouze dva bicykly.
V tramvajích byl od 1. 4. 2008 zaveden zkušební provoz přepravy jízdních kol, což pomáhá cyklistům překonat některé náročné úseky v místech, kam nejezdí metro. Přeprava jízdních kol je možná pouze ve vybraných úsecích ve směru z centra, a to celotýdenně v období 20:00–6:00, ve dnech pracovního klidu po celých 24 hodin.
povolený úsek a směr |
linky (trvalý stav) |
Anděl – Kotlářka – Sídliště Řepy |
4, 9, 10, 58, 59 |
Dejvická – Červený Vrch – Divoká Šárka |
20, 26, 51 |
Hradčanská – Vozovna Střešovice – Petřiny |
1, 18, 56 |
Nádraží Holešovice – Trojská – Kobylisy – Sídliště Ďáblice |
14, 17, 53 |
Nádraží Modřany – Poliklinika Modřany – Sídliště Modřany |
3, 17, 21, 52 |
Palmovka – Bulovka – Kobylisy – Sídliště Ďáblice |
10, 24, 25, 55 |
Palmovka - Ohrada - Spojovací |
1 |
Smíchovské nádraží – Hlubočepy – Sídliště Barrandov |
12, 14, 20, 54 |
Jízdní kola mohou být přepravována pouze v místech určených pro přepravu kočárků (u krátkých vozů většinou na konci vozu, u článkových vozidel na jedné či více vnitřních plošinách). Na každé takové plošině je možné přepravovat maximálně dvě jízdní kola.
V Praze, 28. 4. 2009
Mgr. Petr Štěpánek, CSc. – radní hl. m. Prahy pro oblast životního prostředí
Do funkce zvolen 30. 11. 2006. Působnost v rámci ekologické politiky města, správy a rozvoje zelených ploch města, tvorby Územního energetického dokumentu. Oblast odpadového hospodářství, oblast cyklostezek, ekologické výchovy a oblast vodohospodářské infrastruktury z hlediska životního prostředí.