Praha je proti poplatku "na hlavu" a navrhuje novelu zákona o odpadech

Městská rada dnes vzala na vědomí účinnost nového zákona o odpadech, který k 1. 1. 2002 ruší systém výběru poplatku za odpad a zavádí místní poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů. A také negativní důsledky aplikace tohoto zákona v praxi. Rada proto souhlasila s návrhem novely zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů a uložila náměstku primátora Petru Švecovi, aby návrh této novely předložil zastupitelstvu Prahy.
Požadavek projednat dopady platnosti a účinnosti nového zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých zákonů (dále jen „nový zákon o odpadech“), především dopady zavedení místního poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů vzneslo zastupitelstvo Prahy na svém zasedání v září. A rada zadání splnila.
Z materiálu, který dnes projednávala, vyplývá, že od roku 1997 byly během čtyř let uplatňovány již tři formy úhrady za svoz a zneškodnění komunálního odpadu. A s účinností nového zákona o odpadech, bude od 1. 1. 2002 zavedena čtvrtá forma úhrady.
1) Do konce roku 1997 hradili vlastníci a správci nemovitostí cenu za svoz a zneškodnění komunálního odpadu přímo svozovým společnostem dle vlastního výběru. Tato praxe byla ukončena novou zákonnou normou.
2) Zákon č.125/1997 Sb., o odpadech, stanovil, že od 1. 1. 1998 je původcem komunálního odpadu obec a že fyzické osoby platí cenu za svoz a zneškodnění komunálního odpadu obci. Agenda fakturace a výběru úhrad byla smluvně svěřena provozovateli systému akciové společnosti Pražské služby, která pro hl. m. Prahu vykonávala celou agendu, cena za svoz a zneškodnění komunálního odpadu byla hl. m. Prahou stanovena na sběrnou nádobu. Vlastníkům a správcům nemovitostí byla dána povinnost objednávat dostatečný objem sběrných nádob (počet, objem, četnost odvozu) pro danou nemovitost.
3) Dne 28. 2. 2000 nabyl účinnost zákon č.37/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 125/1997 Sb., o odpadech. Ten nově zavedl poplatek za odpad, který mohl být stanoven na sběrnou nádobu nebo na hlavu. Hl. m. Praha jako jedna z mála obcí zvolila poplatek na sběrnou nádobu. Poplatníkem je každá fyzická osoba, při jejíž činnosti vzniká odpad, poplatek za odpad platí vlastník nebo správce nemovitosti
Od počátku roku 1998 má hl. m. Praha přehled o nákladech na zajištění svozu a zneškodnění komunálního odpadu, o platební morálce vlastníků a správců nemovitostí a obyvatel hl. m. Prahy. Za období od 1. 1. 1998 do 29. 2. 2000, po počáteční prodlevě v placení, způsobené novou registrací smluvních vztahů a dohadování o způsobu úhrady, bylo dosaženo více než 92% účinnosti výběru. Před rokem 1998, kdy jednotlivé svozové společnosti samy uzavíraly smlouvy o svozu odpadu, dosahovaly při výběru úhrad úspěšnosti 80-90%.
V současné době je tedy ze zákona správcem poplatku za odpad obec a agendu výběru poplatku za odpad zajišťuje oddělení poplatku za odpad magistrátu. Vzhledem k tomu, že poplatek za odpad platí obci vlastník nebo správce nemovitosti, komunikuje magistrát se zhruba 70 tisíci plátci. Účinnost výběru poplatku za odpad činí 93 %.
Nový zákon o odpadech, který bude účinný od 1. 1. 2002, v §84 doplňuje do zákona č. 565/1991 Sb., o místním poplatku, ve znění pozdějších předpisů, poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů (dále jen „poplatek“) a stanoví, že:

„… Pro komunální odpady vznikající na území obce, které mají původ v činnosti fyzických osob, na něž se nevztahují povinnosti původce, se za původce odpadů považuje obec. Obec se stává původcem komunálních odpadů v okamžiku, kdy fyzická osoba odpady odloží na místě k tomu určeném; obec se současně stane vlastníkem těchto odpadů“.
Z toho vyplývá první problém - osoby, které užívají byty, nebo nemovitosti v hl. m. Praze bez vazby na trvalý pobyt (odhad cca 300 tisíc) nebudou povinny za jimi produkovaný odpad hl. m. Praze platit. Zákonodárce dokonce ani nedává těmto osobám možnost poplatek hl. m. Praze uhradit a tyto osoby budou poplatek hradit pouze v místě svého trvalého pobytu, tedy v jiné obci – jiné obci. Hl. m. Praha však jako původce odpadu bude muset zajistit svoz a zneškodnění veškerého odpadu od všech fyzických osob bez rozlišování, zda mají v hl. m. Praze trvalý pobyt či ne.
Druhým problémem je samotná kapitační platba (poplatek), jehož výběr od jednotlivých obyvatel si od 1. 1. 2002 vyžádá řádové zvýšení počtu zaměstnanců. Počet jednotlivých plateb lze odhadovat mezi 495 tisíci (za každou domácnost bude společná úhrada, což zákon připouští ale neukládá) až 1.178 tisíci (každý platí sám za sebe). Pro identifikaci došlých plateb a obeslání neplatičů bude zapotřebí až 120 zaměstnanců.
Na každých 10 tisíc neplatičů, kteří dlužnou částku neuhradí ani po upomínce, bude potřebovat odbor další tři zaměstnance a při stávajících 7 % neplatičů ( 82 tis. fyzických osob s trvalým pobytem na území hl. m. Prahy z celkového počtu 1.178 tisíc) to představuje dalších 24 zaměstnanců. S ohledem na zásadní změnu ve způsobu úhrady poplatku je přitom oprávněný předpoklad vyššího počtu neplatičů.
V souhrnu to znamená, že společně s potřebou nových kanceláří, výpočetní techniky a zvýšení režijních nákladů (např. poštovné) půjde ročně o desítky milionů korun, které bude město muset na zajištění administrativní agendy spojená s vybíráním poplatku za odpad vynaložit a o tyto peníze se samozřejmě sníží efekt z předepsaného poplatku. Předpokládané jednorázové náklady budou zhruba 14 miliónů, roční personální náklady pro výše uvedený počet zaměstnanců (při stávající platební morálce 144 osob) spolu s režií kanceláří budou dosahovat asi 40 miliónů Kč.
Pokus o zavedení platby za odpad stanovené na osobu již navíc Praha učinila počátkem roku 1998 a z řady důvodů se vrátila k původní platbě za nádobu. A většina argumentů proti poplatku na hlavu trvá, protože při jeho zavedení přestanou být občané například zainteresováni na snížení množství odpadu, které vyprodukují (přímá úměra objem – cena). To jde přímo proti podpoře separace odpadu atd. Pokud tato vazba mezi množstvím odpadu a placením za něj zmizí, lze očekávat jak snížení množství tříděného sběru, tak především zvýšení objemu směsného odpadu. V městech, kde již poplatek na hlavu u odpadu zavedli, došlo k nárůstu o 10 až 30%, např. v Liberci objem odpadu vzrostl o 20%. Na druhé straně by se naopak měl pozitivně projevit úbytek odpadu, končícího na černých skládkách. Nejednalo by se ale o úplný zánik tohoto jevu, protože na vzniku a „udržování“ černých skládek se významně podílí i podnikatelé a právnické osoby.
Proto Praha považuje za nejvhodnější variantu zachovat stávající stav, který se osvědčil. A proto také navrhuje novelu zákona o odpadech. která by mohla být uplatněna jako pozměňovací návrh skupiny poslanců v rámci projednávání některého ze zákonů nebo jako zákonodárná iniciativa kraje. Tato novela by Praze umožnila zachovat stávající systém výběru poplatku za odpad – stanovený na sběrnou nádobu. Poplatek by městu nadále odváděli vlastníci a správci nemovitostí.