Praha neustále zvyšuje úroveň veřejného osvětlení

 

Pražské veřejné osvětlení prošlo v posledních deseti letech výraznou modernizací.  Zvýšil se nejen počet svítidel, ale i nově připojované technologie, jako jsou kamery, světelné značky či nasvícené přechody pro chodce. Město začalo používat také astronomické hodiny, které zajišťují přesné a včasné zapnutí veřejného i slavnostního osvětlení. Přibyly plynové lucerny v historickém centru metropole. I přes neustále se zvyšující počet osvětlovacího zařízení se ale razantně snížila poruchovost, světelný smog a především spotřeba elektřiny.

 

„Za posledních deset let prošlo veřejné osvětlení v Praze výraznou modernizací. Průměrné stáří svítidel bylo dvacet let, stožáry a šest tisíc kilometrů kabelového vedení byly ještě starší. To se samozřejmě odráželo v poruchovosti a vysokých nákladech na opravy, které činily zhruba osmdesát milionů korun ročně, a také v nemalé spotřebě elektřiny. Bylo tedy nutné uvést zdejší veřejné osvětlení postupně na úroveň odpovídající moderní metropoli,“ uvedl Pavel Klega, náměstek primátora hlavního města Prahy.

Rozsáhlé investice, které od roku 1999 přesáhly jednu miliardu korun, se týkaly především obnovy zastaralého vybavení. O sedm tisíc kusů vzrostl počet zařízení veřejného osvětlení, který tak celkově přesáhl 130 tisíc kusů. Na dvojnásobek město také rozšířilo slavnostní osvětlení historických památek. Po setmění tak září například Národní divadlo, Petřínská rozhledna, areál Vyšehradu či Rudolfinum. Navýšil se také počet veřejných a věžních hodin a výměnou prošlo přes sto třicet tisíc svítidel, zhruba třicet pět tisíc stožárů a dlouhé kilometry kabelového vedení. „V roce 2000 jsme navíc do všech zapínacích míst umístili astronomické hodiny, které zajišťují přesné zapnutí a vypnutí veřejného i slavnostního osvětlení. Není tedy zapotřebí používat žádné ovládací kabely nebo fotobuňky, které byly dosti poruchové,“ poznamenal Vítězslav Chmelík, ředitel společnosti Eltodo-Citelum, s.r.o., jež má osvětlení v hlavním městě na starosti, a dodal: „Abychom zajistili obyvatelům Prahy dostatečný komfort, síť veřejného osvětlení používáme i pro napájení další technologie. Bezpečnost chodců zvyšují například přisvětlené přechody, k zlepšení situace v dopravě napomáhají kamery, strategické detektory či různé světelné značky a informační tabule. Ke komfortu cestujících přispívají i osvětlené přístřešky u zastávek MHD.“

Kromě modernizace zařízení vrátilo město do historického centra metropole plynové osvětlení, které opět dokresluje její romantickou atmosféru. Přes pět set plynových luceren tak dnes svítí například v ulici Michalská, Melantrichova, Vejvodova, Celetná, Rytířská, Železná, Jilská, Karlova, Mostecká, Malostranská, Nerudova, Hlavsova, na Uhelném a Ovocném trhu či na Staroměstském a Malém náměstí.

Obnova pražského osvětlení se projevila především v razantním poklesu poruchovosti veškerého zařízení a v jeho daleko vyšší spolehlivosti. Tyto okolnosti pak příznivě ovlivnily i výši nákladů na údržbu. I přes výrazný nárůst počtu svítidel především v lokalitách nové výstavby, klesla znatelně i spotřeba elektrické energie, a to zhruba o 3,7 Gigawatt hodiny ročně, což představuje roční spotřebu více než tisíce pražských domácností.

I nadále chce město pokračovat v modernizaci systému veřejného osvětlení. V současné době mimo jiné nahrazuje staré stožáry novými, které nemají tak masivní konstrukci, a bude dále rozšiřovat speciální antiplakátovací nátěr, jenž znesnadňuje vylepování nelegálních tiskovin. „Hodláme ještě doplnit plynové osvětlení do dalších ulic centra metropole a slavnostně nasvítit i výjimečné historické památky, jako je například Muzeum hlavního města Prahy či Chodovská tvrz. Nyní spouštíme také projekt LED svítidel na Smíchově. Pokud se tento druh osvětlení osvědčí, atraktivita metropole se ještě zvýší,“ uzavřel Klega.

 

 

V Praze 11. 11. 2009

 

---

Ing. Pavel Klega – náměstek primátora hl. m. Prahy odpovědný za hospodářskou politiku města.

Do funkce zvolen 30.11.2006. Působnost v oblasti správy městského nemovitého majetku, hospodářské politiky, ekonomického využití rozvojových lokalit a dále v oblasti zásobování vodou, rozvoje a správy kolektorové sítě a problematiky technické vybavenosti MČ.

---