Praha plná změn

Haló noviny - 18.12.2000
Dnem voleb do krajských zastupitelstev (12. 11. 2000) nabyl účinnosti zákon č. 131/2000 Sb., o hl. městě Praze. Tímto dnem byly právně nastartovány výrazné změny v organizaci veřejné správy v hlavním městě Praze. Praha je současně krajem a obcí a Zastupitelstvo hl. města Prahy (ZHMP) je zastupitelstvem krajským i obecním. Magistrát hl. města Prahy je současně úředně krajským, obecním, ale i pověřeným okresním úřadem. Zákon č. 131/2000 Sb. ukládá upravit vnitřní poměry ve věcech správy města statutem. Statut je právní norma - vyhláška, která precizuje, které pravomoci v samostatné působnosti (rozhodování volených orgánů) a v přenesené působnosti (zjednodušeně výbor státní správy) budou předány městským částem, a které je nutné, nebo závazné vykonávat ve městě centrálně. S ohledem na vysoký počet 57 městských částí a jejich rozdílnost (např. od 120 obyvatel do 115 000 obyvatel) bylo rozhodnuto navázat na stávající praxi (15) a vytvořit správní obvody, které by vyhověly zákonům a věcně byly prospěšné. Správní obvody v centrální části města jsou identické většinou s městskými částmi, v krajových částech se městské části sdružují do skupin, které vytvoří správní obvod a ta městská část (MČ), která má nejvýhodnější podmínky, polohu, počet obyvatel atd., bude pověřena výkonem státní správy pro ostatní. Je zřejmé, že už v počátku přípravy statutu po schválení zákona č. 131/2000 Sb. byla rozdělení na správní obvody a především pověření konkrétních MČ předmětem lobbingu a přesvědčování často až nevybíravými způsoby. Náplní práce komise pro tento účel zřízené Radou ZHMP bylo v první fázi připravit základní návrh statutu, který byl v létě dán k připomínkám městským částem a odborům magistrátu. Po shromáždění připomínek, jejich vyhodnocení a projednání Radou ZHMP je připraven statut ke konečnému projednání v Zastupitelstvu hl. města Prahy 21. 12. 2000, aby pokud možno nabyl účinnosti dnem 1. 1. 2001. V části, která se týká členění města na správní obvody, dávala komise přednost seskupením MČ, které vznikly na základě vzájemných dohod. Tam, kde k dohodě nedošlo a jsou jiné návrhy, než jaké schválila Rada ZHMP a doporučila ZHMP, se bude rozhodovat hlasováním. To se týká i dalších částí statutu. Osobně jsem přesvědčen, že správní obvody v podobě komisí doporučené a Radou ZHMP schválené jsou životaschopné a logicky spádové. Současně vykazují minimální potřeby výrazných investic (budovy radnic) a větších navýšení nároků na personální a další vyvolané náklady. Pro ilustraci uvedu kritéria, která komise brala v úvahu při stanovení správních obvodů: neohrožení funkčnosti dosavadních výkonů přenesené působnosti, kvalita výkonů na současných úřadech, přibližná vyrovnanost navrhovaných obvodů co do velikosti území, budoucího rozvoje, počtu obyvatel (plus rozvoj) a velikosti úřadu, dosažitelnost úřadu (spádovost), charakter území - zástavby atd. Tím, že orgány hl. města Prahy přebírají pravomoci kraje, je zřejmé, že orgány městských částí musí přijmout větší objem podílu na veřejné správě, než bylo dosud. Tato situace přinese pochopitelně i určité zvýšení nákladů. Např. osobní náklady na úředníka a rok jsou v průměru 290 336 Kč, v navrhované variantě se jedná o odhadovaný nárůst o cca 150 tisíc. Je třeba konstatovat, že k nárůstu by došlo i při zachování dnešního stavu (patnácti) správních obvodů. Klub KSČM v ZHMP se vývojem reformy veřejné správy v Praze zabývá průběžně a zodpovědně. Průběžně se radí se zastupiteli za KSČM v zastupitelstvech MČ a snaží se společně prosazovat taková řešení, která přiblíží veřejnou správu obyvatelům, zajistí kvalitu úřadů a současně budou hospodárná a účelná. Jak se řešení reformy zatím vyvíjí, ve značné části koresponduje s volebním programem KSČM, který předpokládal vznik dalších správních center s ohledem na reálný vývoj v celkovém počtu 20-25 správních obvodů. Pro nás je pozitivní, že každý stupeň má jako přirozený demokratický korektiv zvolené zastupitelstvo. Schválením statutu bude zahájen cca jednoroční náročný proces předávání agend a dotváření úřadů tak, aby splnily všechny nároky dané legislativou a vyhověly potřebám Pražanů. Přestože daný stav komplikuje probíhající předávání agend evidence obyvatel, občanských průkazů, cestovních pasů, připravovaná delimitace částí dopravních inspektorátů atd., jsem přesvědčen, že se Praha se svými povinnostmi se ctí vyrovná. Lze také konstatovat, že velká část připravovaných opatření bude uplatněna v hlavním městě dříve než v nově zřízených krajích, a tím se může ověřit funkčnost detailů reformy veřejné správy ve prospěch ostatních krajů, ve prospěch poznání centrálních orgánů a zákonodárných sborů. Především doufám, já osobně, klub KSČM v ZHMP, zastupitelé KSČM v zastupitelstvech MČ, že celý stručně popsaný pracný a nákladný proces bude přínosem pro Prahu a Pražany.

Petr Zajíček.
Autor je místopředseda Klubu KSČM v ZHMP a člen komise pro přípravu statutu