Praha potřebuje na soustavnou péči o památky peníze i od státu
Centrum hlavního města tvoří Pražská památková rezervace. Od roku 1992 je pod ochranou UNESCO. Jde o největší městskou rezervaci zapsanou na tento seznam. Finanční podpora, kterou jí město každoročně dotuje, jejímu významu odpovídá. O podpoře ze strany státu se ale ve stejném duchu hovořit nedá. Péči o památky komplikuje i současný zákon, jehož novelizaci vláda nepodpořila.
- 8 minut čtení
Centrum hlavního města tvoří Pražská památková rezervace. Od roku 1992 je pod ochranou UNESCO. Jde o největší městskou rezervaci zapsanou na tento seznam. Finanční podpora, kterou jí město každoročně dotuje, jejímu významu odpovídá. O podpoře ze strany státu se ale ve stejném duchu hovořit nedá. Péči o památky komplikuje i současný zákon, jehož novelizaci vláda nepodpořila.
„V uplynulých pěti letech investovalo město do údržby a rozvoje PPR miliardy korun, další stovky milionů vložili soukromí investoři. Zařazení historického centra města na seznam památek UNESCO je přitom pouze prestižní záležitostí a finanční výhody z něho neplynou žádné. Naopak právo, aby byl historický střed Prahy zapsán mezi světové skvosty, musíme neustále obhajovat. Spolupráce a spoluzodpovědnost ze strany státu je proto podle nás nezbytná,“ řekl náměstek pražského primátora Jan Bürgermeister, do jehož kompetence památková péče spadá.
Stát nepodpořil ani Karlův most či Národní muzeum
Praha přitom i díky bohatému cestovnímu odevzdává do státního rozpočtu mnohonásobně víc než od státu dostane. Celých 25 procent hrubého domácího produktu republiky je vytvořeno právě v Praze. Kolik poté dostane Praha peněz ze státního rozpočtu zpět? Pouhých sedm procent. „Osm let ignoruje vláda sociální demokracie důležité potřeby hlavního města.V oblasti památkové péče je toho nejzřetelnějším příkladem Karlův most. Je to stavba natolik významná a svázaná s dějinami našeho národa, že se již nedá spojit s jedinou institucí či městem. Povodně v roce 2002 ho vážně poškodily a na rekonstrukci musí město vydat okolo 150 milionů korun. Stát přitom žádost Prahy o 50 milionový příspěvek na opravu při projednávání rozpočtu zamítl,“ uvedl náměstek Bürgermeister. Dalším příkladem je stále chátrající budova Národního muzea. „Vláda sice peníze na jeho rekonstrukci stále slibuje, ale žádná suma ještě nepřišla,“ řekl náměstek Bürgermeister.
Ministerstvo komplikuje vztah s UNESCO
Za nekoncepční krok lze podle náměstka Bürgermeistera označit také reorganizaci na ministerstvu kultury pod vedením Vítězslava Jandáka , kdy zmizelo místo koordinátora pro záležitosti UNESCO a památek v něm zapsaných v ČR. „Na to nedoplácí jen Praha, ale i další památky zapsané v UNESCU. Na úrovni státu nyní chybí člověk, který by zprostředkovával komunikaci s centrálou v Paříži. Tyto kontakty přitom musí zajistit stát, taková jsou pravidla hry podle UNESCO,“ zdůraznil náměstek Bürgermeister.
Současné zákony o památkové péči ji ztěžují
Současné zákony, zahrnující podmínky památkové péče, jsou těžkopádné, nedokonalé a vůči těm, kteří chtějí udržovat a zvelebovat architektonické dědictví národa spíše nepřátelské. „Hlavní město proto připravilo novelu památkového zákona, která měla odstranit současnou administrativní náročnost schvalovacího procesu rekonstrukcí památek pro toho, kdo se rozhodne do opravy historicky cenných objektů investovat. Je škoda, že naši iniciativu nepodpořila a tak se nedostala na pořad jednání sněmovny. Bez přesných a jednoduchých pravidel památkové péče se boj s časem o záchranu kulturního dědictví vyhrává jen těžko,“ zdůraznil náměstek Bürgermeister.
Vyřešení těchto čtyř nejdůležitějších okruhů problémů proto Praha očekává velmi netrpělivě. „V prvé řadě jde o úpravu postavení Národního památkového ústavu (NPÚ) při zpracování stanovisek, bez kterých nelze zpracovat odborem památkové péče magistrátu závazná rozhodnutí. NPÚ se totiž nemusí řídit správním řádem a při obvyklých dlouhých lhůtách vyřizování nemá stavebník žádnou oporu v zákoně,“ uvedl náměstek Bürgermeister.
Druhým cílem novely zákona je postavení vlastníka nemovitosti, kterou ministerstvo kultury prohlásilo za kulturní památku. „Jde o důležitý zásah do vlastnického práva a při veškerém respektu k nadřazenému zájmu ochrany památky, by měl vlastník mít právo se k tomu vyjádřit, popřípadě mít možnost se proti rozhodnutí odvolat,“ zdůvodnil náměstek Bürgermeister.
Dalším bodem je problematika drobných stavebních úprav uvnitř stavby. Současný zákon požaduje posouzení odborného pracoviště památkové péče i u banálních změn na území ochranného pásma památkové rezervace, která je rozsáhlá a která zahrnuje i stavby sídlišť. Z hlediska města jde o zbytečné zatížení odborníků na památkovou péči.
Poslední částí navrhované změny je taková úprava zákona, která by nám umožnila městskou vyhláškou upravit podrobné podmínky pro údržbu, opravy a rekonstrukce na domech v památkové rezervaci. „Takové upřesnění pražských technických podmínek pro výstavbu v podmínkách PPR je častým požadavkem odborné veřejnosti. Tato vyhláška existovala, ale bohužel s účinností nového památkového zákona jsme ji museli zrušit,“ konstatoval náměstek Bürgermeister.
PŘÍLOHY:
1. Důvody zápisu Pražské památkové rezervace v UNESCO (ze zprávy z října roku 1992)
2. Finanční podpora obnovy památek z rozpočtu hl. města Prahy (informace k 10.5.2006)
Důvody zápisu Pražské památkové rezervace v UNESCO (ze zprávy z října roku 1992)
AUTENTICITA
Autenticita Prahy je nesporná. Představuje organický městský vývoj trvající více než 1000 let. Lze nalézt několik příkladů necitlivých zásahů během 19tého a začátku 20tého století, ovšem péče od konce 2. světové války je na vysoké úrovni. Příkladem mohou být místa kolem Staroměstského náměstí a Pařížské ulice.
SPRÁVA (MANAGEMENT) A OCHRANA
Památková rezervace byla prohlášena nařízením vlády v roce 1971 a v roce 1981, a to o rozloze 866 ha, 3670 domech, z nichž 1540 jich je prohlášených za kulturní památky. Komplexní management plán je účinný od roku 1986 a správu vykonávají příslušné městské, regionální a vládní orgány.
ZHODNOCENÍ
Praha je jedno z nejkrásnějších měst Evropy a to jak ve vztahu ke svému krajinnému prostředí, tak i svými jednotlivými budovami. Svým urbanistickým celkem dokládá svou dlouhou historii: přes svoji půdorysnou strukturu i prostorovou skladbu má jen málo paralel ve světě. Od poloviny 50. let si tuto skutečnost uvědomují odpovědní představitelé a formuje se citlivý program obnovy a konzervace, který je od té doby platný, i když trpěl trvalým nedostatkem finančních prostředků, navzdory vynaloženému velkému úsilí, zvláště ze strany představitelů města. Nutno ještě dodat, že se jedná o obrovské území a právě nedostatek adekvátních finančních prostředků bude znamenat pouze pozvolný proces obnovy a konzervace. A nakonec se najdou budovy a území, jejichž stav konzervace není adekvátní. Nicméně „management plán“ umožňuje postupnou obnovu a konzervaci systematickým způsobem, založeným spíše na městských blocích než na jednotlivých budovách.
Devět členů ICOMOSu mělo osobní zkušenost (znalost) s Prahou.
DOPORUČENÍ ICOMOSu: Zařazení tohoto „kulturních statku“ na seznam Světového historického dědictví na základě kritérií II, IV, VI.
Kritérium II:
Historické centrum Prahy znamenitě dokládá urbanistický a architektonický vývoj od středověku až dodnes. Její významná role v politickém, sociálním a kulturním vývoji východní Evropy od 14. století a bohatství jejích architektonických a uměleckých tradic vypovídá o tom, že Praha sloužila jako základní model urbanistického vývoje pro většinu střední a východní Evropy.
Kritérium IV:
Praha je dokladem urbanistického a architektonického celku výjimečné kvality, a to díky svým jednotlivým památkám a díky svému vzhledu/panoramatu, a také je právem světově proslavena.
Kritérium VI:
Praha se stala již ve středověku jedním z vedoucích středisek vývoje křesťanství ve střední Evropě a významně formativně působila na urbanistický vývoj měst. Vzhledem ke svému politickému významu od konce středověku, přitahovala architekty a umělce z celé Evropy, kteří přispěli k jejímu architektonickému a uměleckému dědictví. Díky založení Karlovy univerzity se z Prahy stalo v 15. století proslulé sídlo vědomostí a vzdělání a toto renomé si město zachovalo až do dnešních dnů. Od doby vlády Karla IV. je Praha intelektuálním a kulturním centrem regionu a je nesmazatelně spojována se světově známými jmény jako jsou Wolfgang Amadeus Mozart and Franz Kafka.
Podpora obnovy památek z rozpočtu hl. města Prahy (v Kč) | |
(v závorce uveden vždy počet podpořených projektů ) | informace k 10.5.2006 |
2003 | ||
---|---|---|
Karlův most | 9 995 633,- | |
Rekonstrukce Hudebního divadla Karlín | 1 137 000,- | |
granty na památky | 69 547 000,- | (61) |
finanční příspěvky na obnovu círk. objektů v majetku hl. m. Prahy | 12 239 864,- | (7) |
granty na obnovu círk. objektů v majetku církví | 26 000 000,- | (24) |
památková obnova objektů v majetku hl. m. Prahy | 30 825 900,- | (4) |
149 745 397,- |
2004 | ||
---|---|---|
Karlův most | 53 442 682,- | |
Rekonstrukce Hudebního divadla Karlín | 6 000 000,- | |
granty na památky | 59 854 000,- | (67) |
finanční příspěvky na obnovu círk. objektů v majetku hl. m. Prahy | 12 240 000,- | (8) |
granty na obnovu círk. objektů v majetku církví | 25 189 000,- | (30) |
památková obnova objektů v majetku hl. m. Prahy | 51 897 500,- | (9) |
208 623 182,- |
2005 | ||
---|---|---|
Karlův most | 32 805 836,- | |
Rekonstrukce Hudebního divadla Karlín | 170 000 000,- | |
granty na památky | 43 646 000,- | (54) |
přímá podpora památek (dary, MČ) | 14 253 000,- | (6) |
finanční příspěvky na obnovu círk. objektů v majetku hl. m. Prahy | 10 895 977,- | (11) |
granty na obnovu círk. objektů v majetku církví | 25 000 000,- | (31) |
památková obnova objektů v majetku hl. m. Prahy | 28 694 600,- | (6) |
325 295 413,- |
2006 – předpoklad čerpání dle schváleného rozpočtu | ||
---|---|---|
Karlův most | 50 100 000,- *) | |
Rekonstrukce Hudebního divadla Karlín | 489 444 000,- | |
granty na památky | 60 000 000,- | (80) |
finanční příspěvky na obnovu círk. objektů v majetku hl. m. Prahy | 10 000 000,- | (8) |
granty na obnovu círk. objektů v majetku církví | 25 000 000,- | (28) |
památková obnova objektů v majetku hl. m. Prahy | 52 107 000,- | (5) |
686 651 000,- | ||
*) k 31.3.2006 vyčerpáno 3 501 166,- Kč |
Jestliže bude v roce 2006 vyčerpán rozpočet jak byl schválen, tak za období 2003 až 2006 bude na obnovu památek vynaloženo:
1 370 314 992,- Kč.
V Praze 15. 5. 2006
Ing. Jan Bürgermeister – náměstek primátora hl. m. Prahy
do funkce zvolen 28.11.2002, dříve působil jako starosta městské části Praha 1, kompetence v oblasti územního rozvoje, bytové politiky, ochrany památek, spolupráce s vládními organizacemi v oblasti výstavby, reforma veřejné správy se zaměřením na rozdělení působnosti mezi hl. m. Prahou a městskými částmi
Další informace o Janu Bürgermeisterovi najdete na adrese http://www.burgermeister.cz/.
Tiskovou zprávu naleznete na webových stránkách Magistrátu hl. m. Prahy.
Fotografickou dokumentaci k tiskové zprávě naleznete ve fotogalerii.
Za správnost: Hana Stará / tel. 236 003 657