Praha si nechala zpracovat rozsáhlé šetření mezi obyvateli s cizí státní příslušností žijícími na území hlavního města

„Aktuální průzkum, který si hlavní město Praha nechalo zpracovat od Sociologického ústavu Akademie věd, jasně ukazuje, že problematika migrantů se Prahy týká více než jiných měst v České republice. Dle údajů Ministerstva vnitra ČR žilo k polovině roku 2017 v Praze na 190 000 obyvatel s cizí státní příslušností. Zároveň je však pro nás dobrou zprávou, že aktuální koncepce práce s migranty a jejich integrace je kvalitní a nastavená správným směrem. Počínaje kladnými zkušenostmi s českým školním systémem, uplatněním na trhu práce a efektivním systémem služeb a podpory ze strany veřejných a státních institucí a neziskových organizací, jakou je například Prahou zřizované Integrační centrum Praha,“ uvedl radní hl. m. Prahy Jan Wolf.

Dotazníkové šetření bylo zaměřeno na zkoumání různých aspektů života migrantů a migrantek v Praze a zúčastnilo se ho 1 149 respondentů a respondentek z 54 zemí. Vzorek migrantů a migrantek ze zemí mimo EU (1 109 respondentů) odpovídá svým složením struktuře pražské populace cizinců podle pohlaví, věku, státní příslušnosti a místa pobytu v hlavním městě. V rámci výzkumu byla provedena menší sonda, které se zúčastnilo 40 respondentů a respondentek z členských zemí EU. Dotazník byl zaměřen zejména na otázky vzdělávání dětí a jazykovou kompetenci obyvatel Prahy s cizí státní příslušností, jejich informovanost o vlastních právech a povinnostech, na povědomí o veřejných i komerčních službách určených migrantům a migrantkám (poradenství, tlumočení) a zkušenosti s nimi, dále na jejich zkušenosti s kurzy češtiny a také na jejich plány do budoucna a hodnocení soužití s českým obyvatelstvem.

Migranti a migrantky žijící v Praze jsou různorodou skupinou, ať už jde o zemi jejich původu, ekonomický status nebo o míru zvládnutí češtiny. Šetření migrantů a migrantek ze zemí mimo EU ukázalo, že Praha láká především vzdělané a ekonomicky aktivní cizince, kteří často přicházejí do Česka s celou rodinou. Většina těchto migrantů a migrantek žije v Česku již delší dobu (průměrná délka pobytu je 8 let) a je začleněna do české společnosti. Ekonomické příležitosti přivádějí do hlavního města i migranty a migrantky, kteří jsou najímáni na tzv. „prekérní“ pracovní místa. Zhruba každý pátý zaměstnaný migrant či každá pátá zaměstnaná migrantka vykonává v Praze nekvalifikovanou nebo pomocnou práci. Tato skupina muže být ohrožena nejen chudobou, ale i následnou marginalizací, a to zejména kvůli nízkým příjmům, nejistému pobytovému statusu, omezené znalosti češtiny a časté sociální uzavřenosti.

Z výzkumu dále vyplývá, že respondenti jsou se svým životem v Praze spokojeni. Celkově uvádějí, že mají spíše dostatek informací o svých právech a povinnostech, zakoušejí méně potíží a zřídka kdy narážejí na výrazné komunikační bariéry. Dle úrovně a míry používání češtiny v různých prostředích můžeme usuzovat, že více než třetina obyvatel Prahy s cizí státní příslušností umí dobře česky. Další více než třetina má češtinu průměrnou a zhruba pětina umí česky špatně nebo neumí česky vůbec. Migranti s velmi dobrou češtinou jsou nejlépe integrováni – mají dobrá pracovní místa, neformální vztahy s majoritou a dobrý přehled o svých možnostech. Lidé s horší úrovní jazyka se častěji potýkají s různými potížemi a jsou méně informováni a nevyužívají tolik služby určené pro cizince a cizinky.

Většina respondentů má povědomí o veřejných službách poskytovaných např. Integračním centrem Praha a dalšími neziskovými organizacemi zaměřenými na práci s migranty a migrantkami. Zhruba desetina jejich služeb využila nebo je využívá, včetně služeb komunitních tlumočníků a interkulturních pracovníků.

Většina migrantů a migrantek, jejichž děti navštěvovaly nebo navštěvují školy v Česku, má se školami kladné zkušenosti. Zhruba pětina z nich však pociťuje jazykovou bariéru při komunikaci se školou. Ačkoli obyvatelé Prahy s cizí státní příslušností jsou velmi pracovně zaneprázdněni a mají málo volného času, jejich děti ve svém volném čase poměrně často navštěvují nebo navštěvovaly zájmové kroužky, což významně přispívá k jejich integraci do české společnosti.

Podle údajů Odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra ČR žilo v Praze v polovině roku 2017 celkem přes 190 tisíc obyvatel s cizí státní příslušností. Podíl cizích státních příslušníků v hlavním městě dosahuje téměř 15 %, což je více než trojnásobek celorepublikového průměru. Téměř tři čtvrtiny migrantů a migrantek oslovených v našem výzkumu chce v Česku setrvat a plánuje zde svoji budoucnost. Nejčastěji se to týká těch, kteří již zde mají rodinu a děti.